Magneto (Michael Fassbender) žije se svou ženou a dcerkou kdesi v Polsku
a úspěšně se mu daří tajit, že má superschopnosti.
Raven (Jennifer Lawrence) se ve Východním Berlíně setkává s Nightcrawlerem.
Profesor Charles Xavier (James McAvoy) spolu s dalšími X-Meny nadále provozuje
univerzitu pro mutanty.
V Káhiře se probouzí deset tisíc let starý, neporazitelný a nesmrtelný
mutant (Oscar Isaac), uctívaný dávnými civilizacemi coby bůh, s plánem zničit
a ovládnout svět.
Na nové X-Meny prakticky nemá
smysl chodit, pokud jste neviděli jejich předchozí díly s podtituly První třída a Budoucí minulost. X-Men:
Apokalypsa na ně totiž příběhově navazuje po několika letech (děj se přitom
odehrává v osmdesátkách) a hojně cituje ze situací, k nimž v nich
došlo. Jde o superdrahý, epický hollywoodský velkofilm s hvězdným obsazením
a stopáží téměř dvě a půl hodiny. Natočil ho Brian Singer, režisér předchozího
dílu a prvních dvou filmů X-Men z let
2000 a 2003.
Na První třídě a Budoucí minulosti bylo skvělé hlavně to,
jak dokonale v nich byla ztvárněna atmosféra světa X-Menů a jak moc stály
na komplikovaném vývoji vzájemných vztahů mezi postavami, na jejich motivacích
a komplexní psychologii, to vše umocněné skvělými hereckými výkony jejich
představitelů a chytrým scénářem, samozřejmě za doprovodu výtečných akčních
scén a osudového příběhu. Atmosféra a detailní prokreslenost světa, v němž
žijí mutanti spolu s lidmi, v X-Men:
Apokalypse pořád funguje, ale psychické rozpoložení hrdinů je tentokrát
poměrně zjednodušené a do popředí je místo něho nacpán jejich (bohužel poněkud
všední) boj proti všemocnému záporákovi, který mávnutím ruky boří města.
Všechno je tentokrát zkrátka podřízeno budování akce a charismatu zlého
nepřítele, přičemž děj spočívá v tom, že dotyčný po svém probuzení v troskách
pyramidy začne dávat dohromady armádu mutantů (asi čtyři jedinci včetně Magneta)
a Charles Xavier proti němu vytáhne zas své přívržence (asi šest jedinců včetně
Raven a Quicksilvera, který je opět autorem nejvtipnější scény filmu). Do té
doby je přitom příběh poněkud rozplizlý a roztroušený, neb snímek neustále
přestříhává z jednoho hrdiny na druhého po různých koutech světa a
neustále tím pádem mění lokace i střed zájmu.
Celkově filmu ale chybí svěžest, dravost a sofistikovanost předchozích dvou
dílů, vypravěčský perfekcionalismus a v návaznosti na to i divákův slastný
požitek z toho, jak film krásně drží pohromadě a jak v něm do sebe
chytře zapadají jeho jednotlivé složky. Nejmarkantnější je to v závěru,
kdy jednotliví mutanti v sobě začnou vlivem různých podnětů objevovat
dosud nepoznané schopnosti, případně silně posilovat ty stávající, a výsledek
je ten, že se může stát víceméně cokoli, aniž by to bylo jakkoli ukotvené v předcházejícím
dění. To, co se odehraje na konci akčního finále, je v podstatě nepochopitelné,
jedna postava změní tým poté, co jí jiná postava krátce promluví do duše, svět pomalu
spěje ke svému konci ve standardních digitálních orgiích a divák se v sedačce
ošívá a neposedně poposedává, protože mu za celý film ani náznakem nepřipadá,
že by to celé mohlo skončit třeba trochu jinak, než si představuje. A také
neskončí.
Zajímavé je akorát to, že tvůrci před sebou neustále mají vidinu napojení
na události z původních X-Menů,
takže v tomto filmu např. uvidíme zrod postav Jean, Cyclopse a Storm a James
McAvoy začne vypadat trochu víc jako Patrick Stewart. Jistým osvěžením je
vlastně i zhruba dvouminutové cameo Hugh Jackmana, jenž se postaral o jednu překvapivě
brutální a syrovou pasáž.
Bryan Singer přesto snímek režíruje poměrně pevnou rukou a s jistou ladností,
dokonce dokáže i udržet konzistenci kvality bez zbytečných zakolísání a
hluchých míst, i když tentokrát nemá vyloženě oporu ve scénáři. Herci jsou velmi
dobří, hudba šlape, triky jsou špičkové a film působí koherentním a komplexním
dojmem. X-Men: Apokalypsa je i přes
všechny dosavadní výtky profesionálně vyvedeným, zdařilým a chytrým zábavním
produktem, který není vyloženě strhující převážně proto, že má příliš okoukaný
a předpokládatelný děj, známý z mnoha jiných superhrdinských adaptací, a
jeho přemrštěná délka je již poněkud ubíjející.
A bonusová potitulková scéna tu je, až úplně na konci. Avšak přínos má
pravděpodobně jen pro znalce komiksů.
Žádné komentáře:
Okomentovat