Odvrácená strana měsíce (Die dunkle Seite des Mondes) – Recenze – 50%

Urs je úspěšný právník se specializací na fúze farmaceutických společností, jemuž se jednoho dne zastřelí v kanceláři ředitel jedné takové společnosti, který v průběhu dlouhého vyjednávání přijde na buben. Urs z toho má trauma, straní se přátel, kolegů i manželky a úlevu nachází až v seznámení s mladší ženou, která se stane jeho milenkou a představí mu svůj poněkud alternativnější styl života, zahrnující mimo jiné drogové seance. Na jedné takové se Urs společně s ostatními sjede houbičkami, ale dostane se mu špatného tripu, po němž se začne chovat agresivně. Účinek hub však oproti očekáváním nevyprchá a z Urse se stane nevypočitatelná bytost schopná i zabití. Nezbyde mu tudíž než pátrat po původu té houby, kterou pozřel…

Doctor Strange – Recenze – 80%

Nejnovější příspěvek do superhrdinského vesmíru komiksového nakladatelství a studia Marvel je zas trochu odlišný než ty předchozí. Už jsme tu totiž měli miliardáře se supermoderními technologiemi, elitní vojáky, živoucí důsledky vědeckých experimentů, hrdiny poznamenané vedlejšími účinky vědeckých nezdarů, mutanty i bohy, ale zatím jsme tu neměli čaroděje se dvěma doktoráty. Už bylo na čase.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

American Honey – Recenze – 40%

Britsko-americký snímek American Honey britské režisérky Andrey Arnold, přezdívané "královna sociálního realismu", byl už na festivalu v Cannes vyzdvihován pro svou spontaneitu a energický náboj, díky nimž v programu výrazně vyčníval. Mluví se o něm jako o lyrické generační výpovědi a moderním ekvivalentu románu Na cestě Jacka Kerouaca. Jde totiž o road-movie napříč Amerikou, v níž se skupina mladých lidí, pohybujících se na hranici mezi naplněným Americkým snem a jeho odvrácenou tváří, snaží najít pro svůj život nějaký smysl a uplatnění, ale namísto autentického úspěchu se dostavuje jen autentická deziluze.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Jack Reacher: Nevracej se (Jack Reacher: Never Go Back) – Recenze – 60%

Čtyři roky starý akční thriller Jack Reacher: Poslední výstřel s Tomem Cruisem v hlavní roli byl snímek sympaticky navozující atmosféru akčních filmů z 80. let, který byl natočen s cílem diváka výhradně bavit a neklást na něj žádné myšlenkové nároky. To také byla jeho jediná záchrana, neb scénář (resp. děj) filmu byl cokoli, jen ne chytrý, a pak také Tom Cruise nepůsobil úplně věrohodně jako suverénní drsná a hláškující mlátička, kterou by asi Jack Reacher vzhledem ke své vyřídilce a nadprůměrným fyzickým schopnostem být měl (v knižní předloze spisovatele Leeho Childa je popisován jako dvoumetrový borec, který kamkoli vejde, tam budí respekt), a obsazení Cruise do hlavní role si tím pádem lze vykládat jako důsledek toho, že Tom Cruise film produkoval.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Devátý život Louise Draxe (The 9th Life of Louis Drax) – Recenze – 50%

Devítiletý Louis Drax není ani náhodou obyčejný chlapec. Jednak vykazuje jisté vzorce chování a povahové vlastnosti, které běžně u kluků jeho věku nenajdete (třeba si osvojil teorii, která mu dává právo zabíjet domácí křečky), ale hlavně je magnetem na nehody. Každou chvíli má odřené koleno nebo zlomenou končetinu, nesčetněkrát byl v nemocnici a již osmkrát dokonce přežil vlastní smrt (v šesti měsících na něj spadl lustr, v útlém věku dostal ránu elektrickým proudem, zažil otravu jídlem…), a když v den svých devátých narozenin spadne z vysokého útesu do moře a záchranáři ho vyloví mrtvého, tak to chvíli vypadá, že s Louisem Draxem je už definitivně amen.

