Pokračování tři roky starého francouzského dobrodružného rodinného filmu Bella a Sebastian si zachovalo
herecké obsazení i oba scenáristy, akorát režie se tentokrát ujal kanadský
režisér Christian Duguay (Hon na šakala).
Jednička byla moc příjemná, nenáročná, působící jako hrané filmové klasiky pro
celou rodinu z minulých desetiletí, byly v ní hezké záběry přírody
podmalované skvělým hudebním doprovodem a sympatický pes doprovázející dětského
hlavního hrdinu. Milé a kupodivu i celkem seriózně pojaté překvapení, jež se
sice neubránilo jisté dějové předvídatelnosti, ale aspoň nesklouzávalo k laciné
infantilitě.
Dvojka se v ledačem liší a nejsou to změny k lepšímu, přičemž už
nedokáže tak okouzlit jako jednička, neb ztratila hodně ze své nevinnosti a
přirozenosti. Pořád je natočená velmi slušně a na úrovni, místy je vždy na
správných místech vtipná, napínavá i dojemná, ale celé to působí už trochu
nuceně. Je to asi podobný kvalitativní rozdíl jako mezi prvními a druhými díly Neuvěřitelné cesty, Myšáka Stuarta Littla nebo Kouzelné
chůvy Nanny McPhee.
Celkem určující je hned první, zoufale za vlasy přitažená a křečovitá scéna,
v níž malý Sebastian (stejný herec, akorát trochu odrostlejší) sáňkuje v létě
po travnatých úbočích alpských vrcholků a málem se zabije, když přehlédne, že trať
končí mohutným srázem (kterého si nešlo nevšimnout). Fenka Bella ho na poslední
chvíli doběhne a srazí ze sáněk, které posléze z útesu sletí a dole se
roztříští na padrť. Sebastian je úplně v pohodě, směje se tomu a řekne
něco v tom smyslu, že by si to klidně zopakoval. To mi celkem stačilo k tomu,
abych ho přestal mít rád.
Děj spočívá v tom, že někde v horách havaruje letadlo se
Sebastianovou sestřenicí Angelinou a rozsáhlý požár nedovoluje přiblížit se
místu nehody, avšak Sebastian a jeho dědeček se přesto rozhodnou tam vypravit,
protože mají tušení, že Angelina pád přežila. Najmou si proto arogantního
pilota jménem Pierre, který je ve skutečnosti Sebastianovým otcem, akorát že ti
dva neměli doposud o existenci toho druhého ani tušení. Následné události vedou
k tomu, že Pierre a Sebastian spolu s Bellou nouzově přistanou někde
poblíž požární oblasti (a mohou si mezi sebou začít budovat otcovsko-synovské
vztahy), zatímco dědeček jde za nimi pěšky.
Bohužel došlo k tomu, že:
- Sebastian se od roztomilého klučiny posunul k tvrdohlavému a místy až nesnesitelnému frackovi.
- Z Belly je superpes, který hlavnímu hrdinovi opakovaně zachraňuje život, hrdinně proskakuje šlehajícími plameny a neváhá si to třeba vyříkat i s medvědem.
- K Sebastianovi se časem přidá nějaká holka z dřevorubecké rodiny poválečných italských uprchlíků, která s ním začne vést poněkud jalové dialogy, nehledě na to, že není moc dobře dabovaná (jinak český dabing celkem ujde).
- Dědečka na cestě doprovází jakýsi náhodný legrační mechanik, který je vlastně zcela nedůležitý a ani by tam být nemusel, ale tvůrcům zřejmě přišlo na mysl, že by se jim do filmu hodila komická vedlejší postavička, která by dělala primitivní humory.
- V příběhu je mnohem víc klišé než minule.
Bella a Sebastian: Dobrodružství
pokračuje je zkrátka standardní
pokračování, které nedosahuje kvalit prvního dílu, ale zároveň nepředstavuje
nic vyloženě nepodařeného – natočené je pořád velmi hezky, příroda je pořád
super a jako dobrodružná podívaná pro celou rodinu to stále funguje nadprůměrně
dobře. Akorát se tu tentokrát sešlo o poznání větší množství výtek.
Žádné komentáře:
Okomentovat