Milly (Toni Colette) a Jess (Drew Barrymore) jsou nejlepší kamarádky už od
základky. Obě se šťastně vdaly, přičemž Milly žije se svým mužem a dvěma dětmi
v luxusním londýnském bytě, Jess bydlí s tím svým na hausbótu na
Temži a o dítě se neúspěšně snaží. Pak se ale poštěstí a Jess otěhotní. Než se však
stihne s novinkou pochlubit, tak se dozví, že Milly má rakovinu prsu...
Stránky
▼
30. 12. 2015
27. 12. 2015
Padesátka – Recenze – 30%
Celovečerní filmový režijní debut herce a dabingového režiséra Vojty Kotka
s názvem Padesátka vznikl jako
adaptace stejnojmenné divadelní hry, též režírované Vojtou Kotkem, kterou do filmu
převedl její autor Petr Kolečko, jenž loni obdobně adaptoval i svou komedii Zakázané uvolnění (film pak režíroval
Jan Hřebejk). A nebýt toho, že hlavní hrdiny tvoří trojice mužů, kteří si
většinou jen povídají uvnitř horské chaty, tak by ten divadelní základ ani
nebyl moc znát – ony komorní hovory jsou totiž často narušovány různými scénami
odehrávajícími se v exteriérech a retrospektivními flashbacky do
minulosti. Film má slušnou kameru a docela dobrý soundtrack včetně několika přímo
pro film složených písniček Michala Hrůzy a zmíněnou trojici v něm hrají ti
samí herci, co na divadle. Potud prima.
Zdroj fotek: bontonfilm.cz |
24. 12. 2015
Krampus: Táhni k čertu (Krampus) – Recenze – 70%
Postava Krampuse kupodivu není výtvorem šílených scenáristů – tímto jménem
totiž v Německu a v Rakousku nazývají onoho čerta, který doprovází
Mikuláše. A v komediálním hororu s podtitulem Táhni k čertu tato nadpřirozená figura přijde potrestat malého
Maxe, který se proviní tím, že přestane věřit na pohodu Vánoc a roztrhá dopis
pro Santu Clause. Avšak místo toho, aby mu Krampus nadělil uhlí a výhružně zachrastil
řetězem, tak si přijde pro něj i pro celou jeho rodinu, aby je stáhl do pekla…
22. 12. 2015
Králové hor (Brothers of the Wind) – Recenze – 70%
Rodinný neanimovaný film v našich kinech je v podstatě vzácný
úkaz, k němuž dojde do roka tak dvakrát (za poslední dva roky mě napadají
akorát Bella a Sebastián a tuzemské
příspěvky Pojedeme k moři a Jak jsem hráli čáru). Králové hor jsou rakouští a vyprávějí o
přátelství chlapce a orla.
Mladý Lucas žije se svým tátou (Tobias Moretti) na samotě v horách,
jejich vztah je však od loňské smrti Lucasovy matky poněkud napjatý. Zakřiknutý
klučina proto tráví hodně času v přírodě, aby unikl ze společnosti
zarmouceného otce. Jednoho dne najde z hnízda vypadlé orlí mládě. Začne se
o něj tajně starat, v čemž mu pomůže hodný hajný (Jean Reno). Spolu pak
orla krmí, starají se o něj a učí ho létat a lovit, přičemž mezi dravcem a
Lucasem vznikne silné přátelské pouto. Jak ale orel roste a dospívá, tak se
blíží den, kdy ho bude třeba vypustit zpět na svobodu do divočiny…
21. 12. 2015
Milenci těch druhých (Sleeping with Other People) – Recenze – 40%
Jake a Lainey (Jason Sudeikis a Alison Brie) se spolu na vysoké škole
vyspali a pro oba to tehdy bylo jejich „poprvé“. Pak se jejich cesty rozdělily.
Po deseti letech se však znovu setkávají a zjišťují, že se jim ve vztazích
nedaří – Jake je přelétavý sukničkář a Lainey se horkotěžko vzpamatovává
z rozchodu s ženatým milencem, na němž je chorobně závislá. Domluví
se, že se stanou důvěrnými platonickými přáteli, kteří spolu nebudou spát, ale budou
se intimně svěřovat se svými milostnými problémy a navzájem si radit. Co
myslíte, JAK TO ASI MŮŽE DOPADNOUT???
