Pasažéři jsou romantickým sci-fi, odehrávajícím se v blíže
nespecifikované budoucnosti na vesmírné lodi, která letí ze Země na nějakou
jinou obyvatelnou planetu, a převáží více než pět tisíc lidí, kteří by na ní
měli vybudovat kolonii. Let trvá 120 roků, tudíž jsou všichni pasažéři v hibernaci
a probuzeni by měli být čtyři měsíce před příletem. Najednou se ale stane, že
pasažérům Jimovi (Chris Pratt) a Auroře (Jennifer Lawrence) se následkem
neznámé chyby porouchají hibernační lůžka, tudíž jsou probuzeni o 90 let dřív. Do
hibernace se nemohou vrátit, k ovládání lodi nemají přístup a pokoušet se
kontaktovat někoho na Zemi je bezpředmětné, tudíž hrozí, že budou muset strávit
zbytek svých životů ve vesmíru, pouze ve společnosti robotického barmana (Michael
Sheen) a sebe navzájem.
23. 12. 2016
21. 12. 2016
Assassin´s Creed – Recenze – 50%
Assassin´s Creed, filmová adaptace stejnojmenné série videoher,
aspiruje na nejsložitější a nejchaotičtější snímek roku. Marion Cotillard
ve vedlejší roli se snaží zákonitosti jeho děje vysvětlovat napříč celým
filmem, což zabírá odhadem okolo pětadvaceti minut, ale výsledkem je stejně
naprosto nepochopitelný a dokonale nesmyslný žvást, který v podstatě
kombinuje Prince z Persie, Lovce pokladů, Matrix a španělskou inkvizici.
Přibližně.
18. 12. 2016
Zpívej (Sing) – Recenze – 70%
Americký animovaný film Zpívej
sice není muzikál, ale zpívá se v něm hodně. Odehrává se ve světě obývaném
výhradně zvířaty, která se však chovají jako lidé, a jeho hlavním hrdinou je
koala Buster Moon, majitel a ředitel upadajícího a krachujícího divadla, který nemá
peníze ani na zaplacení herců, natožpak na rekonstrukci budovy, takže svých
posledních tisíc dolarů vypíše jako odměnu pro výherce talentové pěvecké
soutěže, kterou v divadle uspořádá, a na níž plánuje výrazně vydělat.
Takže je to něco jako Disneyho Zootropolis
křížený s něčím jako byli Producenti
Mela Brookse z roku 1968.
Zdroj fotek: cinemart.cz |
14. 12. 2016
Rogue One: Star Wars Story (Rogue One) – Recenze – 70%
Pokud už jste to třeba zapomněli, tak ve slavných „odlétajících“ úvodních titulcích
filmu Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje,
bylo mimo jiné zmíněno, že jakýmsi rebelům, bojujícím v předaleké galaxii proti
okupaci zlého Impéria, se podařilo ukrást přísně tajné plány k Hvězdě smrti,
obří imperiální zbrani schopné ničit celé planety. Ve filmu samotném se pak
jeho hrdinové snažili tuto zbraň pomocí oněch plánů zničit, s úmyslem dopomoci
k nastolení míru.
Film se následně dočkal dvou pokračování (Epizody V a VI), po řadě
let pak vznikla trojice filmů, které těm původním třem dějově předcházely (Epizody I, II a III), a loni měla
premiéru sedmá epizoda s názvem Star Wars: Síla se probouzí, jež je první částí další zamýšlené trilogie. Kdo
tenhle spletitý filmový vesmír nezná, tak může rovnou zapomenout, že by se
dokázal při sledování snímku Rogue One:
Star Wars Story orientovat.
13. 12. 2016
Inkarnace (Incarnate) – Recenze – 40%
Kanadský režisér Brad Peyton po filmech Jako
kočky a psi 2, Cesta na tajuplný ostrov
2 a San Andreas zabrousil do výrazně
odlišného žánru a stylu režírování. Výše zmíněné snímky jsou totiž rozverné,
zábavné blbosti, co se rozhodně neberou ani trochu vážně a je to na nich znát. Oproti
nim Peytonův nový film Inkarnace nejenže
spadá do žánru thrilleru/hororu, ale navíc sám sebe bere vážně až příliš a zábavný
je až překvapivě málo.
8. 12. 2016
Pařba o Vánocích (Office Christmas Party) – Recenze – 30%
Především je třeba upozornit, že americká komedie Pařba o Vánocích nemá nic společného s Pařbou ve Vegas ani s žádným jiným dílem této série. Je to
komedie o zaměstnancích newyorské pobočky jakési internetové firmy, jimž šéfuje
rozpustilý idiot Clay (T.J. Miller), který je ředitelem pobočky jen díky tomu,
že jeho zesnulý otec tu firmu založil. A jeho sestra Carol (Jennifer Aniston) zdědila
otcovu pozici, takže bratrovi dělá dusno a hrozí pobočku zrušit, případně
drasticky propouštět zaměstnance, pokud Clay neuzavře na poslední chvíli nějakou
hodně výnosnou smlouvu.
Takže Clay a jeho pravá ruka Josh (Jason Bateman) se vrhnou k přesvědčování
jediného nabízejícího se zájemce o spolupráci, aby namísto lepší konkurence uzavřel
smlouvu za mnoho milionů s nimi, a když se dozvědí, jak mu záleží na
kultuře firmy, chytnou se posledního stébla a pozvou ho na nezapomenutelný
vánoční firemní večírek. Tudíž kancelářský prostor přemění na taneční parket s hlasitou
hudbou, kde nechybí mimo jiné hektolitry alkoholu, stroj na sníh, živí sobi,
živé batole v umělých jesličkách a kokain.
