Pasažéři (Passengers) – Recenze – 80%

Pasažéři jsou romantickým sci-fi, odehrávajícím se v blíže nespecifikované budoucnosti na vesmírné lodi, která letí ze Země na nějakou jinou obyvatelnou planetu, a převáží více než pět tisíc lidí, kteří by na ní měli vybudovat kolonii. Let trvá 120 roků, tudíž jsou všichni pasažéři v hibernaci a probuzeni by měli být čtyři měsíce před příletem. Najednou se ale stane, že pasažérům Jimovi (Chris Pratt) a Auroře (Jennifer Lawrence) se následkem neznámé chyby porouchají hibernační lůžka, tudíž jsou probuzeni o 90 let dřív. Do hibernace se nemohou vrátit, k ovládání lodi nemají přístup a pokoušet se kontaktovat někoho na Zemi je bezpředmětné, tudíž hrozí, že budou muset strávit zbytek svých životů ve vesmíru, pouze ve společnosti robotického barmana (Michael Sheen) a sebe navzájem.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Assassin´s Creed – Recenze – 50%

Assassin´s Creed, filmová adaptace stejnojmenné série videoher, aspiruje na nejsložitější a nejchaotičtější snímek roku. Marion Cotillard ve vedlejší roli se snaží zákonitosti jeho děje vysvětlovat napříč celým filmem, což zabírá odhadem okolo pětadvaceti minut, ale výsledkem je stejně naprosto nepochopitelný a dokonale nesmyslný žvást, který v podstatě kombinuje Prince z Persie, Lovce pokladů, Matrix a španělskou inkvizici. Přibližně.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Zpívej (Sing) – Recenze – 70%

Americký animovaný film Zpívej sice není muzikál, ale zpívá se v něm hodně. Odehrává se ve světě obývaném výhradně zvířaty, která se však chovají jako lidé, a jeho hlavním hrdinou je koala Buster Moon, majitel a ředitel upadajícího a krachujícího divadla, který nemá peníze ani na zaplacení herců, natožpak na rekonstrukci budovy, takže svých posledních tisíc dolarů vypíše jako odměnu pro výherce talentové pěvecké soutěže, kterou v divadle uspořádá, a na níž plánuje výrazně vydělat. Takže je to něco jako Disneyho Zootropolis křížený s něčím jako byli Producenti Mela Brookse z roku 1968.

Zdroj fotek: cinemart.cz

Rogue One: Star Wars Story (Rogue One) – Recenze – 70%

Pokud už jste to třeba zapomněli, tak ve slavných „odlétajících“ úvodních titulcích filmu Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje, bylo mimo jiné zmíněno, že jakýmsi rebelům, bojujícím v předaleké galaxii proti okupaci zlého Impéria, se podařilo ukrást přísně tajné plány k Hvězdě smrti, obří imperiální zbrani schopné ničit celé planety. Ve filmu samotném se pak jeho hrdinové snažili tuto zbraň pomocí oněch plánů zničit, s úmyslem dopomoci k nastolení míru.

Film se následně dočkal dvou pokračování (Epizody V a VI), po řadě let pak vznikla trojice filmů, které těm původním třem dějově předcházely (Epizody I, II a III), a loni měla premiéru sedmá epizoda s názvem Star Wars: Síla se probouzí, jež je první částí další zamýšlené trilogie. Kdo tenhle spletitý filmový vesmír nezná, tak může rovnou zapomenout, že by se dokázal při sledování snímku Rogue One: Star Wars Story orientovat.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Inkarnace (Incarnate) – Recenze – 40%

Kanadský režisér Brad Peyton po filmech Jako kočky a psi 2, Cesta na tajuplný ostrov 2 a San Andreas zabrousil do výrazně odlišného žánru a stylu režírování. Výše zmíněné snímky jsou totiž rozverné, zábavné blbosti, co se rozhodně neberou ani trochu vážně a je to na nich znát. Oproti nim Peytonův nový film Inkarnace nejenže spadá do žánru thrilleru/hororu, ale navíc sám sebe bere vážně až příliš a zábavný je až překvapivě málo.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Pařba o Vánocích (Office Christmas Party) – Recenze – 30%

Především je třeba upozornit, že americká komedie Pařba o Vánocích nemá nic společného s Pařbou ve Vegas ani s žádným jiným dílem této série. Je to komedie o zaměstnancích newyorské pobočky jakési internetové firmy, jimž šéfuje rozpustilý idiot Clay (T.J. Miller), který je ředitelem pobočky jen díky tomu, že jeho zesnulý otec tu firmu založil. A jeho sestra Carol (Jennifer Aniston) zdědila otcovu pozici, takže bratrovi dělá dusno a hrozí pobočku zrušit, případně drasticky propouštět zaměstnance, pokud Clay neuzavře na poslední chvíli nějakou hodně výnosnou smlouvu.

Takže Clay a jeho pravá ruka Josh (Jason Bateman) se vrhnou k přesvědčování jediného nabízejícího se zájemce o spolupráci, aby namísto lepší konkurence uzavřel smlouvu za mnoho milionů s nimi, a když se dozvědí, jak mu záleží na kultuře firmy, chytnou se posledního stébla a pozvou ho na nezapomenutelný vánoční firemní večírek. Tudíž kancelářský prostor přemění na taneční parket s hlasitou hudbou, kde nechybí mimo jiné hektolitry alkoholu, stroj na sníh, živí sobi, živé batole v umělých jesličkách a kokain.

