Pátá vlna (The 5th Wave) – Recenze – 20%

Pátá vlna se na první pohled tváří jako docela zajímavá americká sci-fi o mimozemské invazi, dokud vám nedojde, že ve skutečnosti jde o další z mnoha adaptací nějaké dystopické knižní série pro teenagery, v níž je sci-fi element pouhou záminkou pro rozehrání romantické linie hlavní hrdinky, rozervané mezi dvěma chlapci. Navíc jde vlastně jen o první část nějakého většího příběhu, která jakž takž představí postavy a načrtne základní situaci a vykopne vás z kina s otevřeným koncem, přičemž jestli vzniknou další pokračování, se ukáže až podle toho, jestli budou tržby filmu jeho producentům stačit.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Námět působí, jako kdyby jeho autor viděl Hostitele, Divergenci a Enderovu hru a smíchal jejich motivy do jednoho celku, čímž ale vznikl jen další derivát něčeho, co už jsme viděli několikrát. Což by nevadilo, kdyby to bylo smícháno nějak smysluplně, kdyby třeba měla Pátá vlna aspoň trochu chytrý scénář, byla dobře režírovaná a hráli v ní nějací slušní herci. Nic z toho se ale nepodařilo a výsledek je kvůli tomu ze všech těch filmů tohoto žánru, co se v posledních letech objevily i v našich kinech, dost možná nejhorší, nejhloupější a nejnudnější.

Krátce po začátku je vysvětleno, že mimozemšťanům, kteří se jednoho dne zjeví na obloze, jde o naši planetu, tudíž musí vyhladit lidstvo. Invaze probíhá ve vlnách sloužících k postupnému zabíjení populace, přičemž k prvním třem vlnám (globální výpadek všeho na elektriku, masivní zemětřesení + tsunami, modifikovaný virus ptačí chřipky) dojde zhruba v prvních deseti minutách. Čtvrtá a pátá vlna má spočívat v tom, že mimozemšťané na sebe vezmou lidskou podobu, vetřou se mezi nás a začnou nás likvidovat normálně střelnými zbraněmi a riskovat přitom životy jako tlupa idiotů (jistě by existovalo efektivnější řešení).

Je implikováno, že k tomu samému dochází po celé zeměkouli, nicméně my vidíme výhradně jen to, co se děje v okolí hlavní hrdinky jménem Cassie (vyjma asi čtyř vteřin z Londýna a několika vteřin z jiných měst). Tu hraje Chloë Grace Moretz, která nebývá obvykle špatná, ale tady jí zřejmě režisér s úsporným křestním jménem J Blakeson, pro něhož je Pátá vlna jeho druhým filmem, vysvětlil, že bude stačit hodně pobíhat, hodně vyděšeně hekat a tvářit se ublíženě. Ostatní herci jsou na tom ještě o dost hůř – oba potenciální nápadníci Cassie jsou k smíchu, i jindy skvělý Liev Schreiber je zbytečně utlumený a působí unaveně a všichni ostatní jsou nevýrazná sebranka toporných, křečovitých a stereotypních figurek (nechybí malý bráška s plyšovým medvídkem, kterého v klíčovém okamžiku samozřejmě někde zapomene, a zoufale nesnesitelná rádoby emo drsňačka, co má potřebu na každého dělat ramena).

Takže po slibném začátku dojde k tomu, že Cassie přijde o oba rodiče a její bratříček je armádou odvezen někam na vojenskou základnu, tudíž se rozhodne za ním vyrazit. Cestou se zamiluje do pohledného (nebo spíš „pohledného“) svalovce, který jí zachrání život (ale nezapomínejme na jejího nesmělého spolužáka z gymplu, na kterého také přijde řada). Tyto vrcholně ubíjející pasáže jsou prostříhávány se scénami z vojenské základny, kde je dovezená mládež trénována pro boj s mimozemšťany, přičemž výsledek v podobě speciálního komanda vybaveného ostrými zbraněmi a neprůstřelnými vestami, sestaveného z dětí ve věku 8-18, které si párkrát zkusily nanečisto vystřelit na terč, působí přinejmenším komicky a parodicky.

Hlavním převládajícím dojmem při sledování filmu je nicméně nuda narušovaná kroucením hlavy nad demencí dialogů a příběhu obecně. Jakýkoli náznak struktury nebo smyslu pak vezme zcela za své, když přijdou na řadu jistá překvapivá odhalení a dějové zvraty, které dokonale obrátí to, co bylo dříve řečeno, a hloupost scénáře nabere nečekané obrátky. Těžko říct, jestli je na vině už knižní předloha, scenáristé (film se prý od knihy v lecčem liší) nebo režie. Pravděpodobně půjde o spoluvinu všech tří faktorů.

Kupodivu to nezachraňuje ani technická a vizuální stránka filmu. Výtvarně snímek nepředstavuje nic zajímavého, triky nejsou na kdovíjaké úrovni, akčních scén je vyloženě poskrovnu a mimozemšťané jsou vidět celkem asi osm vteřin (vypadají jako facehuggeři z Vetřelce).

Finále je už úplně k uzoufání a film samozřejmě v závěru přímo nakročí k dalšímu dílu, jehož případný vznik je ale momentálně ve hvězdách. Nicméně pokud by si i další pokračování téhle potenciální série měla zachovat stejnou (ne)kvalitu, tak to ať raději zůstane u jediného filmu.