Zdroj fotek: freeman-ent.cz |
6. 12. 2016
Underworld: Krvavé války (Underworld: Blood Wars) – Recenze – 40%
V pátém dílu upírsko-vlkodlačí série Underworld hlavní hrdinka, upírka Selene (Kate Beckinsale), říká:
„Já už jsem s touhle válkou skončila“ a je jí odpovězeno: „Ale ona
s tebou ne!“
Takže. Ve čtvrtém dílu se Selene dozvěděla o existenci své zhruba
třináctileté dcery, kterou nechala schovat tak, že v pátém díle ani ona
sama netuší, kde je. Nicméně po ní prahnou upíři i vlkodlaci (kteří spolu
válčí). Vlkodlaky vede nový vůdce Marius (Tobias Menzies) a chystá útok,
zatímco na upírskou centrálu na zámku Hluboká (film se natáčel v ČR) se
vrací Thomas (Charles Dance) a osnuje tam plány Semira (Lara Pulver), která
pozve Selene, jíž dělá společníka Thomasův syn (Theo James), aby vycvičila nové
rekruty.
Zdroj fotek: falcon.cz |
2. 12. 2016
Santa je pořád úchyl (Bad Santa 2) – Recenze – 40%
Americká komedie Santa je úchyl!
se do našich kin dostala před dvanácti lety, kdy výrazně zčeřila adventní čas značnou
dávkou hutného cynismu. Její hrdina, odpudivý kasař Willie v podání Billyho
Boba Thorntona, byl totiž beznadějný opilec, co pořád jen chlastal, trousil urážky
a vulgarity, čůral si do kalhot a ve volných chvílích si to rozdával s ženami
nadměrných velikostí, na což byla navlečena zápletka, kdy v převleku za Santa
Clause vysedával v obchodním centru, aby pak mohl vybílit tamní naditý sejf.
1. 12. 2016
Červená želva (La Tortue Rogue) – Recenze – 70%
Na francouzském animovaném filmu Červená
želva je zajímavé to, že jde o první film, jaký kdy produkovalo japonské
studio Ghibli (stojící např. za Mijazakiho filmy) mimo Japonsko, a které
oslovilo jeho režiséra Michaëla Dudoka de Wita na základě jeho krátkého
animovaného snímku Otec a dcera, za
nějž dostal tento nizozemský rodák v roce 2000 Oscara. Dalším pozoruhodným
faktem je skutečnost, že v Červené želvě
nejsou vůbec žádné dialogy, takže za celou dobu nepadne ani slovo.
Zdroj fotek: aerofilms.cz |
23. 11. 2016
Odvážná Vaiana: Legenda o konci světa (Moana) – Recenze – 70%
Na blíže nespecifikovaném ostrově v Polynésii zhruba před dvěma tisíci
lety žije dospívající dcera náčelníka Vaiana (mimo Evropu Moana) a její kmen šťastné
domorodé životy, dokud ostrov nezačne sužovat jakási mystická temnota, kvůli
níž odumřou kokosové palmy a z moře zmizí ryby. Vaiana, kterou to od dětství
spíš než k náčelnictví táhlo k moři, se proto vydá na lodi na dlouhou
plavbu s cílem najít poloboha Mauiho a donutit ho, aby vrátil bohyni
života její srdce, které jí podle dávné legendy kdysi ukradl, což je patrně
příčinou té šířící se temnoty.
Zdroj fotek: falcon.cz |
20. 11. 2016
Anděl Páně 2 – Recenze – 50%
Pokračování pohádky Anděl Páně natočil
po jedenácti letech opět režisér Jiří Strach, přičemž zachoval většinu hereckého
obsazení, v němž se vrátili do rolí anděla Petronela a čerta Uriáše Ivan
Trojan a Jiří Dvořák. Oproti jedničce akorát přibylo dost nových postav, na
scénáři tentokrát pracoval přímo Jiří Strach spolu s Markem Epsteinem, za
kameru usedl Martin Šec a Ondřej Gregor Brzobohatý složil hudbu, která se k charakteru
vánoční pohádky skvěle hodí i díky tomu, že v ní vkusně využil
melodie známých koled.
Tentokrát jde o to, že Petronel s Uriášem kvůli své nešikovnosti
způsobí pád zakázaného jablka z rajského stromu kamsi na Zem, načež je Bůh
(Jiří Bartoška) sešle za trest z Nebe dolů, aby do následujícího rána
ztracené jablko našli. Ovoce se náhodou zakutálí k nohám chudé děvenky
(Anna Čtvrtníčková, dcera Petra Čtvrtníčka), která si v přestrojení za
Mikuláše snaží vysloužit nějaké jídlo nebo peníze na přilepšenou (shodou
okolností je zrovna 5. prosince, takže Petronel a Uriáš nepůsobí mezi ostatními
nepatřičně), a čert s andělem jí scházejí k tomu, aby ji jako
Mikuláše zlobivé děti braly vážně. Dohodne se tudíž s Petronelem a Uriášem výměnou
za nalezené jablko na spolupráci…
19. 11. 2016
Hologram pro krále (A Hologram for the King) – Recenze – 60%
Obchodní zástupce Alan (Tom Hanks) je vyslán svou firmou do Saúdské Arábie,
aby tam místnímu králi představil holografický chat, což by mělo vézt k navázání
dlouhodobé spolupráce při stavbě králova nového města. Nejlepší obchod Alanova
života ale začnou od začátku provázet všemožné komplikace, zahrnující jednak
jeho psychickou a zdravotní nepohodu a zároveň naprosto rozdílnou mentalitu a
styl komunikace arabského národa.
Alanem totiž zmítá jakýsi syndrom vyhoření, související s jeho životní
situací (v práci nevyniká, je rozvedený a nemá dost peněz na to, aby mohl své
dceři dopřát vysokou školu), kromě toho trpí pásmovou nemocí, ztrátou energie a
nespavostí a na zádech mu roste nějaká boule. Jeho tým spolupracovníků i s veškerou
technikou je umístěn do stanu v poušti bez jídla, klimatizace i wi-fi. Komunikace
vázne na všech úrovních. Alanův nadřízený po něm chce výsledky, leč král je
bůhvíkde a neví se, kdy by měl přijet.