17. 12. 2015
Star Wars: Síla se probouzí (Star Wars: Epizode VII – The Force Awakens) – Recenze – 90%
V historii kinematografie asi neexistuje větší a kultovnější filmová
sága s početnější fanouškovskou základnou, než Star Wars. Její sedmý díl tím pádem patří nejen k nejočekávanějším
filmům roku, ale i k těm, o něž se dalo nejvíce bát. Ani vynikající volba
režiséra padnuvší na J.J. Abramse, který s obrovským úspěchem rebootoval Star Trek, nepřesvědčila všechny, a
noční můry v podobě Mickeyho Mouse se světelným mečem nezahnala. Zveřejněné
trailery nicméně navrátily úsměv do tváří milionů a po dnešní premiéře si snad
mohou už všichni definitivně oddechnout a vítězoslavně zajásat.
13. 12. 2015
Táta nebo máma (Papa ou maman) – Recenze – 80%
Komedie Táta nebo máma se sice
pravděpodobně naší distribuci vyhne (k vidění byla akorát na letošním Festivalu
francouzského filmu), ale i tak o ní píšu, protože stojí za doporučení. Nesmí
vám ale vadit její hodně černý humor, který se pohybuje na hranici morálky a
etiky.
Film Táta nebo máma je totiž
vztyčeným prostředníčkem směrem ke všem vážným dramatům typu Kramerová versus Kramer, kde se
rozvedení rodiče handrkují do krve o to, komu z nich připadnou do péče
jejich děti. Tento film má výchozí situaci stejnou, leč jeho pointa tkví v tom,
že ani jeden z rodičů své děti do péče nechce.
12. 12. 2015
Zbrusu Nový zákon (Le tout nouveau testament) – Recenze – 80%
Jednou z postav ve francouzské komedii Zbrusu Nový zákon, byť okrajovou, je i Ježíš Kristus. Uvedení filmu
do českých kin na Štědrý den je tedy docela trefné, neb si z Ježíšovy poutě na
zemi mírně utahuje a vytváří zábavnou variaci na něj prostřednictvím vyprávění ujetého
příběhu, v němž je hlavní hrdinkou spasitelova mladší sestra jménem Ea.
8. 12. 2015
Láska z Khon Kaen (Rak ti Khon Kaen) – Recenze – 60%
Vlastně je to docela příhodné, že ve stejný den jako nové Star Wars bude mít premiéru i thajský
film režiséra Apichatponga Weerasethakula (Strýček
Búnmí). Pro umělečtěji orientované diváky, kterým příliš nevoní představa
drahého, výpravného, komerčního, trikového a hlučného sci-fi megafilmu,
představuje Láska z Khon Kaen vhodnou
alternativu zcela opačných vlastností – je laciná, nevýpravná, tichá, klidná, jemná,
a až meditativně pomalá.
7. 12. 2015
Room – Recenze – 70%
Hrdiny kanadsko-irského dramatu Room
jsou mladá matka Joy a její pětiletý syn Jack, kteří spolu žijí
v miniaturním bytě, jenž sestává z jediné místnosti o rozloze
přibližně 25m2 a vypadá spíš jako obyvatelná kůlna nebo improvizovaný
přístřešek. Nachází se zde stůl, dvě židle, skříň, televize, postel, vana a
toaleta. Kromě světlíku ve stropě tu nejsou žádná okna a jediné ocelové dveře
jsou zabezpečené číselným zámkem, k němuž Joy nezná kombinaci. Jack tuto
místnost za celých pět let svého života neopustil, takže okolní svět pro něj jakoby
neexistuje. Joy nebyla venku pravděpodobně ještě déle, nepracuje, nic moc
nedělá, jen se stará o Jacka. Jediný další člověk, se kterým přijdou do
kontaktu, je muž jménem Nick, který jim čas od času přinese nějaké potraviny, vitamíny,
případně léky a oblečení.
