Batolata, zaměstnávající své rodiče neustálým vyžadováním pozornosti a
péče, se ke svému okolí vážně někdy chovají, jako by mu šéfovala. S touto myšlenkou
si hraje kratičká obrázková knížka The Boss Baby, jejíž premisa je založena na tom, že malé děti v ní od
narození skutečně zastávají manažerské funkce a dudlík cumlají oblečené do
dokonale padnoucího společenského obleku. Tato knížka se nyní dočkala své
celovečerní adaptace s názvem Mimi
šéf. Protože pár desítek žertovných stránek by ale těžko vystačilo na
celovečerní film, domysleli si k nim jeho tvůrci zbrusu nový děj.
Snímek Mimi šéf se odehrává ve
světě, v němž děti vyrábí tajná společnost BabyCorp, jenž určuje, které
děti se po narození dostanou na výchovu do rodin, a které jsou předurčeny
k tomu, aby se staly v BabyCorp úředníky, manažery a šéfy. Takové
děti umějí mluvit, chovají se jako dospělí a mají i dospělácké vyjadřování a
uvažování a pijí speciální sunar, díky němuž nikdy nevyrostou. Následkem toho
ve firmě pracují samá batolata. A cílem firmy je zajistit, aby byly malé děti
mezi lidskou populací co nejvíc oblíbené na úkor domácích mazlíčků.
Zápletka je o tom, že konkurenční společnost Štěně a.s., vyrábějící
roztomilá štěňátka, se chystá zaplavit trh nějakým novým modelem
nejroztomilejšího štěňátka na světě, což by BabyCorp položilo na lopatky. Do
rodiny, v níž maminka s tatínkem pracují právě pro Štěně a.s., je
proto vyslán jeden z manažerů BabyCorpu, aby se vydával za normální
mimino, a přitom se pokusil o tom chystaném štěněti vypátrat nějaké
informace. Přičemž to všechno sledujeme očima ještě jiného člena rodiny, osmiletého
Tima, který se ke svému „novému bráškovi“ chová velmi podezíravě. Jejich počáteční
rivalita se ale nakonec vyvine do vzájemné spolupráce – když se totiž podaří
informace o štěněti včas získat, tak batole ve firmě povýší a rodinu opustí.
V opačném případě dojde k jeho propuštění a odebrání sunaru, takže se
stane normálním dítětem a zůstane v rodině napořád, což se Timovi zamlouvá
o dost méně.
Jak je vidět, děj filmu je už tak dost komplikovaný. Jako by toho ale
nebylo málo, tak Tim si často díky své bujné fantazii poupravuje realitu, avšak
málokdy je zřejmé, co je tedy skutečnost a co je výplod fantazie (pokud to není
naprosto evidentní nebo odlišené jiným druhem animace, třeba když si Tim
představuje své rodiče jako gorily v pralese nebo jako trosečníky na moři
plném pirátů apod.), což celý snímek komplikuje ještě podstatně víc.
V jednu chvíli třeba vidíme zběsilou honičku Tima s několika batolaty
na zahradě, leč z pohledu rodičů je tato honička podstatně méně akční,
takže tu si zřejmě Tim trochu přibarvil. Naopak to, že mimino nosí oblek a černý
kufřík, si pravděpodobně Tim nepředstavuje, protože to ti rodiče vidí také (byť
je dost s podivem, že jim na tom nepřipadá nic divného). Tohle jsou ale
vzácné výjimky, protože ve zbytku filmu je objektivní a subjektivní
realita prakticky nerozlišitelná. V závěru snímku Tim mimo jiné zabraňuje
startu rakety, cestuje načerno letadlem a přeskakuje jedoucí vlak, nicméně jeho
rodiče jsou u toho mnohdy přítomni, takže není vůbec jisté, zdali je to
představa, nebo jestli se to skutečně děje.
Z hlediska vyprávění je tudíž Mimi
šéf bohužel dost nepodařený, protože v pravidlech jeho fikčního světa
se nedá vyznat (proč měla maminka na začátku to velké bříško, když pak dítě
přijelo taxíkem) a v jeho příběhu se kvůli nerozlišitelnosti skutečnosti
od fantazijních představ nedá smysluplně orientovat. Je to tak velký problém, že
další nedostatky týkající se mimo jiné příliš šablonovitého a necharismatického
záporáka (v podobě ředitele společnosti Štěně a.s.) se vedle toho jeví jako
okrajové a nedůležité. S humorem to také není zrovna dvakrát slavné, protože až
na pár vizuálních vtípků je zdaleka nejsrandovnějším gagem speciální jazyk,
jímž se ve filmu dorozumívají imitátoři Elvise Presleyho.
Co se v Mini šéfovi naopak docela
hezky povedlo, je vykreslení vztahu Tima a batolete, narážejícího na psychologický
jev, kdy se starší děti staví k novorozeňatům v rodině ze začátku jako
ke konkurenci a vnímají je nepřátelsky, ale nakonec převládne sourozenecká
láska a začnou je brát jako členy rodiny. A také pár žertů na téma „náročná
výchova batolete“, vycházejících patrně z knižní předlohy, je celkem
zábavných. Všechno ostatní ale opravdu podstatně vázne. Kromě animace a hudby,
pohybujících se v mezích standardu.
Žádné komentáře:
Okomentovat