16. 11. 2016
Fantastická zvířata a kde je najít (Fantastic Beasts and Where to Find Them) – Recenze – 50%
Poté, co se podařilo roztáhnout útlého knižního Hobita na plochu tří dlouhých filmů, lze
těžko spatřovat cokoli překvapivého na rozhodnutí vytěžit z ještě útlejšího
lexikonu Fantastická zvířata a kde je
najít, který napsala spisovatelka J. K. Rowling v roce 2001 jako
doplněk ke své knižní sérii o Harry Potterovi, filmů rovnou pět. Není však možné
mluvit o adaptaci, protože původní předloha je skutečně jen nebeletristickou
encyklopedií všech možných fantazijních stvoření z kouzelnického světa
Harryho Pottera, abecedně seřazených, opatřených krátkým popiskem a zařazených
do příslušné kategorie nebezpečnosti.
15. 11. 2016
Sieranevada – Recenze – 80%
Rumunští režiséři Cristi Puiu a Cristian Mungiu jsou vnímáni jako
zakladatelé rumunské nové vlny, díky nimž se rumunská filmografie dostala do
mezinárodního povědomí. První ze jmenovaných nyní přichází se snímkem Sieranevada, jenž je popisován jako
intenzivní a hutný divácký zážitek, což je dáno jednak jeho dusnou
atmosférou v komorním prostředí stísněného bytu ve starém činžáku, ale i tím,
že se odehrává prakticky v reálném čase a trvá skoro tři hodiny.
Ty tři hodiny ale uběhnou překvapivě rychle, ačkoli úvodní, několik minut
dlouhá a vlastně nedějová scéna, jenž se navíc odehraje téměř bez dialogů,
jakýsi nepříjemný dojem těžko stravitelné pomalosti naznačuje. Ve zbytku filmu
je ale tolik postav, tolik příběhů a řeší se v něm tolik zajímavých věcí,
že je až skoro škoda, že není naopak ještě delší.
11. 11. 2016
Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny (Hacksaw Ridge) – Recenze – 80%
Skutečnými událostmi inspirované válečné drama v režii Mela Gibsona
vypráví o osudech vojáka Desmonda Dosse, jemuž byla jako prvnímu odpírači
vojenské služby udělena nejvyšší medaile za statečnost, mimo jiné za to, že
během války s Japonci na ostrově Okinawa (v roce 1945, čtyři roky po útoku
na Pearl Harbor) zachránil život mnoha zraněným americkým vojákům, aniž by se
sám dotkl jakékoli zbraně.
9. 11. 2016
Příchozí (Arrival) – Recenze – 90%
Americké sci-fi Příchozí
s Amy Adams v hlavní roli a s Jeremy Rennerem a Forestem Whitakerem
v rolích vedlejších natočil kanadský režisér Denis Villeneuve (Zmizení, Sicario: Nájemný vrah), na jehož dramata a thrillery se pějí ódy
(pokud máte rádi mind-fuck filmy, zkuste jeho málo známý snímek Nepřítel), leč sci-fi zatím nenatočil
žádné. Nakonec jej ale zvládl natolik dobře, že snad ani nebude třeba se nadále
strachovat o jím režírované pokračování Blade
Runnera, jež má premiéru naplánovanou na říjen příštího roku, a které je
evidentně ve správných rukou.
7. 11. 2016
Je to jen konec světa (Juste la fin du monde) – Recenze – 80%
Šestý film „zázračného“ talenta z kanadského Quebecu, teprve
sedmadvacetiletého režiséra Xaviera Dolana, získal na festivalu v Cannes Velkou
cenu poroty, ačkoli ho tehdy současně doprovázely negativní divácké ohlasy i
odmítavé mumlání kritiků. Z reakcí na film Je to jen konec světa přitom jasně vyplývá, že nejvíce jim vadila jeho
přehnaná divadelnost a příliš teatrální herecké výkony, odvíjející se od toho,
že snímek byl natočen podle divadelní předlohy.
2. 11. 2016
Zúčtování (The Accountant) – Recenze – 70%
Ben Affleck je výborný režisér, ale herec je hrozný, to se ví už delší
dobu. Proto je potřeba strategicky ho obsazovat do takových rolí, v nichž mají
jeho absence hlubšího výrazu a emocionálně strohá kamenná tvář opodstatnění.
Na to přišel už David Fincher, když mu svěřil hlavní roli ve Zmizelé, správným krokem se ukázalo být
i jeho navléknutí do kostýmu Batmana a došlo to i tvůrcům amerického thrilleru Zúčtování, v němž Affleckův hrdina
představuje směs introvertního autisty (a pochopitelně geniálního matematika)
a profesionálního zabijáka, elitního bojovníka a odstřelovače v jednom.
1. 11. 2016
Pohádky pro Emu – Recenze – 70%
Hlavním hrdinou českého filmu Pohádky
pro Emu je svobodný padesátník Petr (Ondřej Vetchý), pracující
v Londýně na imigračním oddělení. Jednoho dne obdrží telefonát
z Čech, že jakási žena, se kterou se před lety znal, měla vážnou dopravní
nehodu a Petra uvedla coby otce své osmileté dcery Emy, o níž Petr neměl ani
tušení. Vydá se tudíž do Čech a ubytuje se v hotelu, kde se stane Eminým
opatrovníkem do doby, než se její maminka uzdraví. Ta ale v nemocnici
zemře a Petr se následně rozhodne holčičku vzít do své péče nastálo, aby se
nedostala do rukou sociálky. Není si ale jistý, zda je skutečně jejím otcem,
navíc aby vůbec měl ve sporu o opatrovnictví nějakou šanci, musí si
v Čechách co nejrychleji najít nevěstu.