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Underworld: Krvavé války (Underworld: Blood Wars) – Recenze – 40%

V pátém dílu upírsko-vlkodlačí série Underworld hlavní hrdinka, upírka Selene (Kate Beckinsale), říká: „Já už jsem s touhle válkou skončila“ a je jí odpovězeno: „Ale ona s tebou ne!“

Takže. Ve čtvrtém dílu se Selene dozvěděla o existenci své zhruba třináctileté dcery, kterou nechala schovat tak, že v pátém díle ani ona sama netuší, kde je. Nicméně po ní prahnou upíři i vlkodlaci (kteří spolu válčí). Vlkodlaky vede nový vůdce Marius (Tobias Menzies) a chystá útok, zatímco na upírskou centrálu na zámku Hluboká (film se natáčel v ČR) se vrací Thomas (Charles Dance) a osnuje tam plány Semira (Lara Pulver), která pozve Selene, jíž dělá společníka Thomasův syn (Theo James), aby vycvičila nové rekruty.

Zdroj fotek: falcon.cz

Santa je pořád úchyl (Bad Santa 2) – Recenze – 40%

Americká komedie Santa je úchyl! se do našich kin dostala před dvanácti lety, kdy výrazně zčeřila adventní čas značnou dávkou hutného cynismu. Její hrdina, odpudivý kasař Willie v podání Billyho Boba Thorntona, byl totiž beznadějný opilec, co pořád jen chlastal, trousil urážky a vulgarity, čůral si do kalhot a ve volných chvílích si to rozdával s ženami nadměrných velikostí, na což byla navlečena zápletka, kdy v převleku za Santa Clause vysedával v obchodním centru, aby pak mohl vybílit tamní naditý sejf.

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Červená želva (La Tortue Rogue) – Recenze – 70%

Na francouzském animovaném filmu Červená želva je zajímavé to, že jde o první film, jaký kdy produkovalo japonské studio Ghibli (stojící např. za Mijazakiho filmy) mimo Japonsko, a které oslovilo jeho režiséra Michaëla Dudoka de Wita na základě jeho krátkého animovaného snímku Otec a dcera, za nějž dostal tento nizozemský rodák v roce 2000 Oscara. Dalším pozoruhodným faktem je skutečnost, že v Červené želvě nejsou vůbec žádné dialogy, takže za celou dobu nepadne ani slovo.

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa (Moana) – Recenze – 70%

Na blíže nespecifikovaném ostrově v Polynésii zhruba před dvěma tisíci lety žije dospívající dcera náčelníka Vaiana (mimo Evropu Moana) a její kmen šťastné domorodé životy, dokud ostrov nezačne sužovat jakási mystická temnota, kvůli níž odumřou kokosové palmy a z moře zmizí ryby. Vaiana, kterou to od dětství spíš než k náčelnictví táhlo k moři, se proto vydá na lodi na dlouhou plavbu s cílem najít poloboha Mauiho a donutit ho, aby vrátil bohyni života její srdce, které jí podle dávné legendy kdysi ukradl, což je patrně příčinou té šířící se temnoty.

Zdroj fotek: falcon.cz

Anděl Páně 2 – Recenze – 50%

Pokračování pohádky Anděl Páně natočil po jedenácti letech opět režisér Jiří Strach, přičemž zachoval většinu hereckého obsazení, v němž se vrátili do rolí anděla Petronela a čerta Uriáše Ivan Trojan a Jiří Dvořák. Oproti jedničce akorát přibylo dost nových postav, na scénáři tentokrát pracoval přímo Jiří Strach spolu s Markem Epsteinem, za kameru usedl Martin Šec a Ondřej Gregor Brzobohatý složil hudbu, která se k charakteru vánoční pohádky skvěle hodí i díky tomu, že v ní vkusně využil melodie známých koled.

Tentokrát jde o to, že Petronel s Uriášem kvůli své nešikovnosti způsobí pád zakázaného jablka z rajského stromu kamsi na Zem, načež je Bůh (Jiří Bartoška) sešle za trest z Nebe dolů, aby do následujícího rána ztracené jablko našli. Ovoce se náhodou zakutálí k nohám chudé děvenky (Anna Čtvrtníčková, dcera Petra Čtvrtníčka), která si v přestrojení za Mikuláše snaží vysloužit nějaké jídlo nebo peníze na přilepšenou (shodou okolností je zrovna 5. prosince, takže Petronel a Uriáš nepůsobí mezi ostatními nepatřičně), a čert s andělem jí scházejí k tomu, aby ji jako Mikuláše zlobivé děti braly vážně. Dohodne se tudíž s Petronelem a Uriášem výměnou za nalezené jablko na spolupráci…

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Hologram pro krále (A Hologram for the King) – Recenze – 60%

Obchodní zástupce Alan (Tom Hanks) je vyslán svou firmou do Saúdské Arábie, aby tam místnímu králi představil holografický chat, což by mělo vézt k navázání dlouhodobé spolupráce při stavbě králova nového města. Nejlepší obchod Alanova života ale začnou od začátku provázet všemožné komplikace, zahrnující jednak jeho psychickou a zdravotní nepohodu a zároveň naprosto rozdílnou mentalitu a styl komunikace arabského národa.

