Předem upozorňuji, že britské komedii Grimsby
dávám 70% proto, že jsem se u ní opravdu dobře bavil a místy se u ní smál až
překvapivě vytrvale a hlasitě, nicméně ne každý bude tento pocit sdílet (což
asi platí pro všechny filmy, ale tady je to mimořádně extrémní). Její humor je
totiž skutečně tak hraniční, že pro mnohé diváky to bude už hooooodně za prahem
snesitelnosti a vůbec se nebudu divit, když se z ní bude v kinech houfně
odcházet (určitě víc než z druhého Zoolandera).
Ideálního diváka filmu Grimsby lze
definovat jako člověka se smyslem pro černočerný, vulgární a nekorektní humor,
co často chodí do kina, ledacos už viděl a ledacos snese, jen tak něco ho
nerozhodí a neznechutí, většina komedií mu připadá málo výživná a
drsná a líbily se mu filmy Borat, Bruno a Diktáror (ne ten s Chaplinem) a chtěl by další takto
intenzivní nálož.
 |
| Zdroj fotek: falcon.cz |
Hlavním tvůrcem filmu, jenž jej produkoval, spolupracoval na jeho scénáři a
hraje v něm hlavní roli, je britský komik Sacha Baron Cohen, jenž se v něm
tentokrát stylizoval do buranského fotbalového fanouška Nobbyho Grimsbyho žijícího
se svou ženou (Rebel Wilson) a asi devíti dětmi v jakémsi anglickém dělnickém
maloměstě, kde se to hemží odpadky, narkotiky, bělošskou pivní lůzou a dětskými
sígry, kteří mlátí lidi kulečníkovými koulemi zastrčenými v kondomech.
Sacha Baron Cohen nikdy nepřistupuje k humoru v rukavičkách a rád
posouvá hranice toho, kam až může v komedii zajít. Grimsby v tomto ohledu představuje v rámci jeho tvorby pomyslný
vrchol v experimentování s tím, kolik toho diváci vydrží. Není sice
tak satiricky sžíravý jako Diktátor,
ani tak kontroverzně pobuřující jako Borat,
leč pořád platí, že si nebere absolutně žádné servítky a nabízí humor toho
nejhrubšího zrna. Orální sex prováděný na obludně tlustých ženách, pro něž má
hlavní hrdina slabost, nebo dělání si legrace z invalidních dětí
nakažených virem HIV ještě patří k tomu přiměřenějšímu. Když jsem se
dočkal pasáže, v níž Cohen cucá v detailním záběru varlata Marka
Stronga (za situace, kdy to bylo dost vtipné), tak jsem nemyslel, že by mě ještě
něco dokázalo ve filmu šokovat. Pak ale přišla scéna, ohledně níž nás
distributor prosil, abychom se o jejím obsahu nezmiňovali…
Mark Strong mimochodem hraje Nobbyho bratra Sebastiana, který je
profesionálním agentem britské tajné služby MI6, což je jeden z důvodů,
proč ho Nobby posledních 28 let neviděl. Když se oba bratři znovu setkají, jsou
nuceni společně utíkat před zabijáky a pátrat po strůjcích jakési plánované teroristické
akce, což je dost komplikované vzhledem k tomu, že Nobby je prvotřídní
dement, co si neváhal vytetovat na hruď nápis „Anglie – majstři světa ve
fotbale 200016“, aniž by měl jistotu, že se Anglie vůbec dostane do finále. Například.
Obsazení Marka Stronga lze navíc maximálně kvitovat, protože na rozdíl od
pitvořícího se a s výrazným cockney akcentem mluvícího Cohena pojal
svou roli na doraz seriózně, což v kontextu scén, jež je nucen
podstupovat, je vtipné nehorázně. Oběma hrdinům to spolu výborně šlape a skvěle
se doplňují. Výborné jsou i scény z jejich dětství, kdy je hrají malí
kluci (a vůbec všechny scény s dětmi), což je dané zaprvé tím, že jsou
dobře napsaní, a zadruhé tím, že režisér Louis Leterrier (Kurýr, Podfukáři) film režíruje velmi zdařile, svižně a energicky (akorát rozklepané akční scény natočené ve stylu počítačové hry jsou občas nepřehledné). Řada
vedlejších postav je naopak až zbytečně upozaděná, včetně již zmíněné Rebel
Wilson a nezmíněné Penélope Cruz (její třetí film v našich kinech za
poslední měsíc).
Takže jasně, je to vulgární a nestoudná ptákovina, ale je to neskutečně
odvážná a zábavná ptákovina, na jejíž kalibr je však třeba se trochu naladit. Vůbec
se nebudu divit tomu, když ji někdo označí za komedii roku a někdo jiný zas za
nejnechutnější a nejblbější sračku, co viděl za poslední roky. Ale už jenom za
ten vysoce aktuální vtip s Donaldem Trumpem palec nahoru.
Žádné komentáře:
Okomentovat