31. 10. 2016
Odvrácená strana měsíce (Die dunkle Seite des Mondes) – Recenze – 50%
Urs je úspěšný právník se specializací na fúze farmaceutických společností,
jemuž se jednoho dne zastřelí v kanceláři ředitel jedné takové
společnosti, který v průběhu dlouhého vyjednávání přijde na buben. Urs
z toho má trauma, straní se přátel, kolegů i manželky a úlevu nachází
až v seznámení s mladší ženou, která se stane jeho milenkou a představí
mu svůj poněkud alternativnější styl života, zahrnující mimo jiné drogové
seance. Na jedné takové se Urs společně s ostatními sjede houbičkami, ale
dostane se mu špatného tripu, po němž se začne chovat agresivně. Účinek hub
však oproti očekáváním nevyprchá a z Urse se stane nevypočitatelná bytost
schopná i zabití. Nezbyde mu tudíž než pátrat po původu té houby, kterou pozřel…
25. 10. 2016
Doctor Strange – Recenze – 80%
Nejnovější příspěvek do superhrdinského vesmíru komiksového nakladatelství
a studia Marvel je zas trochu odlišný než ty předchozí. Už jsme tu totiž měli
miliardáře se supermoderními technologiemi, elitní vojáky, živoucí důsledky
vědeckých experimentů, hrdiny poznamenané vedlejšími účinky vědeckých nezdarů,
mutanty i bohy, ale zatím jsme tu neměli čaroděje se dvěma doktoráty. Už bylo na
čase.
24. 10. 2016
American Honey – Recenze – 40%
Britsko-americký snímek American
Honey britské režisérky Andrey Arnold, přezdívané "královna sociálního
realismu", byl už na festivalu v Cannes vyzdvihován pro svou spontaneitu a
energický náboj, díky nimž v programu výrazně vyčníval. Mluví se o něm
jako o lyrické generační výpovědi a moderním ekvivalentu románu Na cestě Jacka Kerouaca. Jde totiž o
road-movie napříč Amerikou, v níž se skupina mladých lidí, pohybujících se
na hranici mezi naplněným Americkým snem a jeho odvrácenou tváří, snaží najít
pro svůj život nějaký smysl a uplatnění, ale namísto autentického úspěchu se
dostavuje jen autentická deziluze.
20. 10. 2016
Jack Reacher: Nevracej se (Jack Reacher: Never Go Back) – Recenze – 60%
Čtyři roky starý akční thriller Jack
Reacher: Poslední výstřel s Tomem Cruisem v hlavní roli byl snímek
sympaticky navozující atmosféru akčních filmů z 80. let, který byl natočen
s cílem diváka výhradně bavit a neklást na něj žádné myšlenkové nároky. To
také byla jeho jediná záchrana, neb scénář (resp. děj) filmu byl cokoli, jen ne
chytrý, a pak také Tom Cruise nepůsobil úplně věrohodně jako suverénní drsná a hláškující
mlátička, kterou by asi Jack Reacher vzhledem ke své vyřídilce a nadprůměrným
fyzickým schopnostem být měl (v knižní předloze spisovatele Leeho Childa je popisován
jako dvoumetrový borec, který kamkoli vejde, tam budí respekt), a obsazení
Cruise do hlavní role si tím pádem lze vykládat jako důsledek toho, že Tom
Cruise film produkoval.
18. 10. 2016
Devátý život Louise Draxe (The 9th Life of Louis Drax) – Recenze – 50%
Devítiletý Louis Drax není ani náhodou obyčejný chlapec. Jednak vykazuje
jisté vzorce chování a povahové vlastnosti, které běžně u kluků jeho věku
nenajdete (třeba si osvojil teorii, která mu dává právo zabíjet domácí křečky),
ale hlavně je magnetem na nehody. Každou chvíli má odřené koleno nebo zlomenou
končetinu, nesčetněkrát byl v nemocnici a již osmkrát dokonce přežil
vlastní smrt (v šesti měsících na něj spadl lustr, v útlém věku dostal
ránu elektrickým proudem, zažil otravu jídlem…), a když v den svých
devátých narozenin spadne z vysokého útesu do moře a záchranáři ho vyloví
mrtvého, tak to chvíli vypadá, že s Louisem Draxem je už definitivně amen.
Jenže po dvou hodinách strávených v márnici najednou začne chlapcovo
tělo prokazovat známky života a ukáže se, že Louis je sice živý, leč
v kómatu. Jeho případu se ujímá specialista na kóma, doktor a psycholog
Allan (Jamie Dornan), který zároveň začne utěšovat evidentně zkormoucenou Louisovu
matku Natalie (Sarah Gadon), zatímco Louisův otec (Aaron Paul) zmizel bůhvíkam
a pátrá po něm policie. Zanedlouho v sobě Allan a Natalie najdou zalíbení…
15. 10. 2016
Toni Erdmann – Recenze – 100%
Německý snímek Toni Erdmann
získal na festivalu v Cannes pověst černého koně, neb byl i přes své
výrazné kvality porotou jaksi opomenut a nezískal žádnou významnou cenu, ačkoli
měl úžasné recenze i nadšené divácké ohlasy, pěly se na něj chvalozpěvy a jeho
promítání bylo doprovázeno salvami smíchu i spontánními potlesky. Velmi podobné
reakce film vzbudil i na festivalu ve Varech a nedávno na přehlídce Be2Can.
