Americký snímek oscarového, původem mexického režiséra Alejandra Gonzáleze
Iñárritua REVENANT Zmrtvýchvstání kombinuje dobrodružné
drama o přežití v nelítostné divočině a revenge film s některými westernovými
prvky. Je adaptací románu Michaela Punkeho, jenž byl inspirován skutečným
osudem pohraničníka a lovce kožešin Hugha Glasse, žijícího na přelomu 18. a 19.
století, kterému se přihodilo to, že byl na lovu smrtelně napaden medvědem,
načež ho jeho společníci, kteří ho měli hlídat a postarat se o něj, ponechali
napospas neblahému osudu. Hugh však přežil a rozhodl se jim pomstít.
Film se odehrává v roce 1823 v zasněžených horách a lesích Jižní
Dakoty na americkém západě, kde tlupa lovců na daleké výpravě loví zvěř a
příležitostně válčí s útočícími indiány. Když je Hugh (Leonardo DiCaprio) brutálně
napaden nasupenou medvědicí, tak ho ostatní provizorně ošetří, nicméně rozsápaný
Hugh není schopen ani pohybu, ani mluvy. Po jisté době se rozhodnou přestat se
s ním táhnout přes nehostinná pohoří a nechají u něj jen jeho
syna-indiánského míšence a dva další muže. Jeden z nich (Tom Hardy) ale
Hughova syna zabije a druhého člena hlídky oklame a přesvědčí k odchodu, takže polomrtvý
Hugh nakonec zůstane osamocen v improvizovaném hrobě. Posbírá však
poslední zbytky sil a vydá se na cestu odplaty.
REVENANT vypadá od začátku do konce jako snímek natočený mimořádně
ambiciózními filmaři, kteří se ze všech sil snažili světu něco dokázat.
Alejandro González Iñárritu se snažil dokázat, že jeho loňské oscarové vítězství s Birdmanem nebyla náhoda, kameraman
Emmanuel Lubezki, držitel Oscara za Gravitaci
a též za Birdmana, se snažil všechny
přesvědčit, že kameru si koupil spolu se zbrojním pasem, a tudíž s ní dělá
takové divy, až z toho přechází zrak, a Leonardo DiCaprio svou hlavní
roli pojal jako přehlídku všeho, co byl ochoten udělat proto, aby si toho Oscara
letos už opravdu konečně zasloužil. Kdekdo může namítat, že ona okázalá
chtěnost, jenž prýští z každého záběru, je vlastně až moc přehnaná a samoúčelná,
leč není to na škodu, protože právě díky snaze tvůrců pokořovat vlastní limity,
ať už režijní, kameramanské nebo herecké, je REVENANT místy skutečně neopakovatelnou, dech beroucí podívanou.
Úplně stačí to, že naprostá většina těch nejnáročnějších scén je natáčena
na jediný záběr. Ať už jde o velkolepou úvodní sekvenci bitky lovců s indiány, která
vás hned od začátku zarazí do sedačky a vtáhne do děje, nebo několik minut
trvající medvědí útok, tak věrohodně a realisticky ztvárněný, že lepší
historie kinematografie nepamatuje (pryč je dojem z digitálních triků, ta
scéna je ohromně přesvědčivá a tak intenzivní, že se na dlouho zažere pod
kůži). Kamera se opájí nádhernými horskými scenériemi a létá nad lesy, občas se
noří i pod vodu, jindy se zas cpe hrdinům před obličej tak blízko, že
dotyční svým dechem zamlžují čočku. Dobová stylizace je vynikající a herci bravurní
(včetně vedlejších rolí, v nichž mile překvapili Domhnall Gleeson či Will
Poulter) a DiCaprio dal do své role skutečně všechno a je fakt, že šanci na
Oscara má rozhodně větší, než měl s Vlkem z Wall Street, ačkoli se nemohu zbavit dojmu, že Tom Hardy je ještě o
chlup lepší, byť v roli vedlejší.
REVENANTOVI se zkrátka nedá upřít, že je ve všech technických
aspektech silně profesionální, a že v tomto ohledu skýtá ohromný zážitek,
který patří na plátno. K tomu si ještě přičtěte, že se natáčelo v autentických
lokacích bez umělého světla (pouze za denního, přirozeného), že herci jsou správně
zarostlí, umazaní od bahna, promočení, promrzlí, prskají hleny a od nosů jim
stékají nudle, a že film je relativně dost brutální a nevhodný pro lidi se
slabými nervy a slabým žaludkem. Např. sem tam někomu proletí hlavou indiánský
šíp, zabitá zvířata se tu jedí za syrova a hlavní hrdina má po medvědí příhodě
díru v protrženém krku, kterou mu při napití voda vytéká ven, takže si ji
musí zaškvařit žhavým klackem. Pokud se vám dělá mdlo při představě vyvrhávání
koňských vnitřností, není to film pro vás. Násilí ve filmu není zábavné (tak
jako např. v Osmi hrozných),
nýbrž realisticky surové.
Naprosto vynikajícímu řemeslnému provedení filmu nelze nic vytknout.
Dokonalý dojem však trochu shazuje to, že tempo vyprávění je dost pomalé (přičemž
film má přes dvě a půl hodiny), což souvisí jednak s tím, že hlavní hrdina
se pochopitelně nemůže pohybovat moc rychle, a pak s tím, že film je o hodně
umělečtější, než by bylo záhodno. Nejspokojenější bych byl, kdyby byl REVENANT přímočarým a drsným žánrovým
filmem o pomstě, v němž by se snoubila krutost nezmapované divočiny s krutostí
lidskou, a ponechala se maximálně vedlejší dějová linie, v níž náčelník
jakéhosi indiánského kmene hledá svou unesenou dceru, což pak v osudu hlavního
hrdiny sehraje drobnou roli, a prostřihy do osady lovců kožešin, kde postava
Toma Hardyho nic netuše plánuje budoucnost na farmě. Nicméně se do scénáře
připletly i hlubokomyslné artové scény typu „hlavní hrdina se dobelhá k rozpadlému
kostelu s polorozpadlou zvonicí, v níž se ve větru dramaticky kýve
zvon, a uvnitř obejme strom“ a jeho četné snové vize, v nichž se mu
zjevuje levitující duch jeho mrtvé indiánské ženy a jeho dřívější život se
synkem, což opravdu není nic moc, zvlášť v porovnání se zbytkem.
Ačkoli pro někoho může být taková velká umělecká ambice u REVENANTA značným překvapením a některé výše
zmíněné úseky působit lehce otravně, tak film pořád vítězí na počet scén, které
jsou díky své realizaci nezapomenutelné, ať už pro svou napínavost (závěrečný
hon), naturalističnost (kůň místo spacáku), divokost (hrdina zmítaný peřejemi),
přirozenost (vlci útočící na stádo bizonů), či poetičnost (osamělý indián se smutkem
v srdci).
REVENANT je nesmírně fyzický film, skvostný co do práce s obrazem
a s tématem boje o přežití, v němž jde až na dřeň duševního i
fyzického utrpení svých hrdinů. Snímek je to v mnoha ohledech strhující a
muselo dát hroznou práci ho natočit, leč na vyšší hodnocení by musel být ještě
přímočařejší, trochu lépe pracovat s postavami a nesnažit se zbytečně o velké
umění tam, kde ho není potřeba. Skvěle natočený dobrodružný survival se silným
příběhem, fantastickým vizuálem a bravurním syrově realistickým ztvárněním by to
byl i bez něj. I bez té zbytečné závěrečné existenciální tečky.
Žádné komentáře:
Okomentovat