Kluk ve světě příšer (Bakemono no ko) – Recenze – 80%

Na japonský animovaný film člověk v našich kinech narazí opravdu vzácně, byť anime má i u nás velkou fanouškovskou základnu a jde navíc většinou o snímky poměrně zdařilé, mnohdy až skvělé. Tenhle má na svědomí Mamoru Hosoda, tvůrce animovaného remaku romantického sci-fi O dívce, která proskočila časem, jenž je jeho zatím nejznámějším filmem. Oproti němu je Kluk ve světě příšer příběhově srozumitelnější a přímočařejší a hlavně se pohybuje v jiném žánru, a sice v žánru fantasy.

Bella a Sebastian: Dobrodružství pokračuje (Belle et Sébastien, l´aventure continue) – Recenze – 60%

Pokračování tři roky starého francouzského dobrodružného rodinného filmu Bella a Sebastian si zachovalo herecké obsazení i oba scenáristy, akorát režie se tentokrát ujal kanadský režisér Christian Duguay (Hon na šakala). Jednička byla moc příjemná, nenáročná, působící jako hrané filmové klasiky pro celou rodinu z minulých desetiletí, byly v ní hezké záběry přírody podmalované skvělým hudebním doprovodem a sympatický pes doprovázející dětského hlavního hrdinu. Milé a kupodivu i celkem seriózně pojaté překvapení, jež se sice neubránilo jisté dějové předvídatelnosti, ale aspoň nesklouzávalo k laciné infantilitě.

Ani ve snu! – Recenze – 20%

Český film Ani ve snu! (v koprodukci se Slovenskem a Bulharskem) producenta a režiséra Petra Oukropce (Modrý tygr) by chtěl být snímkem o mladých a pro mladé a vypráví tudíž o několika teenagerech, kteří v Praze na Žižkově skáčou „urban parkour“, tj. že skáčou přes různé zídky a zábradlí, přeskakují z budovy na budovu, šplhají po okapech a hromosvodech a dělají přitom přemety a salta. Jde o autorský, nekomerční, spíš festivalový film (premiéru měl v Berlíně), který byl zřejmě velmi laciný, a také lacině vypadá – skoro celý se odehrává v okolí jednoho paneláku, nejsou v něm pochopitelně žádné akční nebo opulentní davové scény a řada herců v něm vystupujících jsou neherci (často jde o členy reálně existujících parkourových skupin).

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Hardcore Henry – Recenze – 80%

„Hardcore Henry dostal v USA označení R pro nepřetržité krvavé násilí, vulgární slovník, sexuální obsah a nahotu.“

To by k ději asi stačilo.

 

Zdroj fotek: Bontonfilm

Carol – Recenze – 40%

Milostné drama Carol, natočené podle stejnojmenného románu spisovatelky Patricie Highsmith (který původně vydala v roce 1952 pod pseudonymem a s názvem Cena soli), vypráví o osudovém vztahu dvou žen, které se do sebe zamilují na první pohled, nicméně jelikož z pohledu společnosti v Americe 50. let je takový svazek nepřípustný, musejí svou vášeň skrývat a tajně se scházet jen ve vší opatrnosti. Film byl nominován na pět Zlatých Globů a šest Oscarů, leč žádný se mu nepodařilo proměnit.

Lovec: Zimní válka (The Hunsman: Winter´s War) – Recenze – 50%

Chtělo by se říct, že dobrodružné pohádkové fantasy Lovec: Zimní válka volně navazuje na čtyři roky starý snímek Sněhurka a lovec (kde Sněhurku hrála Kristen Stewart), ale není to tak jednoduché. Tenhle film, vyprávějící příběh oné vedlejší postavy lovce (Chris Hemsworth) je totiž částečně pokračováním Sněhurky a lovce a částečně jí dějově předchází.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

 

Kniha džunglí (The Jungle Book) – Recenze – 80%

Oficiálně je Kniha džunglí v režii Jona Favreaua (Iron Man, Kovbojové a vetřelci) adaptací povídky Rudyarda Kiplinga, inspirovanou Disneyho stejnojmenným animovaným snímkem z roku 1967. Víceméně jde ale o Disneyho remake onoho animovaného filmu, pouze s pár změnami, které ho o trochu víc přibližují Kiplingově předloze. Zároveň jde o něco, co tu už dlouhé roky nebylo – nefalšovaný velkolepý dobrodružný RODINNÝ film, jenž dělá čest svému žánru a má velkou šanci stát se dětskou klasikou, která může mít za pár let podobný status, jako má dnes například Nekonečný příběh nebo E.T. – Mimozemšťan.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