3. 12. 2015
Love (Love 3D) – Recenze – 60%
Když úvodní statický záběr, v němž se nazí hlavní hrdinové s explicitně
vyvalenými rozkroky navzájem ukájí společnou masturbací, přesáhl bez přerušení minutu
a půl, začal se ze sálu na Festivalu francouzského filmu ozývat z několika
míst tichý smích. Několik jedinců pak během projekce odešlo, ale těžko říct,
jestli proto, že je film neoslovil, že je nudil, nebo že od něj nedostali to,
co čekali.
2. 12. 2015
Tři vzpomínky (Trois souvenirs de ma jeunesse) – Recenze – 50%
V současnosti se zhruba pětačtyřicetiletý Paul vrací po mnoha letech z Tádžikistánu
do rodné Francie, ale na hranicích je zadržen kvůli nesrovnalostem v cestovním
pasu. Je vyslýchán, což ho přiměje ke vzpomínání na své dětství, dospívání, a
na svou životní lásku…
Francouzské psychologicko-romantické drama Tři vzpomínky režiséra Arnauda Desplechina se odehrává převážně v druhé
polovině osmdesátých let, přičemž jeho nadpoloviční většinu tvoří romance
hlavního hrdiny. Jeho dětství je věnováno asi deset minut, dalších dvacet minut
zabírají středoškolská léta a vyprávění o cestě do Ruska a scény ze současnosti
tuto vzpomínkovou retrospektivu obalují jen v úvodu a v závěru. Záměrem
bylo pravděpodobně realisticky vykreslit komplikovaný a vášnivý vztah dvou
mladých lidí, což by se asi povedlo, kdyby film nabídl komplexnější pohled na
postavy a jejich motivace a nezahltil se tolika zbytečnými motivy, z nichž
překvapivě velká spousta vyznívá do prázdna.
Zdroj fotek: artcam.cz |
29. 11. 2015
V srdci moře (In the Heart of the Sea) – Recenze – 70%
Dobrodružný film V srdci moře
vypráví skutečný příběh lovců velryb na lodi Essex, který inspiroval
spisovatele Hermana Melvilla k napsání Bílé
velryby. Nicméně s tímto románem, pokud jste ho četli, toho moc
společného nemá, což se ostatně dalo čekat.
Děj je orámován tím, že Herman Melville (Ben Whishaw) navštíví starého
rybáře (Brendan Gleeson), posledního přeživšího z Essexu, a nechá si od
něj vyprávět, jak se coby šestnáctiletý mladík plavil na velrybářské lodi spolu
s ambiciózním kapitánem (Benjamin Walker) a s jeho ještě
ambicióznějším prvním důstojníkem (Chris Hemsworth). Je to sice zajímavý nápad
(v závěru naznačující, proč se Melvill rozhodl nedržet skutečnosti
doslova), ale moc to nefunguje. Jednak proto, že rybář do svého vyprávění
zahrnuje i ty části děje, u nichž nemohl být přítomen, a zároveň je trochu
podezřelé, že se v šestnácti letech plavil na lodi v roce 1820, a Melvillovi
o tom pak vykládá jako vrásčitý stařec v roce 1850…
Zdroj fotek: freeman-ent.cz |
Most špiónů (Bridge of Spies) – Recenze – 90%
Už dlouho jsem neodcházel z kina s tak opojným pocitem, že jsem
viděl něco tak řemeslně čistého a ryzího. Film, ve kterém má každá replika svůj
smysl, kde je každý záběr vymazlený k dokonalosti, se špičkovými herci,
perfektně budovanou atmosférou, padnoucí hudbou a smysluplným, divácky přístupným
příběhem (podle skutečné události), jemuž nechybí napětí, emoce, bravurně
napsané postavy a myšlenková hloubka. Steven Spielberg je zpět ve vynikající
formě, znovu dokazující, že je geniální vypravěč, a že jako filmař se řadí
k absolutní špičce.
27. 11. 2015
Viktor Frankenstein (Victor Frankenstein) – Recenze – 30%
S románovou předlohou spisovatelky Mary Shelley má tento snímek
společné naprosté minimum, a dost málo styčných bodů byste našli i při jeho
srovnání s jinými filmovými adaptacemi. Vystupuje v něm sice Frankenstein
a jeho monstrum (které se poprvé objeví zhruba deset minut před koncem), leč
příběh podlehl alternativnímu zpracování. Frankenstein (James McAvoy) je v něm
za studenta univerzity ve viktoriánském Londýně, co si smolí své pokusy ve
sklepě, přičemž vypravěčem a de facto hlavním hrdinou je jeho pomocník Igor (Daniel
Radcliffe). A taky je tam cirkus, láska, inspektor ze Scotland Yardu a zombie
šimpanz.
