Mimi šéf (The Boss Baby) – Recenze – 40%

Batolata, zaměstnávající své rodiče neustálým vyžadováním pozornosti a péče, se ke svému okolí vážně někdy chovají, jako by mu šéfovala. S touto myšlenkou si hraje kratičká obrázková knížka The Boss Baby, jejíž premisa je založena na tom, že malé děti v ní od narození skutečně zastávají manažerské funkce a dudlík cumlají oblečené do dokonale padnoucího společenského obleku. Tato knížka se nyní dočkala své celovečerní adaptace s názvem Mimi šéf. Protože pár desítek žertovných stránek by ale těžko vystačilo na celovečerní film, domysleli si k nim jeho tvůrci zbrusu nový děj.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Snímek Mimi šéf se odehrává ve světě, v němž děti vyrábí tajná společnost BabyCorp, jenž určuje, které děti se po narození dostanou na výchovu do rodin, a které jsou předurčeny k tomu, aby se staly v BabyCorp úředníky, manažery a šéfy. Takové děti umějí mluvit, chovají se jako dospělí a mají i dospělácké vyjadřování a uvažování a pijí speciální sunar, díky němuž nikdy nevyrostou. Následkem toho ve firmě pracují samá batolata. A cílem firmy je zajistit, aby byly malé děti mezi lidskou populací co nejvíc oblíbené na úkor domácích mazlíčků.

Zápletka je o tom, že konkurenční společnost Štěně a.s., vyrábějící roztomilá štěňátka, se chystá zaplavit trh nějakým novým modelem nejroztomilejšího štěňátka na světě, což by BabyCorp položilo na lopatky. Do rodiny, v níž maminka s tatínkem pracují právě pro Štěně a.s., je proto vyslán jeden z manažerů BabyCorpu, aby se vydával za normální mimino, a přitom se pokusil o tom chystaném štěněti vypátrat nějaké informace. Přičemž to všechno sledujeme očima ještě jiného člena rodiny, osmiletého Tima, který se ke svému „novému bráškovi“ chová velmi podezíravě. Jejich počáteční rivalita se ale nakonec vyvine do vzájemné spolupráce – když se totiž podaří informace o štěněti včas získat, tak batole ve firmě povýší a rodinu opustí. V opačném případě dojde k jeho propuštění a odebrání sunaru, takže se stane normálním dítětem a zůstane v rodině napořád, což se Timovi zamlouvá o dost méně.

Jak je vidět, děj filmu je už tak dost komplikovaný. Jako by toho ale nebylo málo, tak Tim si často díky své bujné fantazii poupravuje realitu, avšak málokdy je zřejmé, co je tedy skutečnost a co je výplod fantazie (pokud to není naprosto evidentní nebo odlišené jiným druhem animace, třeba když si Tim představuje své rodiče jako gorily v pralese nebo jako trosečníky na moři plném pirátů apod.), což celý snímek komplikuje ještě podstatně víc.

V jednu chvíli třeba vidíme zběsilou honičku Tima s několika batolaty na zahradě, leč z pohledu rodičů je tato honička podstatně méně akční, takže tu si zřejmě Tim trochu přibarvil. Naopak to, že mimino nosí oblek a černý kufřík, si pravděpodobně Tim nepředstavuje, protože to ti rodiče vidí také (byť je dost s podivem, že jim na tom nepřipadá nic divného). Tohle jsou ale vzácné výjimky, protože ve zbytku filmu je objektivní a subjektivní realita prakticky nerozlišitelná. V závěru snímku Tim mimo jiné zabraňuje startu rakety, cestuje načerno letadlem a přeskakuje jedoucí vlak, nicméně jeho rodiče jsou u toho mnohdy přítomni, takže není vůbec jisté, zdali je to představa, nebo jestli se to skutečně děje.

Z hlediska vyprávění je tudíž Mimi šéf bohužel dost nepodařený, protože v pravidlech jeho fikčního světa se nedá vyznat (proč měla maminka na začátku to velké bříško, když pak dítě přijelo taxíkem) a v jeho příběhu se kvůli nerozlišitelnosti skutečnosti od fantazijních představ nedá smysluplně orientovat. Je to tak velký problém, že další nedostatky týkající se mimo jiné příliš šablonovitého a necharismatického záporáka (v podobě ředitele společnosti Štěně a.s.) se vedle toho jeví jako okrajové a nedůležité. S humorem to také není zrovna dvakrát slavné, protože až na pár vizuálních vtípků je zdaleka nejsrandovnějším gagem speciální jazyk, jímž se ve filmu dorozumívají imitátoři Elvise Presleyho.

Co se v Mini šéfovi naopak docela hezky povedlo, je vykreslení vztahu Tima a batolete, narážejícího na psychologický jev, kdy se starší děti staví k novorozeňatům v rodině ze začátku jako ke konkurenci a vnímají je nepřátelsky, ale nakonec převládne sourozenecká láska a začnou je brát jako členy rodiny. A také pár žertů na téma „náročná výchova batolete“, vycházejících patrně z knižní předlohy, je celkem zábavných. Všechno ostatní ale opravdu podstatně vázne. Kromě animace a hudby, pohybujících se v mezích standardu.