Alanem totiž zmítá jakýsi syndrom vyhoření, související s jeho životní situací (v práci nevyniká, je rozvedený a nemá dost peněz na to, aby mohl své dceři dopřát vysokou školu), kromě toho trpí pásmovou nemocí, ztrátou energie a nespavostí a na zádech mu roste nějaká boule. Jeho tým spolupracovníků i s veškerou technikou je umístěn do stanu v poušti bez jídla, klimatizace i wi-fi. Komunikace vázne na všech úrovních. Alanův nadřízený po něm chce výsledky, leč král je bůhvíkde a neví se, kdy by měl přijet.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Fantastická zvířata a kde je najít (Fantastic Beasts and Where to Find Them) – Recenze – 50%

Poté, co se podařilo roztáhnout útlého knižního Hobita na plochu tří dlouhých filmů, lze těžko spatřovat cokoli překvapivého na rozhodnutí vytěžit z ještě útlejšího lexikonu Fantastická zvířata a kde je najít, který napsala spisovatelka J. K. Rowling v roce 2001 jako doplněk ke své knižní sérii o Harry Potterovi, filmů rovnou pět. Není však možné mluvit o adaptaci, protože původní předloha je skutečně jen nebeletristickou encyklopedií všech možných fantazijních stvoření z kouzelnického světa Harryho Pottera, abecedně seřazených, opatřených krátkým popiskem a zařazených do příslušné kategorie nebezpečnosti.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Sieranevada – Recenze – 80%

Rumunští režiséři Cristi Puiu a Cristian Mungiu jsou vnímáni jako zakladatelé rumunské nové vlny, díky nimž se rumunská filmografie dostala do mezinárodního povědomí. První ze jmenovaných nyní přichází se snímkem Sieranevada, jenž je popisován jako intenzivní a hutný divácký zážitek, což je dáno jednak jeho dusnou atmosférou v komorním prostředí stísněného bytu ve starém činžáku, ale i tím, že se odehrává prakticky v reálném čase a trvá skoro tři hodiny.

Ty tři hodiny ale uběhnou překvapivě rychle, ačkoli úvodní, několik minut dlouhá a vlastně nedějová scéna, jenž se navíc odehraje téměř bez dialogů, jakýsi nepříjemný dojem těžko stravitelné pomalosti naznačuje. Ve zbytku filmu je ale tolik postav, tolik příběhů a řeší se v něm tolik zajímavých věcí, že je až skoro škoda, že není naopak ještě delší.

Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny (Hacksaw Ridge) – Recenze – 80%

Skutečnými událostmi inspirované válečné drama v režii Mela Gibsona vypráví o osudech vojáka Desmonda Dosse, jemuž byla jako prvnímu odpírači vojenské služby udělena nejvyšší medaile za statečnost, mimo jiné za to, že během války s Japonci na ostrově Okinawa (v roce 1945, čtyři roky po útoku na Pearl Harbor) zachránil život mnoha zraněným americkým vojákům, aniž by se sám dotkl jakékoli zbraně.

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Příchozí (Arrival) – Recenze – 90%

Americké sci-fi Příchozí s Amy Adams v hlavní roli a s Jeremy Rennerem a Forestem Whitakerem v rolích vedlejších natočil kanadský režisér Denis Villeneuve (Zmizení, Sicario: Nájemný vrah), na jehož dramata a thrillery se pějí ódy (pokud máte rádi mind-fuck filmy, zkuste jeho málo známý snímek Nepřítel), leč sci-fi zatím nenatočil žádné. Nakonec jej ale zvládl natolik dobře, že snad ani nebude třeba se nadále strachovat o jím režírované pokračování Blade Runnera, jež má premiéru naplánovanou na říjen příštího roku, a které je evidentně ve správných rukou.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Je to jen konec světa (Juste la fin du monde) – Recenze – 80%

Šestý film „zázračného“ talenta z kanadského Quebecu, teprve sedmadvacetiletého režiséra Xaviera Dolana, získal na festivalu v Cannes Velkou cenu poroty, ačkoli ho tehdy současně doprovázely negativní divácké ohlasy i odmítavé mumlání kritiků. Z reakcí na film Je to jen konec světa přitom jasně vyplývá, že nejvíce jim vadila jeho přehnaná divadelnost a příliš teatrální herecké výkony, odvíjející se od toho, že snímek byl natočen podle divadelní předlohy.

 

Zdroj fotek: aerofilms.cz

Zúčtování (The Accountant) – Recenze – 70%

Ben Affleck je výborný režisér, ale herec je hrozný, to se ví už delší dobu. Proto je potřeba strategicky ho obsazovat do takových rolí, v nichž mají jeho absence hlubšího výrazu a emocionálně strohá kamenná tvář opodstatnění. Na to přišel už David Fincher, když mu svěřil hlavní roli ve Zmizelé, správným krokem se ukázalo být i jeho navléknutí do kostýmu Batmana a došlo to i tvůrcům amerického thrilleru Zúčtování, v němž Affleckův hrdina představuje směs introvertního autisty (a pochopitelně geniálního matematika) a profesionálního zabijáka, elitního bojovníka a odstřelovače v jednom.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Pohádky pro Emu – Recenze – 70%

Hlavním hrdinou českého filmu Pohádky pro Emu je svobodný padesátník Petr (Ondřej Vetchý), pracující v Londýně na imigračním oddělení. Jednoho dne obdrží telefonát z Čech, že jakási žena, se kterou se před lety znal, měla vážnou dopravní nehodu a Petra uvedla coby otce své osmileté dcery Emy, o níž Petr neměl ani tušení. Vydá se tudíž do Čech a ubytuje se v hotelu, kde se stane Eminým opatrovníkem do doby, než se její maminka uzdraví. Ta ale v nemocnici zemře a Petr se následně rozhodne holčičku vzít do své péče nastálo, aby se nedostala do rukou sociálky. Není si ale jistý, zda je skutečně jejím otcem, navíc aby vůbec měl ve sporu o opatrovnictví nějakou šanci, musí si v Čechách co nejrychleji najít nevěstu.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Odvrácená strana měsíce (Die dunkle Seite des Mondes) – Recenze – 50%

