Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa (Moana) – Recenze – 70%

Na blíže nespecifikovaném ostrově v Polynésii zhruba před dvěma tisíci lety žije dospívající dcera náčelníka Vaiana (mimo Evropu Moana) a její kmen šťastné domorodé životy, dokud ostrov nezačne sužovat jakási mystická temnota, kvůli níž odumřou kokosové palmy a z moře zmizí ryby. Vaiana, kterou to od dětství spíš než k náčelnictví táhlo k moři, se proto vydá na lodi na dlouhou plavbu s cílem najít poloboha Mauiho a donutit ho, aby vrátil bohyni života její srdce, které jí podle dávné legendy kdysi ukradl, což je patrně příčinou té šířící se temnoty.

Zdroj fotek: falcon.cz

Nový animovaný film studia Disney je pohádkový, magický, dobrodružný, jsou v něm živí bohové, moře v něm má vlastní osobnost a vše to je zabaleno do pozoruhodné mytologie. Animovaný je báječně, odehrává se v krásném prostředí, jeho hlavní hrdinka je sympatická a polobůh Maui má obživlé tetování. Jsou v něm emoce, zábava, napětí i příběh o odhodlání a nutnosti následovat své poslání, k němuž byl člověk předurčen, na jehož konci hlavní hrdinka najde sama sebe a dovede svůj lid k následování tradic dávných předků.

Zároveň je sympatické, že ve filmu není vůbec přítomna žádná romantická linie a Vaiana plně reprezentuje v posledních letech značně populární kategorii silných a emancipovaných hrdinek, které nemají potřebu pasivně čekat na záchranu od prince, nýbrž aktivně se chopit otěží a vyrazit do akce na vlastní pěst.

K tomu je ještě příjemné, jak si tvůrci umějí dělat legraci sami ze sebe a z disneyovských stereotypů, viz např. průpovídka: „Ty že nejsi princezna? Vždyť máš šaty a za kamaráda zvíře, ty musíš být princezna,“ nebo ten fakt, že tím zvířetem je od začátku roztomilé mini-prasátko, které ovšem nikam nejede a zůstane doma, takže Vaianě po celý zbytek filmu dělá na lodi společnost imbecilní kohout po lobotomii, což lze považovat za skutečně podvratný, až sebe-parodický tah.

Každopádně je ten kohout celkem spolehlivým zdrojem humoru, stejně jako narcistní a sebevědomý macho Maui a jeho pohyblivé svědomí vytetované na hrudi, a občas i písničky (protože Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa je samozřejmě částečně i muzikál), které snímku dodávají i na epičnosti a sem tam jsou součástí výborných dějových zkratek. Jen je škoda, že neuslyšíme zpívajícího Dwaynea Johnsona v roli Mauiho, jinak je ale český dabing velice zdařilý.

Problém je akorát v příběhu, který je až příliš triviální a jde v něm skutečně jen o to, že hrdinové musejí vrátit něco někam, což je místy narušováno akčními vsuvkami, aby se alespoň něco dělo. Typickým příkladem je úplně nesmyslná a s ničím dalším nesouvisející scéna s přepadením piráty, což jsou nějací pidimužíci oblečení do kokosů (!) a celé je to natočeno ve stylu posledního Šíleného Maxe (!). Bizarní je i zastávka u hory příšer (nebo jak se to jmenovalo), kde sídlí jakýsi obří krab, který asi mohl působit patřičně nebezpečně, zlověstně a démonicky, kdyby tedy zrovna nezpíval rozvernou písničku, kvůli níž šel jakýkoli náznak temné atmosféry okamžitě do háje (podobný problém jsem měl u opičího krále v nejnovější Knize džunglí), a kde se mihne i Godzilla, jste-li pozorní.

Kromě toho je ve filmu až příliš mnoho míst, kdy se něčí názor, přesvědčení nebo rozhodnutí obrátí o 180° jenom díky tomu, že mu někdo krátce promluví do duše nebo zazpívá písničku. Jakási nesoudržnost a dějová nahodilost (která přesto vede k přesvědčivému, dojemnému a působivému finále) pravděpodobně bude souviset i s tím, že na filmu pracovali hned čtyři režiséři (a o spoluautorství námětu se dělí celkem sedm lidí).

Celkově je ale Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa až překvapivě příjemným a zábavným filmem, který přinejmenším na mě fungoval lépe než třeba Ledové království, a to nejen díky tomu, že zamrzlé a zasněžené hory vystřídalo moře, teplo a lákavé pláže.