Bylo by ale ukvapené očekávat na základě zvěstí o bujarém veselí, které
snímek v publiku vyvolává, čistou komedii, protože Toni Erdmann, natočený a napsaný německou režisérkou, scenáristkou
a producentkou Maren Ade, se dá vykládat i jako relativně smutné drama
vypovídající o disfunkčních mezilidských vztazích, nešvarech v současné
společnosti a o živoření osamělých jedinců v jednadvacátém
století, jehož hlavními motivy jsou otcovství a kritika kariérismu na úkor
soukromého života. I to je ale podstatně zjednodušené tvrzení, protože ve
skutečnosti jde o film mnohovrstevnatý, mnohovýznamový, myšlenkově i pocitově
obsáhlý a natolik unikátní, že je poměrně těžké popsat jeho atmosféru.
12. 10. 2016
Bezva ženská na krku – Recenze – 30%
Producent Tomáš Hoffman doposud produkoval převážně filmy Jana Hřebejka a
Jiřího Vejdělka a s romantickou komedií Bezva
ženská na krku nyní debutuje coby režisér a scenárista. Na scénáři
filmu spolupracoval především s Jiřím Vejdělkem, podílel se na něm však i
scenárista Martin Horský (Láska je láska,
Život je život). Tomáš Hoffman rozhodně
je dobrým producentem, neb má za sebou úspěšnou producentskou kariéru a řadu
zkušeností a schopností, díky nimž se mu podařilo do filmu sehnat spoustu
známých a populárních herců a dostatečné množství financí, navíc audiovizuálně
snímek nedopadl špatně. Nicméně to hlavní – scénář a režie – bohužel dost
hapruje.
Inferno – Recenze – 60%
Tom Hanks se vrací jako symbolog Robert Langdon v dalším pokračování
ze série adaptací knižních bestsellerů Dana Browna, opět v režii Rona
Howarda, opět s hudbou Hanse Zimmera, tentokrát ve snímku se
strašidelným názvem Inferno.
Zároveň jde pravděpodobně o nejlepší díl trilogie, což ovšem neznamená, že
by šlo o film chytrý nebo nějak zvlášť dobrý. Jeho největší předností je, že
oproti předchozím snímkům Šifra mistra
Leonarda a Andělé a démoni
nepůsobí tolik jako přednáška z dějepisu a nejsou v něm skoro žádná
hluchá místa – pořád se něco děje, takže nuda se nekoná a výsledek je vlastně docela
zábavný. Už se ale nedá říct, že by byl napínavý, což je způsobeno hlavně
průhlednými zvraty a předvídatelným dějem. Škoda.
11. 10. 2016
Hedi (Inhebbek Hedi) – Recenze – 70%
Hedi je pravděpodobně vůbec první tuniský film
v běžné české distribuci, což je na něm docela zajímavé. Nicméně jeho děj,
respektive to, co se prakticky odehrává na plátně, zas až tak moc zajímavé
není. Podstatně kurióznějším se to však stane ve chvíli, kdy si uvědomíte, co
se tím dějem snaží debutující režisér Mohamed Ben Attia říct o své zemi.
8. 10. 2016
Kubo a kouzelný meč (Kubo and The Two Strings) – Recenze – 60%
Kubo a kouzelný meč je americký animovaný film od studia Laika, které
má za sebou již snímky Koralína a svět za
tajnými dveřmi, Norman a duchové
a Škatuláci. A ve všech třech
případech jde o filmy, na nichž je zdaleka nejlepší to, jak vypadají, a Kubo rozhodně netvoří výjimku. Jsou
totiž animované pomocí tradiční loutkové a stop-motion animace v kombinaci
s počítačovými triky, což jim propůjčuje unikátní a v mnoha ohledech
nádhernou, místy až dech beroucí vizuální stránku. Barvitou, plastickou,
úžasnou. Je to hrozně pracná metoda a ku prospěchu tvůrcům rozhodně slouží to,
že se jí věnují, protože ty výsledky jejich lopotného snažení stojí za to. O to
je ale větší škoda, že už si nedají tak záležet na tom, co tvoří společnou
slabinu všech jejich filmů – a tou je příběh.
6. 10. 2016
Dívka ve vlaku (The Girl on the Train) – Recenze – 60%
Thriller Dívka ve vlaku je
adaptací stejnojmenného úspěšného románu, který je mimo jiné zajímavý tím, že
jeho „nespolehlivými vypravěčkami“ je trojice více či méně vyšinutých žen
v čele s hlavní hrdinkou jménem Rachel, která je notorickou alkoholičkou s častými
výpadky paměti. To se otisklo do filmu prostřednictvím poněkud zmateného,
částečně zamlženého a komplikovaně strukturovaného děje, s nímž se
pokusil vypořádat americký režisér Tate Taylor. Ten natočil před pěti lety již
adaptaci románu Černobílý svět, která
však byla vypravěčsky i příběhově o dost jednodušší záležitostí, a také nijak
zvlášť povedené životopisné drama o Jamesi Brownovi s názvem Get On Up.
3. 10. 2016
Instalatér z Tuchlovic – Recenze – 40%
Instalatér z Tuchlovic je nový film režiséra Tomáše Vorla s Jakubem
Kohákem v hlavní roli instalatéra, co „všechno spraví, ale svůj život
spravit nedovede.“
O žánru filmu se mluví jako o smutné komedii, což není tak úplně přesné. Ve
skutečnosti jde o poměrně realistické depresivní sociální vesnické drama
operující s motivy, jako jsou například smrt, rasismus, domácí násilí či
lidská osamělost, a na němž není rozhodně ani náznakem nic vtipného, jen je do
něj nastrčen hlavní hrdina, který jako jediný víceméně odpovídá představám o
postavě ze smutné komedie.
1. 10. 2016
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti (Miss Peregrine's Home for Peculiar Children) – Recenze – 40%
Tim Burton to nemá poslední dobou jednoduché. Jeho barvité, bláznivě ujeté vize
byly už před šesti lety, kdy šla do kin jeho Alenka v říši divů, popisovány jako vyčpělé a mluvilo se
o tom, jestli se kdysi tak originální režisér náhodou neocitl v pasti
vlastního rukopisu. Tuto domněnku pak potvrdily silně nezdařilé a dramaturgicky
se rozpadající Temné stíny. Ve svém
předposledním filmu Big Eyes se tak
Burton pokusil o něco trochu jiného, jeho o poznání civilnější, životopisně laděný
snímek o talentované malířce, trpící pod majetnickými manýry svého egoistického
manžela, se však s příliš nadšenými ohlasy nesetkal. Jeho nejnovější film
je tudíž opět tradičně burtonovsky extravagantní, přičemž čerpá z knižní předlohy,
která jako by byla pro Burtona stvořená na míru.
29. 9. 2016
Anthropoid – Recenze – 50%
Anthropoid je britským
snímkem režiséra Seana Ellise (komedie Cashback,
filipínsko-britské drama Metro Manilla),
vyprávějícím o operaci Anthropoid, tj. o reálné události z českých dějin v letech
1941-1942, kdy byli z Anglie vysazeni na československé území parašutisté
Jan Kubiš a Jozef Gabčík s cílem spáchat atentát na jednoho z nejvyšších
představitelů Hitlerovy Třetí říše, Reinharda Heydricha. S tím, že film se
natáčel z velké části u nás a hraje v něm spousta českých herců.
25. 9. 2016
Deepwater Horizon: Moře v plamenech (Deepwater Horizon) – Recenze – 80%
Událost z dubna roku 2010, kdy v Mexickém zálivu explodovala plovoucí
vrtná plošina Deepwater Horizon, na níž během výbuchu a následné hromadné
evakuace zaměstnanců zahynulo jedenáct lidí, a do moře se vylily stovky
hektolitrů ropy, je popisována jako nejhorší ropná katastrofa v historii
Ameriky. Nyní podle ní natočil film režisér Peter Berg.
Zdroj fotek: freeman-ent.cz |
23. 9. 2016
Sedm statečných (The Magnificent Seven) – Recenze – 70%
Nemá cenu stěžovat si na to, že Sedm
statečných je dalším počinem z nekonečné řady předělávek slavných
starých filmů, protože už původních Sedm
statečných z roku 1960 bylo předělávkou o šest let starších Sedmi samurajů legendárního Akiry
Kurosawy. Na druhou stranu, Sedm
statečných režiséra Johna Sturgese se zapsalo zlatým písmem do historie
světové kinematografie a dodnes se řadí mezi nejlepší filmy všech dob, což je
meta, o níž si jejich letošní remake v režii Antoinea Fuquy (Král Artuš, Pád Bílého domu, Equalizer)
může leda tak nechat zdát.
22. 9. 2016
Čapí dobrodružství (Storks) – Recenze – 50%
Dřív čápi nosili děti. Teď už to nedělají, protože samozřejmě existují jiné
způsoby, jak si dítě obstarat, a hlavně to nebyla vzhledem k typu
převáženého zboží úplně snadná činnost. Takže dnes jsou čápi profesionální
kurýři a doručovatelé balíčkové služby internetového obchodu Cornestore.com. A
nejlepší z nich je čáp Cápek, který aby dosáhl na pozici nového šéfa celé
firmy, musí vyhodit Dorotu, jediné dítě, které kdy kvůli zničené doručovací
adrese nebylo možné doručit, takže od té doby žije s čápy, a zrovna dospělo
do osmnácti let. Bláznivě střelenou, trhlou, ale dobrosrdečnou Dorotu však
cápek v den jejích narozenin vyhodit nedokáže, a tak ji uklidí do oddělení
dopisů, které již mnoho let zeje prázdnotou.
Jenže co čert nechce – nějakému malému klukovi nechtějí jeho věčně
zaneprázdnění rodiče-workoholici povolit sourozence, a tak si chlapec napíše
v dopise o bratříčka čápům. Dopis obdrží Dorota, která nedopatřením zapne dávno
odstavený stroj na výrobu dětí, a pak je na ní a na Cápkovi, aby se jim
podařilo čerstvě nové dítě doručit, než se o tom dozví Cápkův nadřízený a
nastane pořádný malér.
20. 9. 2016
Café society (Café Society) – Recenze – 30%
Café society je nový film Woodyho Allena, odehrávající se ve
třicátých letech minulého století převážně v Los Angeles, kam přijíždí z New
Yorku mladý, ambiciózní, horlivý a naivní Žid Bobby (Jesse Eisenberg),
ucházející se o práci v Hollywoodu u svého strýce Phila (Steve Carell), vlivného
agenta filmových hvězd. Okamžitě se zamiluje do jeho sekretářky Vonnie (Kristen
Stewart), jeho nadbíhání a dvoření se jí ale naráží na překážku – Vonnie totiž
už přítele má. Později se ukáže, že tím přítelem je právě Bobbyho strýc Phil,
avšak tuto informaci Vonnie před Bobbym tají.
17. 9. 2016
Vlk z Královských Vinohrad – Recenze – 50%
Slavný český novovlnný režisér Jan Němec (1936-2016) stihl snímek Vlk z Královských Vinohrad dotočit,
většinu postprodukce již však museli zaštítit jeho kolegové. Jde o adaptaci
jeho vlastní autobiografické povídkové knižní předlohy Nepodávej ruku číšníkovi, v níž tento originální autor,
průkopník a provokatér ironicky popisuje své zážitky i životní karamboly v Čechách
i v následném exilu v USA. Je to takové ohlédnutí Jana Němce za vlastním
životem a kariérou, možná dokonce vnímatelné jako závěrečná tečna a pomyslné rozloučení.
Jan Němec byl nepochybně významnou filmařskou legendou, zároveň však nepatřil
mezi režiséry, kteří by divákovi nějak usnadňovali předkládání svých vizí.