Urs je úspěšný právník se specializací na fúze farmaceutických společností, jemuž se jednoho dne zastřelí v kanceláři ředitel jedné takové společnosti, který v průběhu dlouhého vyjednávání přijde na buben. Urs z toho má trauma, straní se přátel, kolegů i manželky a úlevu nachází až v seznámení s mladší ženou, která se stane jeho milenkou a představí mu svůj poněkud alternativnější styl života, zahrnující mimo jiné drogové seance. Na jedné takové se Urs společně s ostatními sjede houbičkami, ale dostane se mu špatného tripu, po němž se začne chovat agresivně. Účinek hub však oproti očekáváním nevyprchá a z Urse se stane nevypočitatelná bytost schopná i zabití. Nezbyde mu tudíž než pátrat po původu té houby, kterou pozřel…

Doctor Strange – Recenze – 80%

Nejnovější příspěvek do superhrdinského vesmíru komiksového nakladatelství a studia Marvel je zas trochu odlišný než ty předchozí. Už jsme tu totiž měli miliardáře se supermoderními technologiemi, elitní vojáky, živoucí důsledky vědeckých experimentů, hrdiny poznamenané vedlejšími účinky vědeckých nezdarů, mutanty i bohy, ale zatím jsme tu neměli čaroděje se dvěma doktoráty. Už bylo na čase.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

American Honey – Recenze – 40%

Britsko-americký snímek American Honey britské režisérky Andrey Arnold, přezdívané "královna sociálního realismu", byl už na festivalu v Cannes vyzdvihován pro svou spontaneitu a energický náboj, díky nimž v programu výrazně vyčníval. Mluví se o něm jako o lyrické generační výpovědi a moderním ekvivalentu románu Na cestě Jacka Kerouaca. Jde totiž o road-movie napříč Amerikou, v níž se skupina mladých lidí, pohybujících se na hranici mezi naplněným Americkým snem a jeho odvrácenou tváří, snaží najít pro svůj život nějaký smysl a uplatnění, ale namísto autentického úspěchu se dostavuje jen autentická deziluze.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Jack Reacher: Nevracej se (Jack Reacher: Never Go Back) – Recenze – 60%

Čtyři roky starý akční thriller Jack Reacher: Poslední výstřel s Tomem Cruisem v hlavní roli byl snímek sympaticky navozující atmosféru akčních filmů z 80. let, který byl natočen s cílem diváka výhradně bavit a neklást na něj žádné myšlenkové nároky. To také byla jeho jediná záchrana, neb scénář (resp. děj) filmu byl cokoli, jen ne chytrý, a pak také Tom Cruise nepůsobil úplně věrohodně jako suverénní drsná a hláškující mlátička, kterou by asi Jack Reacher vzhledem ke své vyřídilce a nadprůměrným fyzickým schopnostem být měl (v knižní předloze spisovatele Leeho Childa je popisován jako dvoumetrový borec, který kamkoli vejde, tam budí respekt), a obsazení Cruise do hlavní role si tím pádem lze vykládat jako důsledek toho, že Tom Cruise film produkoval.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Devátý život Louise Draxe (The 9th Life of Louis Drax) – Recenze – 50%

Devítiletý Louis Drax není ani náhodou obyčejný chlapec. Jednak vykazuje jisté vzorce chování a povahové vlastnosti, které běžně u kluků jeho věku nenajdete (třeba si osvojil teorii, která mu dává právo zabíjet domácí křečky), ale hlavně je magnetem na nehody. Každou chvíli má odřené koleno nebo zlomenou končetinu, nesčetněkrát byl v nemocnici a již osmkrát dokonce přežil vlastní smrt (v šesti měsících na něj spadl lustr, v útlém věku dostal ránu elektrickým proudem, zažil otravu jídlem…), a když v den svých devátých narozenin spadne z vysokého útesu do moře a záchranáři ho vyloví mrtvého, tak to chvíli vypadá, že s Louisem Draxem je už definitivně amen.

Jenže po dvou hodinách strávených v márnici najednou začne chlapcovo tělo prokazovat známky života a ukáže se, že Louis je sice živý, leč v kómatu. Jeho případu se ujímá specialista na kóma, doktor a psycholog Allan (Jamie Dornan), který zároveň začne utěšovat evidentně zkormoucenou Louisovu matku Natalie (Sarah Gadon), zatímco Louisův otec (Aaron Paul) zmizel bůhvíkam a pátrá po něm policie. Zanedlouho v sobě Allan a Natalie najdou zalíbení…

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Toni Erdmann – Recenze – 100%

Německý snímek Toni Erdmann získal na festivalu v Cannes pověst černého koně, neb byl i přes své výrazné kvality porotou jaksi opomenut a nezískal žádnou významnou cenu, ačkoli měl úžasné recenze i nadšené divácké ohlasy, pěly se na něj chvalozpěvy a jeho promítání bylo doprovázeno salvami smíchu i spontánními potlesky. Velmi podobné reakce film vzbudil i na festivalu ve Varech a nedávno na přehlídce Be2Can.

Bylo by ale ukvapené očekávat na základě zvěstí o bujarém veselí, které snímek v publiku vyvolává, čistou komedii, protože Toni Erdmann, natočený a napsaný německou režisérkou, scenáristkou a producentkou Maren Ade, se dá vykládat i jako relativně smutné drama vypovídající o disfunkčních mezilidských vztazích, nešvarech v současné společnosti a o živoření osamělých jedinců v jednadvacátém století, jehož hlavními motivy jsou otcovství a kritika kariérismu na úkor soukromého života. I to je ale podstatně zjednodušené tvrzení, protože ve skutečnosti jde o film mnohovrstevnatý, mnohovýznamový, myšlenkově i pocitově obsáhlý a natolik unikátní, že je poměrně těžké popsat jeho atmosféru.

