Ma Ma je španělské drama, které chtěl režisér a scenárista
Julio Medem (Sex a Lucía) natočit už
delší dobu, ale až nyní se mu konečně podařilo navázat spolupráci s herečkou
Penélope Cruz, která nejenže ve filmu hraje hlavní roli, ale navíc snímek
produkovala. Zároveň jde o zahajovací film festivalu španělského filmu La
Película, který přijede Julio Medem do Prahy osobně uvést.
Penélope Cruz v něm ztvárnila téměř rozvedenou, nezaměstnanou učitelku
Magdu, která se jednoho dne dozví, že má rakovinu prsu. Ještě téhož dne se na
fotbalovém zápase svého syna seznámí s hledačem talentů Arturem (Luis
Tosar), který projeví zájem dostat jejího synka do prestižního fotbalového
klubu. Vzápětí se však i on dozví tragickou zprávu, že po automobilové nehodě
přišel o dcerku, a že manželku má v kómatu. Magda pošle syna k příbuzným
na prázdniny, aby mohla začít chodit na chemoterapii, a také pravidelně
navštěvuje Artura. Pochopitelně se oba postupně začnou sbližovat…
Snímek Ma Ma (název odkazuje jak
ke slovu „máma“ tak ke španělskému výrazu pro prsa) je depresivně-povznášejícím,
sladkobolným, optimisticko-smutným filmem o umírání, který je ale zároveň
oslavou života, naděje a silné vůle, oslavou rodiny, partnerské lásky, mateřské
lásky a silných žen bojujících s životními překážkami a s nemocemi (film
je v závěru věnován ženám), plný silných emocí a životních pravd, s kapkou
mírného filozofování navrch, okořeněný trochou lehké esoteriky, u kterého si
všichni popláčou. Resp. by takový asi byl, kdyby se povedl.
To by ale nesměl být tak strašlivě melodramatický a přehnaný v budování
nepřesvědčivých dějových zvratů, kvůli nimž výsledek působí jako tzv. „skutečné
příběhy“ z časopisů pro ženy. Nesměl by, když už chce snaživě dolovat z diváků
slzy pomocí emocionální houpačky pohybující se výhradně v extrémních polohách,
kdy nesmírně radostné chvíle vzápětí střídají mimořádně tragické okamžiky a
naopak, zacházet do scén tak patetických a kýčovitých, že tyto působí nechtěně
směšně (tři muži tklivě zpívající novorozeněti). Nesměl by obsahovat tak příšerně
napsané postavy, jako je pohledný a pěvecky nadaný Magdin gynekolog, který se
natolik sblíží s její rodinou, že s nimi začne jezdit i na dovolenou.
Nesměly by se Magdě do jejích problémů souvisejících s léčbou rakoviny
ještě navíc zjevovat vize jejího nenarozeného dítěte, mající podobu ruské
holčičky, kterou touží onen gynekolog adoptovat ze Sibiře. Nesměl by mít téměř
dvě hodiny, které se subjektivně jeví jako čtyři.
Přitom třeba filmy Medemova kolegy Pedra Almodóvara jsou také založené na
významných, velkých emocích, ty ale většinou fungují díky umně zvolené
stylizaci, kvalitní režii, případně dobře vystavěnému scénáři. Ma Ma je však režírovaná velmi rutinně,
její scénář není nic moc a Medem se snaží dát filmu realistický nádech, v čemž
bohužel padá na ústa.
Vlastně jediné, co opravdu stojí celkem za to, je herecký výkon Penélope
Cruz, která k úloze Magdy přistoupila jako k takřka životní roli, kvůli
níž se neváhala svléknout a oholit si hlavu, a jako jediná byla schopná dodat
snímku nějaké vzezření opravdovosti, protože všechno ostatní působí jako snůška
laciných klišé posbíraných z motivačních plakátů. Její herectví je silně
prožité a přitom přirozené, a pokud je někdy mírně křečovité, je to jen kvůli pojetí
několika scén, které si režisér bohužel neodpustil. Každopádně téměř nesleze z plátna
a táhne na svých bedrech celý film, což je obdivuhodné, navíc když jde o takto
náročnou a vypjatou roli. Kdyby byla jako hlavní postava obsazena nějaká
méně schopná herečka, bylo by to už k nevydržení. Ale že bych z ní byl
úplně paf, se také říct nedá.
Samozřejmě předpokládám, že kdekomu (a některým ženám obzvláště) to bude
stačit a to balení kapesníků v kině ocení. Těm, co se rádi nechávají
dojmout a nemají ve zvyku vyčítat filmařům, že se z nich ty slzy pokoušejí
vyloudit poněkud okatěji, navíc jde-li o festivalově orientované diváky, lze
film Ma Ma snad i doporučit. O něco snesitelněji
však bylo stejné téma zpracováno v nedávném dramatu Už teď mi chybíš a ze soudku dojemných filmů lze mnohem spíš
doporučit ve všech ohledech povedenější Dánskou dívku.
Žádné komentáře:
Okomentovat