23. 11. 2015
Malý princ (Le Petit Prince) – Recenze – 80%
Ona je to otázka. Jak vlastně co nejlépe adaptovat literární klasiku,
kterou milují zástupci všech generací, a která je spíš sborníkem metafor o
paralelách mezi světem dětí a světem dospělých než dobrodružným příběhem, do
animovaného filmu tak, aby si zachoval atmosféru a vyznění originálu, bavil
děti i dospělé a přitom nebyl jen otrockým přepisem? Režisér Mark Osborne (Kung Fu Panda) přišel na docela dobrý
způsob – udělat z příběhu Malého prince vedlejší dějovou linii, do popředí
šoupnout zápletku o mladé dívce, kterou knížka zásadně ovlivní, a pak oba světy
velmi efektně prolnout.
Rodina k pronájmu (Une famille à louer) – Recenze – 60%
Paul-Andre je osamělý milionář ve středním věku, žijící ve svém přepychovém
sídle jen s věrným sluhou. Prázdnotu ve svém srdci a ve svém domě zaplňuje
antidepresivy. Pak v televizi zahlédne Violette, svobodnou matku dvou dětí,
jíž dostihly finanční potíže. Ženu vyhledá a udělá jí návrh – zaplatí za ni
všechny dluhy a nabídne jí roční plat, když ho na tři měsíce přijme k sobě
do rodiny, aby si mohl zkusit, jaké to je, mít rodinu. Violette po počátečních
rozpacích nabídku přijme a svým dětem muže představí jako svého nového přítele…
20. 11. 2015
Black Mass: Špinavá hra (Black Mass) – Recenze – 60%
Po nedávných Legendách zločinu tu
máme další krimi thriller zabývající se životopisnými událostmi ze života
skutečného mafiána. Tentokrát jím je Ir James „Whitey“ Bulger, který páchal
kriminální činnost v 80. a 90. letech v jižním Bostonu.
Hrdiny filmu jsou zaprvé Bulger (Johnny Depp) a zadruhé agent FBI John
Connolly (Joel Edgerton), kteří se sice oba pohybují na opačné straně zákona,
nicméně vyrůstali spolu jako děti a jsou dávní přátelé. Příběh je pak o tom, že
Bulger dělal pro FBI řadu let tajně informátora, čímž donášel na ještě mnohem
větší grázly, než byl on sám, a likvidoval tak svou konkurenci. John zas na oplátku
přehlížel zločiny, kterých se Bulger nebo jeho kumpáni dopouštěli, a nechával
mu relativně volnou ruku. Pak to prasklo, byl z toho velký skandál a
několik lidí šlo do vězení.
19. 11. 2015
Hunger Games: Síla vzdoru 2. část (The Hunger Games: Mockingjay – Part 2) – Recenze – 40%
Finále dorazilo! Katniss (Jennifer Lawrence) se vzpamatovává z napadení
svým milovaným Peetou (Josh Hutcherson), kterého se sice podařilo zachránit ze
zajetí prezidenta Snowa (Donald Sutherland), leč v podobě zmanipulovaného
psychopata s vymytým mozkem. Je odhodlána vést povstalé rebely proti
diktatuře Kapitolu, zatímco Snow vyčkává ve svém sídle, připraven útok odrazit.
Schyluje se k válce a k velkým změnám…
17. 11. 2015
Proč jsem nesnědl svého taťku (Pourquoi j´ai pas mangé mon pére) – Recenze – 40%
Zdaleka nejšílenější a nejdivnější je na tomto francouzském animovaném
filmu pro děti jeho název, který je cokoli, jen ne lákavý. Problematice
kanibalismu vykonávaného na otcích je tu navíc věnována asi jen minuta, a kdyby
se ta minuta vystřihla, nic by se nestalo.