 

Pátá vlna (The 5th Wave) – Recenze – 20%

Pátá vlna se na první pohled tváří jako docela zajímavá americká sci-fi o mimozemské invazi, dokud vám nedojde, že ve skutečnosti jde o další z mnoha adaptací nějaké dystopické knižní série pro teenagery, v níž je sci-fi element pouhou záminkou pro rozehrání romantické linie hlavní hrdinky, rozervané mezi dvěma chlapci. Navíc jde vlastně jen o první část nějakého většího příběhu, která jakž takž představí postavy a načrtne základní situaci a vykopne vás z kina s otevřeným koncem, přičemž jestli vzniknou další pokračování, se ukáže až podle toho, jestli budou tržby filmu jeho producentům stačit.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Orel Eddie (Eddie the Eagle) – Recenze – 80%

V režii herce a režiséra Dextera Fletchera (Divoký Bill) a v produkci Matthewa Vaughna (Hvězdný prach, Kick-Ass) vzniklý film Orel Eddie vypráví na základě skutečných událostí příběh sportovce Michaela „Eddieho“ Edwardse, který už od raného dětství věděl, že je předurčen pro olympiádu, a stal se díky své vytrvalosti a odhodlání nejlepším britským skokanem na lyžích, který navíc způsobil na zimní olympiádě v Calgary v roce 1988 poměrně poprask.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

 

Kolonie (Colonia) – Recenze – 80%

Německé koprodukční drama/thriller Kolonie je inspirováno skutečnými událostmi, a sice sedmdesátými lety v Chile, kde za totalitní vlády generála Pinocheta existovala jakási uzavřená náboženská kolonie, která se tvářila na první pohled neškodně (prostě pánbíčkáři žijící na jedné hromadě v odlehlé vesnici uprostřed lesů), ale ve skutečnosti byla táborem hrůzy a utrpení. Její pokorní a bohulibí obyvatelé museli snášet psychologický i fyzický teror ze strany dozorců a zakladatele kolonie, bývalého nacistického lékaře, a byli zde zadržováni a mučeni političtí vězni a nepřátelé režimu. O čemž se nevědělo, dokud se několika málo jedincům nepodařilo s velkou námahou utéct a rozmáznout pravdu, a i pak to vláda dost dlouho úspěšně tutlala.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

 

Spotlight – Recenze – 100%

Oscar je výroční přehlídka, na níž Hollywood subjektivně oceňuje svoje nejlepší zaměstnance, takže jsem si zvykl, že ten film, který se mně osobně z výběru nominovaných v producentské kategorii Nejlepší film líbí nejvíc, obvykle sošku nezíská. Takže vítězství Spotlightu mě rozhodně příjemně překvapilo.

Uznávám přitom, že třeba Sázka na nejistotu nebo REVENANT Zmrtvýchvstání (dva druzí největší favorité) jsou progresivnější, modernější, dravější a skýtají možná i trvalejší divácký zážitek, protože zaprvé operují v atraktivnějších žánrech a zadruhé jsou atraktivněji zpracovaní vizuálně – jeden je zběsile rychlý a druhý má zas dech beroucí kameru. K oběma mám ale nějaké výtky, zatímco u Spotlightu nemám žádné.

Zdroj fotek: falcon.cz

Pád Londýna (London Has Fallen) – Recenze – 60%

Americký akční film Pád Londýna je pokračováním Pádu Bílého domu z roku 2013 a nese se ve velmi, velmi podobném duchu. Některé drobnosti jsou v něm lepší, některé horší, ale kolem a kolem je to další nálož přesně toho samého ještě jednou, takže pokud se vám Pád Bílého domu líbil a rádi byste nášup, tak se vám bude dost pravděpodobně líbit i Pád Londýna. A naopak.