Jenže po dvou hodinách strávených v márnici najednou začne chlapcovo tělo prokazovat známky života a ukáže se, že Louis je sice živý, leč v kómatu. Jeho případu se ujímá specialista na kóma, doktor a psycholog Allan (Jamie Dornan), který zároveň začne utěšovat evidentně zkormoucenou Louisovu matku Natalie (Sarah Gadon), zatímco Louisův otec (Aaron Paul) zmizel bůhvíkam a pátrá po něm policie. Zanedlouho v sobě Allan a Natalie najdou zalíbení…

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Toni Erdmann – Recenze – 100%

Německý snímek Toni Erdmann získal na festivalu v Cannes pověst černého koně, neb byl i přes své výrazné kvality porotou jaksi opomenut a nezískal žádnou významnou cenu, ačkoli měl úžasné recenze i nadšené divácké ohlasy, pěly se na něj chvalozpěvy a jeho promítání bylo doprovázeno salvami smíchu i spontánními potlesky. Velmi podobné reakce film vzbudil i na festivalu ve Varech a nedávno na přehlídce Be2Can.

Bylo by ale ukvapené očekávat na základě zvěstí o bujarém veselí, které snímek v publiku vyvolává, čistou komedii, protože Toni Erdmann, natočený a napsaný německou režisérkou, scenáristkou a producentkou Maren Ade, se dá vykládat i jako relativně smutné drama vypovídající o disfunkčních mezilidských vztazích, nešvarech v současné společnosti a o živoření osamělých jedinců v jednadvacátém století, jehož hlavními motivy jsou otcovství a kritika kariérismu na úkor soukromého života. I to je ale podstatně zjednodušené tvrzení, protože ve skutečnosti jde o film mnohovrstevnatý, mnohovýznamový, myšlenkově i pocitově obsáhlý a natolik unikátní, že je poměrně těžké popsat jeho atmosféru.

 

Zdroj fotek: filmeurope.cz

Bezva ženská na krku – Recenze – 30%

Producent Tomáš Hoffman doposud produkoval převážně filmy Jana Hřebejka a Jiřího Vejdělka a s romantickou komedií Bezva ženská na krku nyní debutuje coby režisér a scenárista. Na scénáři filmu spolupracoval především s Jiřím Vejdělkem, podílel se na něm však i scenárista Martin Horský (Láska je láska, Život je život). Tomáš Hoffman rozhodně je dobrým producentem, neb má za sebou úspěšnou producentskou kariéru a řadu zkušeností a schopností, díky nimž se mu podařilo do filmu sehnat spoustu známých a populárních herců a dostatečné množství financí, navíc audiovizuálně snímek nedopadl špatně. Nicméně to hlavní – scénář a režie – bohužel dost hapruje.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Inferno – Recenze – 60%

Tom Hanks se vrací jako symbolog Robert Langdon v dalším pokračování ze série adaptací knižních bestsellerů Dana Browna, opět v režii Rona Howarda, opět s hudbou Hanse Zimmera, tentokrát ve snímku se strašidelným názvem Inferno.

Zároveň jde pravděpodobně o nejlepší díl trilogie, což ovšem neznamená, že by šlo o film chytrý nebo nějak zvlášť dobrý. Jeho největší předností je, že oproti předchozím snímkům Šifra mistra Leonarda a Andělé a démoni nepůsobí tolik jako přednáška z dějepisu a nejsou v něm skoro žádná hluchá místa – pořád se něco děje, takže nuda se nekoná a výsledek je vlastně docela zábavný. Už se ale nedá říct, že by byl napínavý, což je způsobeno hlavně průhlednými zvraty a předvídatelným dějem. Škoda.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Hedi (Inhebbek Hedi) – Recenze – 70%

Hedi je pravděpodobně vůbec první tuniský film v běžné české distribuci, což je na něm docela zajímavé. Nicméně jeho děj, respektive to, co se prakticky odehrává na plátně, zas až tak moc zajímavé není. Podstatně kurióznějším se to však stane ve chvíli, kdy si uvědomíte, co se tím dějem snaží debutující režisér Mohamed Ben Attia říct o své zemi.

