Taxi 121 je český thriller režiséra Dana Pánka,
nezávislého filmaře, pro něhož snímek sice není úplným debutem, ale je jeho
prvním počinem nasazeným do kin. Je inspirovaný skutečnými událostmi
z roku 2014, kdy jakýsi sériový vrah zabil v Praze trojici taxikářů.
Celý film ale není rekonstrukcí reality, nýbrž takovou polemikou na téma „co
by, kdyby“ ve formě dramatického filmu o tom, kdo podle režiséra a producentky
Jany Kůtkové, která s ním spolupracovala na scénáři, teoreticky mohl být
tím vrahem (dosud nepolapeným) a co zhruba se tehdy v hlavním městě mohlo
odehrávat.
Hlavním hrdinou je tudíž mladý taxikář Matěj (Filip Tomsa), co se
s manželkou snaží mít dítě, a povolání taxikáře vzal jako dočasné řešení
po vyhazovu z předchozího zaměstnání. A samozřejmě se mu hrubě vymstí, že
neuposlechl svou ženu, když po něm chtěla, aby od taxikařiny odešel, zvlášť
v době, kdy se v rádiu nemluví o ničem jiném, než o podivném vrahovi
taxikářů.
 |
| Zdroj fotek: bohemiamp.cz |
Taxi 121 je kolem a kolem takový nenápadný, malý a laciný
film a o to větší je překvapení, jak zvládnutý má v mnoha aspektech scénář/děj
a jak zdařilá je režie, vzhledem k tomu, že za ním nestojí nikdo kdovíjak
zkušený, kdo by třeba měl nějakou filmovou školu. Už jenom to, že se divák
dokáže mnohem lépe, než je v českých filmech obvyklé, vyznat v postavách,
v jejich chování a mnohdy i v jejich motivacích, a že se tyto
nechovají jako idioti, je úctyhodné. Že jejich dialogy nezní hloupě, že
příběhová narace dává smysl, a že i herci hrají uvěřitelně, je na scénáristu a
režiséra skoro-debutanta velmi působivý výkon.
Poměrně zručná je jeho práce s rekvizitami, s detaily obličejů,
se světlem a protisvětlem (druhá polovina filmu se odehrává v noci) a
s různými detaily (např. znepokojující vidina mrtvé obsluhy čerpací
stanice). Co začíná jako relativně standardní partnerské drama okořeněné
trochou taxikářské rutiny (flirtující právničky, otravné paničky, opilci…), se
náhle zvrtne v napínavou a atmosférickou komorní hru na „já mám pistoli a
ty budeš dělat to, co ti řeknu“, která si v závěru i troufne pohrát si
s divákem a nakonec ho nechat na pochybách i po skončení filmu. Pěkné, moc
pěkné.
Na druhou stranu musím zmínit pár drobností, které se mi nelíbily, a výrazně
tak rušily celkový dojem.
- K nastoupení vraha (Dušan Sitek) do
Matějova auta (k němuž nutně musí dojít, to je jasné) dojde až zhruba
v polovině filmu. Do té doby je film sice slušně budován, ale
některým z těch dialogů hlavního hrdiny s řadovými pasažéry je
věnováno až zbytečně moc času, zvlášť když tito nemají později ve filmu
již žádnou funkci.
- Matějova žena (Lenka Zahradnická) je zbytečně
podávaná jako až moc velká citlivka a až příliš se klade důraz na to, jak
moc ji trápí, že by se Matějovi mohlo v práci něco stát (dokonce o
tom má i noční můry).
- Je sympatické, že ze sebe Matěj nedělá hrdinu
a nesnaží se např. zabijákovi neohrabaně vyrvat zbraň z ruky nebo tak
něco, ale místy je to poněkud podivné. Nejvíce ve scéně, v níž Matěj
zničehonic výrazně zrychlí kolem radaru, aby ho zastavili policajti. Ti
donutí oba muže vystoupit z vozu, přičemž vrah má pořád v ruce
nabitou pistoli (!), ale nestane se nic. Scéna skončí, aniž by si
policisti té pistole všimli, aniž by se Matěj o něco pokusil, vrah ho
dokonce ani nepokárá za to, že tak neuváženě zrychlil.
Na nějakých reálných základech film vystavěn není, jde čistě o fabulaci, akorát
inspirovanou jistou nedávnou událostí, avšak to mu neubírá na působivosti. Zabývá
se zajímavými tématy, jako je agresivní vzdor jedince proti společnosti,
realistické chování člověka v ohrožení života, hranice mezi snahou bránit
se nebezpečí a odevzdaným přijetím následků jeho podlehnutí. Je tím lepší, čím
méně se v něm brečí do telefonu, a čím víc se vrah chová jako vyšinutý
maniak a méně jako naštvaný děda. Celkově Taxi
121 na české poměry stojí za to, ale pokud ho někdo bude srovnávat s Collateralem, tak je fakt blázen.
Žádné komentáře:
Okomentovat