Ona už Kung Fu Panda 2 vypadala
jako recyklát jedničky a Kung Fu Panda 3
vypadá pro změnu jako recyklát obojího. Animace je opět skvělá a po výtvarné
stránce je film mnohdy úchvatný, ale děj je díl od dílu slabší a nenabízí
prakticky téměř nic nového, kromě toho, že koncept „nemotorná panda a kung-fu“
rozvíjí do konceptu „dva tucty nemotorných pand a kung-fu tak přehnané, že už prakticky
nemá co dělat s bojovým uměním a místo toho má přesah do fantasy
nadpřirozena“.
Tenkrát jde o to, že se na scéně objeví biologický otec titulního hrdiny, pandího
kung-fu mistra Poa, který ho zasvětí do existence tajné vesnice v horách,
kde žijí další pandy včetně Poovy rodiny (a kam se přesouvá v polovině filmu
veškeré dění spolu se všemi zásadními postavami, takže pak už není tak tajná).
Představování nových postav v pandí kolonii a jejich zvyklostí představuje
však jediné oživení, které bohužel nelze spatřovat v hlavní zápletce,
odvíjející se naprosto rutinně od toho, že se odněkud vyloupne zcela řadový záporák
(konkrétně nesmrtelný a neporazitelný super-býk se dvěma noži na řetězu),
který disponuje silou všech vlastnoručně poražených velmistrů a plánuje si podrobit celou
čínskou říši, přičemž Po je pochopitelně jediný, kdo ho může zastavit.
Vlastně je to skoro až smutné, kolik práce muselo dát všem těm animátorům a
návrhářům se takto patlat s filmem, jehož scénář je známkou scenáristické
impotence, a v němž stereotypní příběh slouží pouze jako záminka pro groteskový
humor typu vrážení do stromů, kutálení se z kopce a padání na tlamu. Jen
pár vizuálních gagů a svižných bojových scén se slušnou choreografií je dostatečně
zábavných, nápaditost však absentuje a i slovních vtipů je akutní nedostatek. Při
představě, kolik originálních vtípků a nápaditých drobností dokáží do svých
filmů nacpat v Pixaru a u Disneyho, tak nad přístupem Dreamworksu „necháme
hrdiny hodně blbnout a hodně se smát a oni se diváci jistě budou smát s nimi“
nelze jen tak mávnout rukou, nehledě na to, že tato strategie nefunguje.
Stejně tak nelze mávnout rukou nad tím, jak strašlivě utahaný v některých
momentech Kung Fu Panda 3 je, a jak
je v jiných chvílích zas naopak neuvěřitelně zkratkovitý. Vývoj postav pak
spočívá například v tom, že hlavní hrdina se stane z minuty na minutu
skvělým učitelem bojových umění, i když v tomto směru na začátku filmu
zoufale selhával. Vedlejší komická postava Poova adoptivního kačeřího otce celý
film jen sype hlášky a tajtrdlíkuje a následně zničehonic rozdává zásadní životní
moudra. Zavalité, těžkopádné a povalečské pandy se dokáží během pár dní tréninku
bojových dovedností vyrovnat armádě kung-fu mistrů. A nejposvátnější kung-fu
techniku, kterou někteří velmistři nedokáží praktikovat ani po mnoha letech
meditování, si hned několik postav osvojí lusknutím prstu, protože scenáristy
nenapadlo nic lepšího.
Je možné, že podobné kiksy by tolik nevadily, kdyby byl film lépe napsaný a
lépe režírovaný. Přitom právě scénář je na Kung
Fu Pandě 3 o dost horší než režie, ačkoli za ním stojí dvojice relativně
zkušených scenáristů dětských a animovaných filmů (včetně obou předchozích dílů
Kung Fu Pandy), zatímco režie se
ujali dva víceméně nováčci, z nichž jeden tímto snímkem celovečerně
debutoval a druhá režisérka má za sebou pouze Kung Fu Pandu 2. Než svalovat vinu na konkrétní jedince by však
bylo trefnější označit toto pokračování za studiový produkt určený k finančnímu
profitu a nikoli za srdeční záležitost, na níž by jejím tvůrcům nějak obzvlášť
záleželo, a pokud některým z nich ano, tak jejich snaha protlačit do ní
nějakou přidanou hodnotu byla převálcována nezájmem ostatních. Nebo to tak alespoň
působí.
Hezký vizuál, sympatický hlavní hrdina, hudba Hanse Zimmera a pár akčních
scén sice zachraňují ledacos, nicméně slabý a líný děj se jimi zakrýt
nepodařilo. Potřetí to samé (a zatím nejhůř) opravdu nestačí a výsledek je
skoro už tak nezáživný jako série Rio
nebo poslední pokračování Doby ledové
(jejíž pátý díl se blíží) od téhož studia. Těžce průměrnou Kung Fu Pandu 3 tak lze k návštěvě kina doporučit opravdu jen
v případě, že už jste byli i na mnohem lepším Zootropolis, které je vyspělejší, uvědomělejší, naditější,
příběhově propracovanější a také mnohem vhodnější a zábavnější i pro dospělého
diváka.
Žádné komentáře:
Okomentovat