 

Zdroj fotek: filmeurope.cz

Kubo a kouzelný meč (Kubo and The Two Strings) – Recenze – 60%

Kubo a kouzelný meč je americký animovaný film od studia Laika, které má za sebou již snímky Koralína a svět za tajnými dveřmi, Norman a duchové a Škatuláci. A ve všech třech případech jde o filmy, na nichž je zdaleka nejlepší to, jak vypadají, a Kubo rozhodně netvoří výjimku. Jsou totiž animované pomocí tradiční loutkové a stop-motion animace v kombinaci s počítačovými triky, což jim propůjčuje unikátní a v mnoha ohledech nádhernou, místy až dech beroucí vizuální stránku. Barvitou, plastickou, úžasnou. Je to hrozně pracná metoda a ku prospěchu tvůrcům rozhodně slouží to, že se jí věnují, protože ty výsledky jejich lopotného snažení stojí za to. O to je ale větší škoda, že už si nedají tak záležet na tom, co tvoří společnou slabinu všech jejich filmů – a tou je příběh.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Dívka ve vlaku (The Girl on the Train) – Recenze – 60%

Thriller Dívka ve vlaku je adaptací stejnojmenného úspěšného románu, který je mimo jiné zajímavý tím, že jeho „nespolehlivými vypravěčkami“ je trojice více či méně vyšinutých žen v čele s hlavní hrdinkou jménem Rachel, která je notorickou alkoholičkou s častými výpadky paměti. To se otisklo do filmu prostřednictvím poněkud zmateného, částečně zamlženého a komplikovaně strukturovaného děje, s nímž se pokusil vypořádat americký režisér Tate Taylor. Ten natočil před pěti lety již adaptaci románu Černobílý svět, která však byla vypravěčsky i příběhově o dost jednodušší záležitostí, a také nijak zvlášť povedené životopisné drama o Jamesi Brownovi s názvem Get On Up.

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Instalatér z Tuchlovic – Recenze – 40%

Instalatér z Tuchlovic je nový film režiséra Tomáše Vorla s Jakubem Kohákem v hlavní roli instalatéra, co „všechno spraví, ale svůj život spravit nedovede.“

O žánru filmu se mluví jako o smutné komedii, což není tak úplně přesné. Ve skutečnosti jde o poměrně realistické depresivní sociální vesnické drama operující s motivy, jako jsou například smrt, rasismus, domácí násilí či lidská osamělost, a na němž není rozhodně ani náznakem nic vtipného, jen je do něj nastrčen hlavní hrdina, který jako jediný víceméně odpovídá představám o postavě ze smutné komedie.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine's Home for Peculiar Children) – Recenze – 40%

Tim Burton to nemá poslední dobou jednoduché. Jeho barvité, bláznivě ujeté vize byly už před šesti lety, kdy šla do kin jeho Alenka v říši divů, popisovány jako vyčpělé a mluvilo se o tom, jestli se kdysi tak originální režisér náhodou neocitl v pasti vlastního rukopisu. Tuto domněnku pak potvrdily silně nezdařilé a dramaturgicky se rozpadající Temné stíny. Ve svém předposledním filmu Big Eyes se tak Burton pokusil o něco trochu jiného, jeho o poznání civilnější, životopisně laděný snímek o talentované malířce, trpící pod majetnickými manýry svého egoistického manžela, se však s příliš nadšenými ohlasy nesetkal. Jeho nejnovější film je tudíž opět tradičně burtonovsky extravagantní, přičemž čerpá z knižní předlohy, která jako by byla pro Burtona stvořená na míru.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz