Dva mladíky a jednu dívku už nebaví život na polorozpadlém předměstí
Bostonu, a tak si vydělávají na lepší život vykrádáním domů. Jako poslední cíl
si zvolí obydlí starého válečného veterána, jenž v něm bydlí sám a navíc
je slepý, a který v nedávné době vysoudil velké peníze. S čím ale
nepočítají je, že jejich oběť se i bez schopnosti zraku dokáže bránit velmi
zdatně, neb má velké svaly a armádní výcvik, dům plný zbraní, všude elektrické
ochranné systémy a zámky, krvelačného hlídacího psa a temný sklep, v němž má
slepec samozřejmě nad zlodějíčky značnou převahu…
 |
| Zdroj fotek: falcon.cz |
Především je na americkém thrilleru Smrt
ve tmě fascinující jeho atmosféra. Rozhodně nejde o pozitivní nebo jakkoli
veselý film. Jeho podstatná většina je místy až hororově napínavá a nepříjemně
psychicky sžíravá, na plátně se dějí samé ošklivé věci, ať už jde o brutální
násilí, nešťastné rodinné zázemí hlavní hrdinky, nesympatické chování jejího přítele,
zoufalé pokusy hrdinů o útěk z domu či cokoli, čeho se dopouští
majitel domu, kterého si tak nešťastně vybrali. Takže není moc radostné se na
tento snímek dívat, ale přitom se nedá neobdivovat, jak kvalitně je napsán a
natočen. Opravdu jde o výborný thriller, pozoruhodný hereckými výkony, dějovými
zvraty i tím, jak je v něm maximálně využito ztemněné a stísněné prostředí
slepcova domu.
Třeba předchozí film původně uruguayského režiséra Fedea Alvareze, remake
kultovního Evil Dead (neboli též Lesní duch), také nebyl vyloženě
příjemným pokoukáním, ale na otrlejší povahy působil svým dějem a přehnanou
brutalitou už vlastně legračně a mohl si tím pádem hrát na cool krvavou
řezničinu, která bavila hlavně formou guilty pleasure. Smrt ve tmě ale není legrační vůbec v ničem, ať už záměrně
nebo nezáměrně, a od hororové přehnanosti má blíž k mnohem civilnější
realističnosti a naturalističnosti.
A to, jak brilantně je ve filmu využita každá místnost v domě, každý
možný východ včetně labyrintu větracích šachet a všechny možné rekvizity, je ohromující.
Film má pod hodinu a půl a je vyloženě našlapaný – pořád se v něm něco
děje. Motivace postav jsou osvětleny jasně a stručně, vztahy mezi hrdiny jsou načrtnuty
přehledně a výstižně. Děj je přímočarý, ale zároveň nepředvídatelný a ubírající
se pozoruhodnými cestičkami.
Tvůrci si pochopitelně chytře hrají s diváckými očekáváními, takže
např. občas nadhodí udičku, aby to vypadalo, že se v průběhu filmu něco
stane, ale ono se stane něco jiného – třeba je nějaká okatě opomenutá rekvizita
využita jinak, než byste čekali, nebo se ukáže, že došlo k něčemu jinému,
než k čemu jste si mysleli, že došlo. A podobně. V rámci toho se sice
postavy sem tam chovají trochu podivně, děj se stane po nějaké době poněkud repetitivním
a o jistou dávku nepředvídatelnosti se obere hned v úvodu první
scénou, ale v zásadě jde spíš o drobnosti.
Samozřejmě si můžete říct: „Tak jasně, ale přes to všechno je to pořád
jenom normální naháněčka v baráku,“ nicméně i v tomto ohledu snímek
překvapuje, a to když zhruba v polovině vnese do děje něco podstatně více
znepokojujícího, než je strašidelný slepý dědek s pistolí, a od té doby už
jenom graduje. Toho slepce mimochodem velmi působivě ztvárnil Stephen Lang (alias
plukovník Miles z Avatara) a i
ti zbylí tři (nikdo další ve filmu prakticky nevystupuje) jsou velmi
přesvědčiví.
Smrt ve tmě je skvělou ukázkou toho, že k natočení působivého
thrilleru nepotřebujete hromadu prostředků, lokací, ani epických scén, stejně
jako nepotřebujete digitální bubáky k vytvoření funkčního napětí – stačí,
když si dokážete vystačit s tím, co máte, vydojit to do mrtě a využít naplno
své schopnosti a talent. Smrt ve tmě
stojí na režii, hercích a na scénáři a připomíná, jak jsou tyto tři
elementy při tvorbě filmů zásadně důležité z hlediska jeho budoucích
kvalit.
Žádné komentáře:
Okomentovat