 

Zdroj fotek: filmeurope.cz

Bezva ženská na krku – Recenze – 30%

Producent Tomáš Hoffman doposud produkoval převážně filmy Jana Hřebejka a Jiřího Vejdělka a s romantickou komedií Bezva ženská na krku nyní debutuje coby režisér a scenárista. Na scénáři filmu spolupracoval především s Jiřím Vejdělkem, podílel se na něm však i scenárista Martin Horský (Láska je láska, Život je život). Tomáš Hoffman rozhodně je dobrým producentem, neb má za sebou úspěšnou producentskou kariéru a řadu zkušeností a schopností, díky nimž se mu podařilo do filmu sehnat spoustu známých a populárních herců a dostatečné množství financí, navíc audiovizuálně snímek nedopadl špatně. Nicméně to hlavní – scénář a režie – bohužel dost hapruje.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Inferno – Recenze – 60%

Tom Hanks se vrací jako symbolog Robert Langdon v dalším pokračování ze série adaptací knižních bestsellerů Dana Browna, opět v režii Rona Howarda, opět s hudbou Hanse Zimmera, tentokrát ve snímku se strašidelným názvem Inferno.

Zároveň jde pravděpodobně o nejlepší díl trilogie, což ovšem neznamená, že by šlo o film chytrý nebo nějak zvlášť dobrý. Jeho největší předností je, že oproti předchozím snímkům Šifra mistra Leonarda a Andělé a démoni nepůsobí tolik jako přednáška z dějepisu a nejsou v něm skoro žádná hluchá místa – pořád se něco děje, takže nuda se nekoná a výsledek je vlastně docela zábavný. Už se ale nedá říct, že by byl napínavý, což je způsobeno hlavně průhlednými zvraty a předvídatelným dějem. Škoda.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Hedi (Inhebbek Hedi) – Recenze – 70%

Hedi je pravděpodobně vůbec první tuniský film v běžné české distribuci, což je na něm docela zajímavé. Nicméně jeho děj, respektive to, co se prakticky odehrává na plátně, zas až tak moc zajímavé není. Podstatně kurióznějším se to však stane ve chvíli, kdy si uvědomíte, co se tím dějem snaží debutující režisér Mohamed Ben Attia říct o své zemi.

 

Zdroj fotek: filmeurope.cz

Kubo a kouzelný meč (Kubo and The Two Strings) – Recenze – 60%

Kubo a kouzelný meč je americký animovaný film od studia Laika, které má za sebou již snímky Koralína a svět za tajnými dveřmi, Norman a duchové a Škatuláci. A ve všech třech případech jde o filmy, na nichž je zdaleka nejlepší to, jak vypadají, a Kubo rozhodně netvoří výjimku. Jsou totiž animované pomocí tradiční loutkové a stop-motion animace v kombinaci s počítačovými triky, což jim propůjčuje unikátní a v mnoha ohledech nádhernou, místy až dech beroucí vizuální stránku. Barvitou, plastickou, úžasnou. Je to hrozně pracná metoda a ku prospěchu tvůrcům rozhodně slouží to, že se jí věnují, protože ty výsledky jejich lopotného snažení stojí za to. O to je ale větší škoda, že už si nedají tak záležet na tom, co tvoří společnou slabinu všech jejich filmů – a tou je příběh.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Dívka ve vlaku (The Girl on the Train) – Recenze – 60%

Thriller Dívka ve vlaku je adaptací stejnojmenného úspěšného románu, který je mimo jiné zajímavý tím, že jeho „nespolehlivými vypravěčkami“ je trojice více či méně vyšinutých žen v čele s hlavní hrdinkou jménem Rachel, která je notorickou alkoholičkou s častými výpadky paměti. To se otisklo do filmu prostřednictvím poněkud zmateného, částečně zamlženého a komplikovaně strukturovaného děje, s nímž se pokusil vypořádat americký režisér Tate Taylor. Ten natočil před pěti lety již adaptaci románu Černobílý svět, která však byla vypravěčsky i příběhově o dost jednodušší záležitostí, a také nijak zvlášť povedené životopisné drama o Jamesi Brownovi s názvem Get On Up.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Instalatér z Tuchlovic – Recenze – 40%

Instalatér z Tuchlovic je nový film režiséra Tomáše Vorla s Jakubem Kohákem v hlavní roli instalatéra, co „všechno spraví, ale svůj život spravit nedovede.“

O žánru filmu se mluví jako o smutné komedii, což není tak úplně přesné. Ve skutečnosti jde o poměrně realistické depresivní sociální vesnické drama operující s motivy, jako jsou například smrt, rasismus, domácí násilí či lidská osamělost, a na němž není rozhodně ani náznakem nic vtipného, jen je do něj nastrčen hlavní hrdina, který jako jediný víceméně odpovídá představám o postavě ze smutné komedie.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine's Home for Peculiar Children) – Recenze – 40%