Filmy si vždy točil po svém, přesvědčen, že umění by mělo být svobodné. Jejich stopáž
se obvykle pohybovala v rozpětí 60-70 minut, a i tak je bylo v mnoha případech
těžké vydržet sledovat do konce. Vlk z Královských
Vinohrad má necelou hodinu a čtvrt, byl velmi laciný a je natočen tak
rozvolněně a svérázně (dalo by se říct punkově), že pro mnohé diváky pravděpodobně
ani nebude působit jako film, protože nebude vyhovovat jejich požadavkům na základní
atributy, které by film splňovat měl.
14. 9. 2016
Ve jménu krve (Blood Father) – Recenze – 70%
John (Mel Gibson) je bývalý motorkář, alkoholik a trestanec, co si ve svém
karavanu pěstuje plnovous a tetovací salon. Jednoho dne mu nečekaně zavolá jeho
několik let nezvěstná dcera, která kdysi utekla z domova (od matky, zatímco
rozvedený John si odpykával trest). Teď je jí šestnáct a potřebuje pomoct,
protože se ošklivě zapletla s nějakými gangstery, kteří jsou napojeni na
mexické mafiánské kartely, a chtějí ji zabít. John je sice v podmínce, ale
co by pro svou dceru neudělal.
Mechanik zabiják: Vzkříšení (Mechanic: Ressurection) – Recenze – 60%
Pět let starý akční thriller Mechanik
zabiják byl podprůměrným béčkem, jež bylo remakem stejnojmenného filmu s Charlesem
Bronsonem ze sedmdesátých let. Byl dost hloupý a rutinní a přitom se bral poměrně
dost vážně, což mu škodilo. V paměti mi ničím moc neuvízl, kromě Jasona
Stathama v hlavní roli profesionálního vrahouna Arthura Bishopa.
13. 9. 2016
Prázdniny v Provence – Recenze – 30%
Prázdniny v Provence jsou českou komedií režiséra Vladimíra Michálka (Je třeba zabít Sekala, Pohádkář) podle scénáře Daniela
Miňovského (pohádka Řachanda) o
trojici mladíků, členů pardubické rockové kapely, kteří si vyrazí v létě do
Provence k tetě jednoho z nich, aby si odpočinuli, vypadli od
starostí, nasáli trochu inspirace a třeba i složili nějaké nové písničky.
Většina filmu nemá vůbec děj a jen tak samovolně plyne, zatímco jeho hlavní
hrdinové (Jakub Prachař, Vojta Kotek a Kryštof Hádek) se jen poflakují, pijí
víno, v ožralosti mudrují, hulí trávu a lanýže, hýří vtipnými hláškami,
občas i hrábnou do nástrojů, koupou se v bazénu a balí dceru té tety. Všichni
tři herci předvádějí poměrně zdařilé komediální kreace a zábavně se doplňují a
na spoustě míst je jejich počínání opravdu legrační a vtipné.
Zdroj fotek: bontonfilm.cz |
11. 9. 2016
Dítě Bridget Jonesové (Bridget Jones´s Baby) – Recenze – 60%
Třetí díl Bridget Jonesové
přichází do kin dvanáct let po dílu druhém a Bridget (Renée Zellweger) je v něm,
jak už název napovídá, těhotná. Spíš než kolem těhotenství samotného se však
děj filmu točí kolem toho, kdo je otcem. Buď to může být Jack (Patrick Dempsey),
pohledný Američan, milionář a zakladatel výnosné internetové seznamky, s nímž
se Bridget vyspala v opilosti na hudebním festivalu, nebo Bridgetin milovaný
Mark Darcy (Colin Firth), který se za ty roky stihl oženit a rozvést s nějakou
jinou ženou, a s nímž se Bridget dala krátce poté po letech znovu
dohromady.
Zdroj fotek: cinemart.cz |
Disneyland Paříž a Walt Disney Studios Park – Co a jak?
Tento článek výjimečně není recenze, nýbrž reportáž spojená s uživatelským
manuálem k něčemu, z čeho se vyklubal jeden z největších zážitků
v životě.
Text byl aktualizován 19.10.2023 po druhé návštěvě Disneylandu v září 2023.
Poprvé jsme se s přítelkyní rozhodli jet do pařížského Disneylandu v roce 2016,
abychom tam oslavili naše narozeniny (které máme oba v srpnu), a kde jsme
strávili dva dny, z toho první den ve Walt Disney Studios Parku
(celkem 7 hodin) a druhý den v Disneyland Parku (celkem 14 hodin). Druhou návštěvu jsme podnikli již jako manželé v září 2023, kdy studio Walta Disneyho slavilo výročí 100 let od založení a samotný Disneyland slavil 30 let od otevření. Zejména napoprvé jsme byli po celou dobu za neutuchajícího nadšení nepřetržitě okouzlováni tím, jak
úžasné místo Disneyland je (zvlášť pokud jste stejně jako my fanoušci Disneyho
animovaných filmů a máte rádi zábavní parky). V mém případě jsem ale byl
zároveň neustále konfrontován s informacemi týkajícími se chodu parku, o
nichž bych celkem rád býval věděl předem, avšak nikde jsem se o nich nedočetl.
Tento text bych tedy nerad pojímal jako obvyklé rozplývání se nad všemi
těmi fantastickými věcmi, které oba parky nabízejí, a nad tím nekonečným rájem
zábavy a fantazie, jakým Disneyland je (což je pravda), ale především jako
věcný sborník různých tipů, které by se mohly hodit každému, kdo také plánuje
do Disneylandu v Paříži zajet, a rád by přišel předem k nějakým
praktickým informacím, oproštěných od tradičního nánosu reklamních keců
cestovních kanceláří.
