V lednu roku 2009 se pilotovi Chesleymu „Sullymu“ Sullenbergovi podařilo
nemožné, tj. nouzově přistát s letadlem na řece Hudson a zachránit život všem 155 cestujícím, co byli na palubě, poté co krátce po
opuštění letiště v New Yorku letadlo prolétlo hejnem divokých hus a přišlo
o oba motory. Ojedinělou
událost pak hrdinný kapitán popsal v autobiografické knize Sully: Zázrak na řece Hudson a stejný název
nyní nese i tento film, který režíroval Clint Eastwood a hlavní roli v něm
ztvárnil Tom Hanks.
Můžete si o něm myslet cokoli, ale jedno se Clintu Eastwoodovi upřít nedá –
je opravdu vynikající režisér a ve svých šestaosmdesáti letech mu mohou jeho
formu závidět i leckteří mladší kolegové. Film Sully: Zázrak na řece Hudson se mu podařilo natočit velmi věcně,
bez zbytečné vaty, bez jediné zbytečné kudrlinky, dokonce i bez očekávaného
patosu, který podobně heroické a dojemné lidské příběhy obvykle doprovází. Jeho
snímek je napsán, vystavěn, odvyprávěn, zahrán, nasnímán i sestříhán s naprostou precizností a spousta scén působí, jako by je snad lépe ani natočit nešlo.
Hlavní hrdina je skromný člověk, co sám sebe jako hrdinu nevidí, a spíš než
radost mu to jeho mimořádně zdařilé nouzové přistání přináší traumata, osobní i
pracovní komplikace a zároveň pochyby, jestli se přeci jen nemohl rozhodnout a zachovat
jinak a lépe, pokud možno tak, aby se po něm konstantně nesápali davy fanoušků a novinářů a
aby nemusel trpět výslechy od letecké komise, která se ho snaží za každou cenu
na něčem nachytat a následně potopit.
Tomu Hanksovi role pilota Sullyho sedí perfektně, výborný je i Aaron
Eckhart v roli jeho kopilota a neméně skvělá je Laura Linney coby Sullyho
manželka, která je odsouzena k nutnosti komunikovat se svým mužem pouze
přes telefon, dokud nebude vyšetřování týkající se jeho riskantního úsudku
ukončeno. Nejde ale jen o ně – naprosto dokonalé je totiž herecké (a hlavně pak
typově přesné) obsazení úplně všech postav včetně nejmenších roliček.
Film, co začíná jako komorní drama muže, jenž své hrdinství prožívá pod
nátlakem okolí spíše ve skepsi a smutku, pak nabídne samotný pád letadla ve
formě dlouhého flashbacku, kdy je divákovi celá událost prezentována velmi
zevrubně v celé své šíři, tedy od prvotního nastupování pasažérů do
letadla až po jejich výlov z řeky za lednových teplot pohybujících se
hluboko pod nulou. Stroze, bez příkras, ale také velmi intenzivně, efektivně a
bez zbytečných klišé. Za celou dobu filmu spadne řetěz až v posledních zhruba
dvaceti minutách, věnovaných závěrečnému slyšení s leteckou komisí, při
níž je divákovi naservírováno několik scén z leteckých simulátorů a pak
znovu ono přistání na Hudsonu, jen tentokrát již o dost méně podrobně.
Podobně jako třeba předloňský Eastwoodův Americký sniper není ani Sully:
Zázrak na řece Hudson vyloženě strhujícím zážitkem, ale i tak jde o
prvotřídní ukázku poctivé řemeslné práce, o výborný filmový produkt dělaný
někým, kdo rád točí filmy postaru a jde mu to moc dobře. Například z kvalitativního
srovnání se čtyři roky starým Letem
Roberta Zemeckise, v němž také hlavní hrdina jako zázrakem nouzově
přistane s padajícím letadlem a má s tím pak nějaké problémy, vychází
Sully jako jednoznačný vítěz.
Žádné komentáře:
Okomentovat