 

Ulice Cloverfield 10 (10 Cloverfield Lane) – Recenze – 50%

Tvůrcům filmu Ulice Cloverfield 10 se celkem podařilo přesvědčit řadu potenciálních diváků, že jejich snímek má z hlediska příběhu něco společného se snímkem Monstrum z roku 2008 (v originále Cloverfield). Viz například trailer, v němž se nejprve objeví jméno J. J. Abramse (který Monstrum produkoval), pak nápis „Cloverfield“ a posléze i zbytek názvu filmu. Má i podobnou propagaci – dělaly se s ním celkem tajnosti, o jeho natáčení se do nedávné doby vůbec netušilo, a sice se ví, že jeho hrdinové v něm čelí jakési hrozbě, nicméně se neví, v čem ta hrozba přesně spočívá, s výjimkou jednoho MEGA-SPOILEROIDNÍHO OFICIÁLNÍHO PLAKÁTU K FILMU, který jeho pointu vyzrazuje dost natvrdo a necitlivě, tudíž na ten odkaz neklikejte, pokud ji nechcete znát (pro zvědavce ZDE).

Realita je však taková, že s filmem Monstrum nemá Ulice Cloverfield 10 společného nic a zdá se, že je to skutečně jen shoda okolností, že J. J. Abrams produkuje něco se slovem Cloverfield v názvu. Sám jakoukoli spojitost popírá a vyjadřuje se k tomu takto: „To bychom tenhle film nazvali Cloverfield 2. Tohle je úplně jiný žánr a úplně jiný film“.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Moje tlustá řecká svatba 2 (My Big Fat Greek Wedding) – Recenze – 30%

Americko-kanadská romantická komedie Moje tlustá řecká svatba z roku 2002 se stala jedním z nejúspěšnějších nezávislých filmů a je nejvýdělečnější romantickou komedií vůbec. Dokonce získala nominaci na Oscara za nejlepší scénář, jehož autorka Nia Vardalos se jej snažila prosadit několik let, dokud ji neobjevili Rita Wilson s Tomem Hanksem, kteří snímek posléze produkovali. Nia ve filmu ztvárnila i hlavní roli a vůbec do něj otiskla hodně z vlastní zkušenosti i ze sebe samotné, což přispělo k jeho obecné popularitě a k tomu, že se v paměti mnoha lidí otisknul jako svěží, milá, upřímná a vtipná feel-good komedie s příjemnou romantikou, sympatickými hlavními hrdiny a legračními vedlejšími postavičkami. Akorát český název se moc nevyvedl (tlustá svatba, protože fat = tlustá, jasné).

 

Zdroj fotek: freeman-ent.cz

Nikdy nejsme sami – Recenze – 70%

Cesta ven režiséra a scenáristy Petra Václava posbírala celkem sedm Českých lvů a čtyři Ceny české filmové kritiky, přičemž v obou případech nechyběla cena za nejlepší film ani za nejlepší režii. Jeho nový snímek Nikdy nejsme sami již oslavil úspěch na letošním filmovém festivalu v Berlíně, kde získal cenu pro nejlepší film ze sekce Fórum, a zdá se, že se bude po vzoru svého předchůdce v příštím roce hojně objevovat i v nominacích na tuzemské ceny. Z hlediska režie a hereckých výkonů je totiž nebývale skvělý a jeho největší slabinou je, stejně jako u Cesty ven, jeho scénář (resp. děj, motivace a chování postav). Petr Václav v něm opět otevírá silná sociální, psychologická a společenská témata, přičemž do hlavních rolí obsadil Karla Rodena a Lenku Vlasákovou, kteří si spolu zahráli už v jeho filmu Paralelní světy z roku 2001.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

 

Pat a Mat ve filmu – Recenze – 60%

Nešikovné kutily Pata a Mata snad ani není potřeba představovat. Populární loutkově animovaný večerníček A je to! vznikal od roku 1976 a v televizi se dočkal mnoha repríz, přitom ale stále vznikají nové díly (od roku 2009 pod názvem Pat a Mat na venkově). Ke čtyřicetiletému výročí seriálu se nyní Pat a Mat dostali i do kin, s filmem, který ale zklame každého, kdo by čekal něco víc, než co mu může nabídnout samotný seriál.

 

Zdroj fotek: bohemiamp.cz