9. 9. 2016
Sully: Zázrak na řece Hudson (Sully) – Recenze – 80%
V lednu roku 2009 se pilotovi Chesleymu „Sullymu“ Sullenbergovi podařilo
nemožné, tj. nouzově přistát s letadlem na řece Hudson a zachránit život všem 155 cestujícím, co byli na palubě, poté co krátce po
opuštění letiště v New Yorku letadlo prolétlo hejnem divokých hus a přišlo
o oba motory. Ojedinělou
událost pak hrdinný kapitán popsal v autobiografické knize Sully: Zázrak na řece Hudson a stejný název
nyní nese i tento film, který režíroval Clint Eastwood a hlavní roli v něm
ztvárnil Tom Hanks.
8. 9. 2016
Nerve: Hra o život (Nerve) – Recenze – 40%
Americký thriller Nerve: Hra o život
je snímek cílený hlavně na mladší diváky, a to především na ty, kteří neváhají dopouštět
se všemožných hovadin, nahrávat se přitom na videa a vystavovat je na YouTube,
aby získali co nejvíce zhlédnutí, a na všechny, kdo jsou ochotni se na taková
videa dívat. A takových lidí je evidentně hodně. Protože kdo by nechtěl vidět třeba
dvě prsaté holky v bikinách, co jedí nejpálivější papričku na planetě, nebo
partu maníků, co dělají nebezpečné frajeřiny ve vysokých výškách a na střechách
výškových budov. Ta videa mají miliony zhlédnutí. Třeba tenhle člověk si
postavil kariéru na tom, že se ve svých videích mimo jiné noří do vany naplněné vždy
nějakou jinou tekutinou a komentuje to.
Takže hlavní hrdinka, osmnáctiletá Vee, se jednoho dne zaregistruje do
online hry pojmenované Nerve, v níž si na začátku zvolíte, jestli chcete
být Hráč nebo Divák. Hráči pak mohou přijímat na svých elektronických zařízeních
různé výzvy, které jim jejich Diváci odhlasují, a po jejich splnění a natočení
na video se jim na účet přidá jistá peněžní částka, která se s každou další
výzvou zvětšuje souběžně s její náročností. Nejlepší Hráči jsou ti, kteří
po každé splněné výzvě přijmou okamžitě výzvu novou, čímž získávají větší a
větší počty Diváků. Výzvu nemusejí přijmout, ale výrazně se tím obírají o Diváky
i o peníze. Avšak jakmile výzvu přijmou, tak ji musejí splnit do časového limitu,
jinak vypadávají ze hry a přicházejí i o všechny nastřádané peníze. A Vee
se rozhodne, že bude Hráč.
7. 9. 2016
Zloději zelených koní – Recenze – 60%
Drama převážně televizního režiséra a scenáristy Dana Wlodarczyka Zloději zelených koní je ve zkratce
dalším příspěvkem do série českých filmů o lidech, co na tom nejsou vyloženě
špatně, ale zároveň si rozhodně nežijí v bavlnce, a ocitnou se
v situaci, kdy se musejí zabývat různými existenciálními otázkami, a pak
se dopustí série špatných rozhodnutí, jimiž si tu svou situaci ještě výrazně
zhorší. A pak je konec. Podobně jako ve filmech Petra Václava (Nikdy nejsme sami) nebo ve většině filmů
Bohdana Slámy (Štěstí), případně ve
filmech ještě někoho dalšího (Poupata
Zdeňka Jiráského).
5. 9. 2016
Obr Dobr (The BFG) – Recenze – 50%
Britský spisovatel Roald Dahl se sice věnoval literatuře faktu, povídkám i
divadelním hrám, leč proslavily jej romány pro děti, z nichž mnohé se
později staly předlohami pro filmy (mimo jiné Fantastický pan Lišák či Karlík
a továrna na čokoládu). Filmového zpracování se dočkal i jeho Obr Dobr alias The BFG (The Big Friendly
Giant), na konci osmdesátých let animovaného, letos hraného v produkci
a režii Stevena Spielberga.
31. 8. 2016
Smrt ve tmě (Don´t Breathe) – Recenze – 80%
Dva mladíky a jednu dívku už nebaví život na polorozpadlém předměstí
Bostonu, a tak si vydělávají na lepší život vykrádáním domů. Jako poslední cíl
si zvolí obydlí starého válečného veterána, jenž v něm bydlí sám a navíc
je slepý, a který v nedávné době vysoudil velké peníze. S čím ale
nepočítají je, že jejich oběť se i bez schopnosti zraku dokáže bránit velmi
zdatně, neb má velké svaly a armádní výcvik, dům plný zbraní, všude elektrické
ochranné systémy a zámky, krvelačného hlídacího psa a temný sklep, v němž má
slepec samozřejmě nad zlodějíčky značnou převahu…
Zdroj fotek: falcon.cz |
30. 8. 2016
Taxi 121 – Recenze – 60%
Taxi 121 je český thriller režiséra Dana Pánka,
nezávislého filmaře, pro něhož snímek sice není úplným debutem, ale je jeho
prvním počinem nasazeným do kin. Je inspirovaný skutečnými událostmi
z roku 2014, kdy jakýsi sériový vrah zabil v Praze trojici taxikářů.
Celý film ale není rekonstrukcí reality, nýbrž takovou polemikou na téma „co
by, kdyby“ ve formě dramatického filmu o tom, kdo podle režiséra a producentky
Jany Kůtkové, která s ním spolupracovala na scénáři, teoreticky mohl být
tím vrahem (dosud nepolapeným) a co zhruba se tehdy v hlavním městě mohlo
odehrávat.
Hlavním hrdinou je tudíž mladý taxikář Matěj (Filip Tomsa), co se
s manželkou snaží mít dítě, a povolání taxikáře vzal jako dočasné řešení
po vyhazovu z předchozího zaměstnání. A samozřejmě se mu hrubě vymstí, že
neuposlechl svou ženu, když po něm chtěla, aby od taxikařiny odešel, zvlášť
v době, kdy se v rádiu nemluví o ničem jiném, než o podivném vrahovi
taxikářů.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)