Tim Burton to nemá poslední dobou jednoduché. Jeho barvité, bláznivě ujeté vize byly už před šesti lety, kdy šla do kin jeho Alenka v říši divů, popisovány jako vyčpělé a mluvilo se o tom, jestli se kdysi tak originální režisér náhodou neocitl v pasti vlastního rukopisu. Tuto domněnku pak potvrdily silně nezdařilé a dramaturgicky se rozpadající Temné stíny. Ve svém předposledním filmu Big Eyes se tak Burton pokusil o něco trochu jiného, jeho o poznání civilnější, životopisně laděný snímek o talentované malířce, trpící pod majetnickými manýry svého egoistického manžela, se však s příliš nadšenými ohlasy nesetkal. Jeho nejnovější film je tudíž opět tradičně burtonovsky extravagantní, přičemž čerpá z knižní předlohy, která jako by byla pro Burtona stvořená na míru.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Anthropoid – Recenze – 50%

Anthropoid je britským snímkem režiséra Seana Ellise (komedie Cashback, filipínsko-britské drama Metro Manilla), vyprávějícím o operaci Anthropoid, tj. o reálné události z českých dějin v letech 1941-1942, kdy byli z Anglie vysazeni na československé území parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík s cílem spáchat atentát na jednoho z nejvyšších představitelů Hitlerovy Třetí říše, Reinharda Heydricha. S tím, že film se natáčel z velké části u nás a hraje v něm spousta českých herců.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Deepwater Horizon: Moře v plamenech (Deepwater Horizon) – Recenze – 80%

Událost z dubna roku 2010, kdy v Mexickém zálivu explodovala plovoucí vrtná plošina Deepwater Horizon, na níž během výbuchu a následné hromadné evakuace zaměstnanců zahynulo jedenáct lidí, a do moře se vylily stovky hektolitrů ropy, je popisována jako nejhorší ropná katastrofa v historii Ameriky. Nyní podle ní natočil film režisér Peter Berg.

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Sedm statečných (The Magnificent Seven) – Recenze – 70%

Nemá cenu stěžovat si na to, že Sedm statečných je dalším počinem z nekonečné řady předělávek slavných starých filmů, protože už původních Sedm statečných z roku 1960 bylo předělávkou o šest let starších Sedmi samurajů legendárního Akiry Kurosawy. Na druhou stranu, Sedm statečných režiséra Johna Sturgese se zapsalo zlatým písmem do historie světové kinematografie a dodnes se řadí mezi nejlepší filmy všech dob, což je meta, o níž si jejich letošní remake v režii Antoinea Fuquy (Král Artuš, Pád Bílého domu, Equalizer) může leda tak nechat zdát.

Čapí dobrodružství (Storks) – Recenze – 50%

Dřív čápi nosili děti. Teď už to nedělají, protože samozřejmě existují jiné způsoby, jak si dítě obstarat, a hlavně to nebyla vzhledem k typu převáženého zboží úplně snadná činnost. Takže dnes jsou čápi profesionální kurýři a doručovatelé balíčkové služby internetového obchodu Cornestore.com. A nejlepší z nich je čáp Cápek, který aby dosáhl na pozici nového šéfa celé firmy, musí vyhodit Dorotu, jediné dítě, které kdy kvůli zničené doručovací adrese nebylo možné doručit, takže od té doby žije s čápy, a zrovna dospělo do osmnácti let. Bláznivě střelenou, trhlou, ale dobrosrdečnou Dorotu však cápek v den jejích narozenin vyhodit nedokáže, a tak ji uklidí do oddělení dopisů, které již mnoho let zeje prázdnotou.

Jenže co čert nechce – nějakému malému klukovi nechtějí jeho věčně zaneprázdnění rodiče-workoholici povolit sourozence, a tak si chlapec napíše v dopise o bratříčka čápům. Dopis obdrží Dorota, která nedopatřením zapne dávno odstavený stroj na výrobu dětí, a pak je na ní a na Cápkovi, aby se jim podařilo čerstvě nové dítě doručit, než se o tom dozví Cápkův nadřízený a nastane pořádný malér.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Café society (Café Society) – Recenze – 30%

Café society je nový film Woodyho Allena, odehrávající se ve třicátých letech minulého století převážně v Los Angeles, kam přijíždí z New Yorku mladý, ambiciózní, horlivý a naivní Žid Bobby (Jesse Eisenberg), ucházející se o práci v Hollywoodu u svého strýce Phila (Steve Carell), vlivného agenta filmových hvězd. Okamžitě se zamiluje do jeho sekretářky Vonnie (Kristen Stewart), jeho nadbíhání a dvoření se jí ale naráží na překážku – Vonnie totiž už přítele má. Později se ukáže, že tím přítelem je právě Bobbyho strýc Phil, avšak tuto informaci Vonnie před Bobbym tají.

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Vlk z Královských Vinohrad – Recenze – 50%

Slavný český novovlnný režisér Jan Němec (1936-2016) stihl snímek Vlk z Královských Vinohrad dotočit, většinu postprodukce již však museli zaštítit jeho kolegové. Jde o adaptaci jeho vlastní autobiografické povídkové knižní předlohy Nepodávej ruku číšníkovi, v níž tento originální autor, průkopník a provokatér ironicky popisuje své zážitky i životní karamboly v Čechách i v následném exilu v USA. Je to takové ohlédnutí Jana Němce za vlastním životem a kariérou, možná dokonce vnímatelné jako závěrečná tečna a pomyslné rozloučení.

Jan Němec byl nepochybně významnou filmařskou legendou, zároveň však nepatřil mezi režiséry, kteří by divákovi nějak usnadňovali předkládání svých vizí. Filmy si vždy točil po svém, přesvědčen, že umění by mělo být svobodné. Jejich stopáž se obvykle pohybovala v rozpětí 60-70 minut, a i tak je bylo v mnoha případech těžké vydržet sledovat do konce. Vlk z Královských Vinohrad má necelou hodinu a čtvrt, byl velmi laciný a je natočen tak rozvolněně a svérázně (dalo by se říct punkově), že pro mnohé diváky pravděpodobně ani nebude působit jako film, protože nebude vyhovovat jejich požadavkům na základní atributy, které by film splňovat měl.