Film se odehrává někdy v pravěku, přičemž hrdiny filmu jsou primáti,
nacházející se v evoluci někde na cestě mezi opicemi a lidmi, takže ještě
mají opičí tlapy a chlupy po celém těle, ale některým z nich už se třeba
začíná formovat lidský obličej (místy to vypadá hodně divně).
16. 11. 2015
U moře (By the Sea) – Recenze – 40%
Třetí režijní počin herečky Angeliny Jolie (podruhé podle vlastního scénáře)
se odehrává na Maltě v 60. letech, mluví se v něm anglicky i
francouzsky a vzdává se v něm pocta kinematografii z dob francouzské
Nové vlny, čemuž přispívá i dobová stylizace (počínaje starým logem studia
Universal).
Hlavními hrdiny jsou američtí manželé Roland a Vanessa (Brad Pitt a
Angelina Jolie), jejichž čtrnáctileté manželství je už značně vyčpělé, unavené
a vyhořelé. Od života newyorské smetánky si jedou odpočinout na Maltu do malého
hotelu u pláže, kde Roland chce coby spisovatel načerpat inspiraci pro novou
knihu, přičemž Vanessa ho doprovází už jen spíš ze zvyku a ze setrvačnosti. A
chtělo by se říct, že dosavadní partnerské dusno a potlačovaný vztek tu
vygradují k vyhroceným hádkám…
Zdroj fotek: cinemart.cz |
13. 11. 2015
Přeludy (Visions) – Recenze – 30%
Přeludy jsou americkým hororem režiséra Kevina Greuterta, o němž stačí
vědět jen to, že natočil poslední dva díly série Saw a loňský horor Jessabelle,
z čehož se dá předem ledacos usuzovat.
Hlavní hrdinkou je těhotná Eveleigh (Isla Fisher), která se přestěhuje se
svým manželem na vinici, aby tu začala žít nový život rok poté, co vyvázla
z ošklivé autonehody. V domě překvapivě začne strašit, ale vzhledem
k tomu, že Eveleigh je jediná, kdo je toho strašení svědkem, tak jí nikdo
nevěří (samozřejmě ani manžel) a všichni připisují její vidiny halucinacím
způsobeným post-traumatickým šokem a těhotenskou přecitlivělostí. Zbytek si
pravděpodobně domyslíte. Kromě závěru, který je kupodivu o něco zajímavější a
zábavnější, než byste možná čekali.
10. 11. 2015
Otcové a dcery (Fathers and Daughters) – Recenze – 70%
Původem italský režisér Gabriele Muccino si v Americe udělal jméno
s filmy Štěstí na dosah a Sedm životů, v obou případech
s Willem Smithem v hlavní roli. Šlo o takové instantní dojáky,
v nichž se slzopudný příběh snoubil s pojmy jako láska, ušlechtilost,
poctivost, dobrota a obětavost. Zkrátka snímky, jimž by se měl každý cynik
zdaleka vyhnout, aby náhodou neprokousl popcornovou krabici. Stejné je to i
s dramatem Otcové a dcery,
akorát s tím rozdílem, že tady na mě ta dojemná atmosféra poprvé celkem
fungovala.
7. 11. 2015
Steve Jobs – Recenze – 80%
O vizionáři a zakladateli firmy Apple Stevu Jobsovi vzniklo už několik
filmů, přičemž nejznámější z nich je asi jOBS z roku 2013 v hlavní roli s Ashtonem Kutcherem.
Jeho přijetí u diváků a kritiky bylo ale spíš vlažné a odvíjelo se od
toho, že snímek představoval víceméně standardní životopis, který svého hlavního
hrdinu, byť mírně nesympatického a asociálního, stavěl obdivně na
piedestal coby génia a guru moderních technologiích. Nehledě na to, že scénář
nebyl nic moc a Ashton Kutcher, jakkoli se snažil, náročnou roli prostě
neutáhl.
