Mustang – Recenze – 70%

Francouzský film Mustang sice reprezentoval Francii na letošních Oscarech v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, leč oním jazykem je turečtina, neb celý jeho děj se odehrává v Turecku, odkud také původně pochází jeho režisérka Deniz Gamze Ergüven, pro niž Mustang představuje značně výrazný debut.

Hrdinkami filmu je pětice nedávno dospělých či dospívajících sester, jejichž rodiče zemřeli před lety a ony od té doby žijí pod jednou střechou s babičkou a s kupou tetiček a strýců v rodinném venkovském sídle. Svobodomyslná děvčata se samozřejmě chtějí bavit, hrát si venku, dovádět na pláži a randit s chlapci, leč tvrdě naráží na nátlak ze strany konzervativních příbuzných, kteří jejich domov přetaví víceméně ve vězení, v němž panuje disciplína a slušné mravy, a kde jsou dívky nuceny učit se být poslušnými manželkami pro své budoucí muže, s nimiž jim tetičky samy začnou domlouvat svatby, aniž by se ptaly na jejich názor.

 

Zdroj fotek: artcam.cz

 

Nápadná a často zmiňovaná podobnost se snímkem Smrt panen tehdy též debutující režisérky Sofie Coppoly padá s uvědoměním toho, že oba filmy mají společné akorát těch několik děvčat zavřených v domě pod mimořádným dohledem a pár konkrétních motivů, ale okolnosti onoho zadržování, atmosféra filmu i vyznění jsou podstatně jiná. Ve Smrti panen byla jedinou cestou ven z domácího zajetí sebevražda, zatímco v Mustangovi jedna z hrdinek dokonce nalezne štěstí v podobě sňatku s chlapcem, jehož opravdu miluje, jiná se svému osudu pasivně podvolí a rozhodne se ho nedobrovolně snášet, možnou alternativou je i plánování útěku z domova. Kromě toho tu hrají výraznou roli turecké reálie.

Mustang je film o touze po svobodě, což se projevuje mimo jiné občasným vzdorem některého z děvčat, jenž se sem tam dopustí nějaké menší či větší rebelie. Přitom ale není syrovým dramatem, které by se do vás snažilo naprat agresivní pohled na to, jak zastaralé společenské zvyky utiskují v současném Turecku životy mladých žen. Kdyby totiž chtěl, tak by mohl nesnadný život svých hrdinek přetavit v dusné, intenzivní a nesnesitelné peklo, místo toho ale nabízí poněkud uvolněnější a lehčí podívanou, snadno skousnutelnou a příjemnou ke sledování. Místy sice z některých ve filmu prezentovaných tradic, jenž se současnému Evropanovi či Američanovi musí jevit zcela nepochopitelně, slušně mrazí, tyto mírně sugestivnější pasáže jsou však průběžně vyvažovány čistě komediálními scénkami.

V jednu chvíli vám tak může hýbat žlučí absurdní dobývání se ženichových rodičů do novomanželské ložnice za účelem kontroly prostěradla po prvním sexuálním styku ve snaze ujistit se, že nevěsta byla opravdu podle dohody panna, a jindy se můžete nahlas smát tomu, jak omdlévající tetičky spatří své svěřenkyně v televizi poté, co se navzdory zákazu vytratily na fotbalový zápas, a spěchají odříznout celou vesnici od elektrického proudu, aby rodinu ušetřily potupě. Zatvrzelá posedlost udržet do svatby nevěstu nevinnou se stává čistou demagogií po odhalení jedné z dívek, že aby zůstala do svatby pannou, tak si to od přítele nechává dělat výhradně zezadu, přičemž ani této informaci se nedostává potenciálně alarmujícího dojmu, protože je také podávána humorně a s nadhledem, ostatně jako většina událostí ve filmu. Dramatičtěji a závažněji působí až zhruba poslední čtvrtina snímku, v níž se děvčata pokusí definitivně završit svoji revoltu, a kdy humor naopak zcela vymizí.

Své poselství tak Mustang vyslovuje zcela zřetelně, ačkoli v jeho sdělování nepůsobí nijak naléhavě a spíš jen nenuceně trousí různé poznatky o značně přežitých zakrnělých tradicích, s nimiž skrze odmítavý postoj svých hrdinek může pracovat i mírně manipulativně. Zároveň se snaží být co nejlíbivější, čehož dociluje jak komediálním zabarvením, tak na pohled příjemnou kamerou a optimistickým laděním filmu (všude je pořád čisto, neustále svítí slunce, dívky mají mezi sebou velmi blízké a nekonfliktní vztahy…), i faktem, že všech těch pět děvčat ztvárnily velmi půvabné a štíhlé (ne)herečky s pohlednými tvářemi a perfektní pletí. Takto ošetřený se Mustang následně může kdekomu jevit pro svou uhlazenost a vzhlednou stylizaci až nerealisticky a nevěrohodně, případně jako vypočítavý konstrukt podbízející se festivalovému publiku, které na snadno stravitelné a příjemně natočené „dojemné lidské příběhy“, zde navíc okořeněné bojem proti despotismu a za práva žen v islámských zemích, prostě slyší a reaguje automaticky pozitivně.

Stejně tak film může působit za aktuální situace v Evropě jako praktická ukázka a voda na mlýn těch, co tvrdí, že „jak se k nám ty uprchlíci dostanou, tak u nás začnou zavádět ty svoje ujetý tradice“, což nemusí být nutně pravda už jen proto, že přinejmenším hlavní pětice hrdinek filmu by se od těchto tradic ráda oprostila a žila „západně“. Liberálně a pokrokově se jeví i několik dalších vedlejších postav, např. gynekolog jedné z dívek. A že několik stařešinů a autoritativních hlav rodin lpí na staromódním dodržování zaprášených pořádků, ještě neznamená, že se dá tato představa aplikovat na celé Turecko, či na jiné celé země.

Na jednu stranu se tak lze přít o vyznění filmu, který věrohodněji působící náhled na problematiku mladých děvčat trpících pod útlakem konzervativní společnosti utopil ve snaze jít svým divákům co nejvíc naproti, na stranu druhou mu zas ale nelze upřít velmi dobré řemeslné zpravování. Mustang je výtečně natočený, slušně zahraný, má docela i tempo a spád. Diskutabilních je pár víceméně nadbytečných motivů (snímek se např. otře o téma znásilňování, které ale jednak není dostatečně vytěženo a hlavně se do něj vzhledem ke kontextu vůbec nehodí) a neškodilo by i podrobněji vykreslit jednotlivé hrdinky, aby se ty méně výrazné z nich nepletly mezi sebou. Jinak lze Mustanga ocenit zejména jako silný a oceňovaný debut, pak jako zdařile vyrobený film na dobré téma, o němž se dá dlouze hovořit, a v neposlední řadě jako snímek přinášející zase trochu odlišný zážitek, než na jaký jsme v kinech zvyklí. Příliš však klouže po povrchu a údernost nahrazuje zlehčujícím přístupem, jímž dává tušit, že jakkoli mohou v našich končinách zvyklosti tradiční turecké společnosti v něm prezentované působit na dnešní poměry nelidsky a zvráceně, tak realita může být ještě mnohem horší.