 

Zdroj fotek: artcam.cz

Ve jménu krve (Blood Father) – Recenze – 70%

John (Mel Gibson) je bývalý motorkář, alkoholik a trestanec, co si ve svém karavanu pěstuje plnovous a tetovací salon. Jednoho dne mu nečekaně zavolá jeho několik let nezvěstná dcera, která kdysi utekla z domova (od matky, zatímco rozvedený John si odpykával trest). Teď je jí šestnáct a potřebuje pomoct, protože se ošklivě zapletla s nějakými gangstery, kteří jsou napojeni na mexické mafiánské kartely, a chtějí ji zabít. John je sice v podmínce, ale co by pro svou dceru neudělal.

Mechanik zabiják: Vzkříšení (Mechanic: Ressurection) – Recenze – 60%

Pět let starý akční thriller Mechanik zabiják byl podprůměrným béčkem, jež bylo remakem stejnojmenného filmu s Charlesem Bronsonem ze sedmdesátých let. Byl dost hloupý a rutinní a přitom se bral poměrně dost vážně, což mu škodilo. V paměti mi ničím moc neuvízl, kromě Jasona Stathama v hlavní roli profesionálního vrahouna Arthura Bishopa.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Prázdniny v Provence – Recenze – 30%

Prázdniny v Provence jsou českou komedií režiséra Vladimíra Michálka (Je třeba zabít Sekala, Pohádkář) podle scénáře Daniela Miňovského (pohádka Řachanda) o trojici mladíků, členů pardubické rockové kapely, kteří si vyrazí v létě do Provence k tetě jednoho z nich, aby si odpočinuli, vypadli od starostí, nasáli trochu inspirace a třeba i složili nějaké nové písničky.

Většina filmu nemá vůbec děj a jen tak samovolně plyne, zatímco jeho hlavní hrdinové (Jakub Prachař, Vojta Kotek a Kryštof Hádek) se jen poflakují, pijí víno, v ožralosti mudrují, hulí trávu a lanýže, hýří vtipnými hláškami, občas i hrábnou do nástrojů, koupou se v bazénu a balí dceru té tety. Všichni tři herci předvádějí poměrně zdařilé komediální kreace a zábavně se doplňují a na spoustě míst je jejich počínání opravdu legrační a vtipné.

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Dítě Bridget Jonesové (Bridget Jones´s Baby) – Recenze – 60%

Třetí díl Bridget Jonesové přichází do kin dvanáct let po dílu druhém a Bridget (Renée Zellweger) je v něm, jak už název napovídá, těhotná. Spíš než kolem těhotenství samotného se však děj filmu točí kolem toho, kdo je otcem. Buď to může být Jack (Patrick Dempsey), pohledný Američan, milionář a zakladatel výnosné internetové seznamky, s nímž se Bridget vyspala v opilosti na hudebním festivalu, nebo Bridgetin milovaný Mark Darcy (Colin Firth), který se za ty roky stihl oženit a rozvést s nějakou jinou ženou, a s nímž se Bridget dala krátce poté po letech znovu dohromady.

Zdroj fotek: cinemart.cz

Disneyland Paříž a Walt Disney Studios Park – Co a jak?

Tento článek výjimečně není recenze, nýbrž reportáž spojená s uživatelským manuálem k něčemu, z čeho se vyklubal jeden z největších zážitků v životě.

Text byl aktualizován 19.10.2023 po druhé návštěvě Disneylandu v září 2023.

Poprvé jsme se s přítelkyní rozhodli jet do pařížského Disneylandu v roce 2016, abychom tam oslavili naše narozeniny (které máme oba v srpnu), a kde jsme strávili dva dny, z toho první den ve Walt Disney Studios Parku (celkem 7 hodin) a druhý den v Disneyland Parku (celkem 14 hodin). Druhou návštěvu jsme podnikli již jako manželé v září 2023, kdy studio Walta Disneyho slavilo výročí 100 let od založení a samotný Disneyland slavil 30 let od otevření. Zejména napoprvé jsme byli po celou dobu za neutuchajícího nadšení nepřetržitě okouzlováni tím, jak úžasné místo Disneyland je (zvlášť pokud jste stejně jako my fanoušci Disneyho animovaných filmů a máte rádi zábavní parky). V mém případě jsem ale byl zároveň neustále konfrontován s informacemi týkajícími se chodu parku, o nichž bych celkem rád býval věděl předem, avšak nikde jsem se o nich nedočetl.

Tento text bych tedy nerad pojímal jako obvyklé rozplývání se nad všemi těmi fantastickými věcmi, které oba parky nabízejí, a nad tím nekonečným rájem zábavy a fantazie, jakým Disneyland je (což je pravda), ale především jako věcný sborník různých tipů, které by se mohly hodit každému, kdo také plánuje do Disneylandu v Paříži zajet, a rád by přišel předem k nějakým praktickým informacím, oproštěných od tradičního nánosu reklamních keců cestovních kanceláří.

