Deepwater Horizon: Moře v plamenech (Deepwater Horizon) – Recenze – 80%

Událost z dubna roku 2010, kdy v Mexickém zálivu explodovala plovoucí vrtná plošina Deepwater Horizon, na níž během výbuchu a následné hromadné evakuace zaměstnanců zahynulo jedenáct lidí, a do moře se vylily stovky hektolitrů ropy, je popisována jako nejhorší ropná katastrofa v historii Ameriky. Nyní podle ní natočil film režisér Peter Berg.

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Ten se po filmech Království a Na život a na smrt znovu ponořil do žánru filmů podle skutečných událostí a opět jej pojal velice realisticky, aniž by zároveň sklouzával k přehnané patetičnosti, důrazu na vlastenectví, nebo nevěrohodnému zveličování hrdinství svých postav, mezi nimiž se nejvýrazněji hlásí o slovo hlavní technik (Mark Wahlberg), ředitel plošiny (Kurt Russell) a manažer společnosti, která si plošinu k těžbě ropy pronajala (John Malkovich). Postav je tu nicméně spousta, film si ale přesto dokázal udržet naprostou přehlednost.

Přitom od začátku na diváka vybaluje různé technické pojmy, ukazuje, jak to na plošině chodí, nechává postavy bavit se mezi sebou v pracovním žargonu a jen sen tam vysvětlí pomocí přiložené definice nějaký odborný pojem či proces, aby nikomu nemohlo uniknout, co se zrovna na plátně děje, případně co se chystá. Zároveň okamžitě poukazuje na technické problémy, které plošinou zmítají, a na nedokonalý stav nestabilního vrtu, což mu umožňuje vydatně budovat napětí.

První polovina bezmála dvouhodinového filmu je díky tomu opravdu dost napínavá a nervozita z toho, že jednou se to prostě bude muset podělat, se postupem času výrazně navyšuje. Spousta scén je věnována i postavám, vztahům mezi nimi, i představení zázemí, do něhož by se po skončení dlouhé šichty rádi vrátili, zosobněném manželkou jednoho z hrdinů v podání Kate Hudson.

No a v polovině snímku to bouchne a po celý zbytek filmu se postavy snaží zachránit si své holé životy a životy co největšího počtu svých spolupracovníků a zmizet z té rozpadající se plovoucí hromady kovu a ropných splašků, která se překvapivě rychle stihla proměnit v ohnivé a kouřící peklo. S tím, že se dočkáte opravdu značného množství ohňových efektů a efektních záběrů, ovšem aniž by vám je film lacině podsouval jako nějakou atrakci. Namísto užaslého obdivování vší té pyrotechniky doprovázeného wow efektem spíš budete jen tiše zírat na plátno a říkat si, jak je dobře, že jste něco takového nemuseli sami zažít.

Je to způsobeno i tím, že film dokáže svou civilností a důrazem na realističnost způsobit, že si připadáte, jako byste byli na té plošině spolu s hrdiny filmu. Snadno se stanete zasvěcenými do pracovního procesu, cítíte se sympatickými postavami a nenávidíte spolu s nimi ty nenažrané manažery, co kvůli maximálnímu výdělku s klidem obcházejí bezpečnostní opatření, nechávají plošinu zchátrat a šetří, kde můžou, a kterým film klade katastrofu za vinu především.

Deepwater Horizon: Moře v plamenech je dramatem o lidské odvaze, o instinktu a síle přežít a o tom, že za podobnými tragédiemi moderní doby nemusí být jen selhání techniky, ale často je za ně zodpovědný i lidský faktor. Jde sice o film spíš nenápadný, ale o to překvapivější je, jak v něm fungují všechny podstatné složky od výborné režie a precizně vystavěného scénáře, přes herecké výkony a hudbu Steva Jablonskyho až po technickou stránku a střih. A přestože třeba to volání si hlavního hrdiny s manželkou, procedurální rekonstruování okamžiků před výbuchem, i ony ničivé ohňové jazyky se mohou po čase přejíst, moc to snímku na působivosti a dojemnosti neubírá. A to se o nějakou prvoplánovou působivost a dojetí ani moc nesnažil, což ho činí ještě sympatičtějším.