Sully: Zázrak na řece Hudson (Sully) – Recenze – 80%

V lednu roku 2009 se pilotovi Chesleymu „Sullymu“ Sullenbergovi podařilo nemožné, tj. nouzově přistát s letadlem na řece Hudson a zachránit život všem 155 cestujícím, co byli na palubě, poté co krátce po opuštění letiště v New Yorku letadlo prolétlo hejnem divokých hus a přišlo o oba motory. Ojedinělou událost pak hrdinný kapitán popsal v autobiografické knize Sully: Zázrak na řece Hudson a stejný název nyní nese i tento film, který režíroval Clint Eastwood a hlavní roli v něm ztvárnil Tom Hanks.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Nerve: Hra o život (Nerve) – Recenze – 40%

Americký thriller Nerve: Hra o život je snímek cílený hlavně na mladší diváky, a to především na ty, kteří neváhají dopouštět se všemožných hovadin, nahrávat se přitom na videa a vystavovat je na YouTube, aby získali co nejvíce zhlédnutí, a na všechny, kdo jsou ochotni se na taková videa dívat. A takových lidí je evidentně hodně. Protože kdo by nechtěl vidět třeba dvě prsaté holky v bikinách, co jedí nejpálivější papričku na planetě, nebo partu maníků, co dělají nebezpečné frajeřiny ve vysokých výškách a na střechách výškových budov. Ta videa mají miliony zhlédnutí. Třeba tenhle člověk si postavil kariéru na tom, že se ve svých videích mimo jiné noří do vany naplněné vždy nějakou jinou tekutinou a komentuje to.

Takže hlavní hrdinka, osmnáctiletá Vee, se jednoho dne zaregistruje do online hry pojmenované Nerve, v níž si na začátku zvolíte, jestli chcete být Hráč nebo Divák. Hráči pak mohou přijímat na svých elektronických zařízeních různé výzvy, které jim jejich Diváci odhlasují, a po jejich splnění a natočení na video se jim na účet přidá jistá peněžní částka, která se s každou další výzvou zvětšuje souběžně s její náročností. Nejlepší Hráči jsou ti, kteří po každé splněné výzvě přijmou okamžitě výzvu novou, čímž získávají větší a větší počty Diváků. Výzvu nemusejí přijmout, ale výrazně se tím obírají o Diváky i o peníze. Avšak jakmile výzvu přijmou, tak ji musejí splnit do časového limitu, jinak vypadávají ze hry a přicházejí i o všechny nastřádané peníze. A Vee se rozhodne, že bude Hráč.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Zloději zelených koní – Recenze – 60%

Drama převážně televizního režiséra a scenáristy Dana Wlodarczyka Zloději zelených koní je ve zkratce dalším příspěvkem do série českých filmů o lidech, co na tom nejsou vyloženě špatně, ale zároveň si rozhodně nežijí v bavlnce, a ocitnou se v situaci, kdy se musejí zabývat různými existenciálními otázkami, a pak se dopustí série špatných rozhodnutí, jimiž si tu svou situaci ještě výrazně zhorší. A pak je konec. Podobně jako ve filmech Petra Václava (Nikdy nejsme sami) nebo ve většině filmů Bohdana Slámy (Štěstí), případně ve filmech ještě někoho dalšího (Poupata Zdeňka Jiráského).

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Obr Dobr (The BFG) – Recenze – 50%

Britský spisovatel Roald Dahl se sice věnoval literatuře faktu, povídkám i divadelním hrám, leč proslavily jej romány pro děti, z nichž mnohé se později staly předlohami pro filmy (mimo jiné Fantastický pan Lišák či Karlík a továrna na čokoládu). Filmového zpracování se dočkal i jeho Obr Dobr alias The BFG (The Big Friendly Giant), na konci osmdesátých let animovaného, letos hraného v produkci a režii Stevena Spielberga.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Smrt ve tmě (Don´t Breathe) – Recenze – 80%

Dva mladíky a jednu dívku už nebaví život na polorozpadlém předměstí Bostonu, a tak si vydělávají na lepší život vykrádáním domů. Jako poslední cíl si zvolí obydlí starého válečného veterána, jenž v něm bydlí sám a navíc je slepý, a který v nedávné době vysoudil velké peníze. S čím ale nepočítají je, že jejich oběť se i bez schopnosti zraku dokáže bránit velmi zdatně, neb má velké svaly a armádní výcvik, dům plný zbraní, všude elektrické ochranné systémy a zámky, krvelačného hlídacího psa a temný sklep, v němž má slepec samozřejmě nad zlodějíčky značnou převahu…

Zdroj fotek: falcon.cz

Taxi 121 – Recenze – 60%

Taxi 121 je český thriller režiséra Dana Pánka, nezávislého filmaře, pro něhož snímek sice není úplným debutem, ale je jeho prvním počinem nasazeným do kin. Je inspirovaný skutečnými událostmi z roku 2014, kdy jakýsi sériový vrah zabil v Praze trojici taxikářů. Celý film ale není rekonstrukcí reality, nýbrž takovou polemikou na téma „co by, kdyby“ ve formě dramatického filmu o tom, kdo podle režiséra a producentky Jany Kůtkové, která s ním spolupracovala na scénáři, teoreticky mohl být tím vrahem (dosud nepolapeným) a co zhruba se tehdy v hlavním městě mohlo odehrávat.

Hlavním hrdinou je tudíž mladý taxikář Matěj (Filip Tomsa), co se s manželkou snaží mít dítě, a povolání taxikáře vzal jako dočasné řešení po vyhazovu z předchozího zaměstnání. A samozřejmě se mu hrubě vymstí, že neuposlechl svou ženu, když po něm chtěla, aby od taxikařiny odešel, zvlášť v době, kdy se v rádiu nemluví o ničem jiném, než o podivném vrahovi taxikářů.

 

Zdroj fotek: bohemiamp.cz