Film Steve Jobs je lepší ve všech
ohledech. Je výrazně lépe režírovaný, má o dost vymazlenější scénář (předlohou mu
byl Jobsův životopis od Waltera Isaacsona), velkorysejší obsazení v podobě
známějších a mnohem lepších herců a zkrátka jde po všech stránkách o hodně
podařenější film. Na rozdíl od toho prvního zmíněného se u tohohle opravdu
těším, až ho uvidím znovu a vychutnám si všechny ty drobné nápady a nuance,
které mi napoprvé jistě unikly (třeba když se po skončení jedné hádky ohledně
Jobsova přístupu k zásluhám svých kolegů jen tak objeví slogan firmy „Think
different“.
4. 11. 2015
Spectre – Recenze – 60%
S předchozí bondovkou Skyfall
se její režisér Sam Mendes pokusil o zajímavý experiment – výrazně změnil styl
vyprávění a zprostředkoval tak divákům něco podstatně jiného, než na co byli v této
filmové sérii zvyklí. K zásadním změnám sice docházelo pravidelně již s každou
výměnou představitele hlavní role, ale nikdy nešlo o takové zasažení do podstaty
toho, co dělá Bonda Bondem.
Kromě důrazu na psychologii postav a na výraznou vizuální stránku (až na
hranici artu) se Mendes totiž především zasadil o představení titulního agenta coby
víceméně opilecké a zlomené trosky, která dělá chyby a zdaleka jí nevychází vše
podle plánu, a film natočil vzhledem ke zbytku bondovských dobrodružství nezvykle
realisticky a osudově. Překážkou mu byl pouze scénář, jehož autoři se naopak o nic
moc inovativního nepokusili, a Mendesův záměr se tak s některými aspekty
příběhu trochu třel.
2. 11. 2015
Festival francouzského filmu nabídne Boha v Bruselu i Exupéryho
18. ročník Festivalu francouzského filmu se uskuteční v Praze, Brně, Českých Budějovicích a Hradci Králové ve dnech 18. až 29. listopadu (v Praze 18. až 25. listopadu). Pořádají ho Francouzský institut v Praze, Francouzské velvyslanectví v ČR, UniFrance films a Francouzské aliance v ČR. Všechny filmy na něm promítané budou uváděné v původním znění s českými titulky, resp. s českým dabingem (kromě jedné projekce Malého prince, která bude v angličtině), a za jednotné vstupné v ceně 100 korun. Celkem se do programu zapojí osm kin, přičemž v Praze půjde o kina Lucerna, Světozor, Kino 35 Francouzského Institutu a Cinestar Anděl.
Oficiální znělka festivalu
31. 10. 2015
Husí kůže (Goosebumps) – Recenze – 50%
Husí kůže je původně nesmírně populární série hororových knížek
pro děti od amerického spisovatele Roberta Lawrence Stinea, o jejíž adaptování
na filmové plátno se pokoušel před rokem 2000 už Tim Burton. Z natáčení tehdy
ale sešlo, mimo jiné proto, že se filmaři nedokázali rozhodnout, který z více
než šedesáti románů by vlastně chtěli adaptovat. Tvůrci dobrodružného fantasy
filmu Husí kůže to vyřešili tak, že v něm
smíchali do sebe ty knížky všechny, přičemž jedním z hlavních hrdinů je
přímo jejich autor.
27. 10. 2015
Sicario: Nájemný vrah (Sicario) – Recenze – 70%
Hrdinkou thrilleru Sicario: Nájemný
vrah je americká agentka FBI Kate (Emily Blunt), členka jednotky
specializující se na únosy a záchranu rukojmí. Po akci v domě poblíž
mexických hranic, kde je nalezeno přes tucet zazděných těl a vybuchující kůlna,
je jí nabídnuta spolupráce s exkluzivním týmem, jenž má co do činění s mexickými
drogovými kartely. Jeho šéf a odborný poradce (Josh Brolin a Benicio del Toro) ale
idealistickou agentku odmítají zasvětit do svých spletitých plánů, opovrhují
jí, schválně jí zamlčují informace a vláčejí ji samým srdcem mexického podsvětí
z jedné nebezpečné situace do druhé…
Zdroj fotek: freeman-ent.cz |
26. 10. 2015
Fakjů pane učiteli 2 (Fack ju Göhte 2) – Recenze – 60%
Dva roky stará německá komedie Fakjů
pane učiteli se stala slušným hitem (a navíc byla docela dobrá a vtipná),
tudíž není divu, že přichází její pokračování. Hlavním hrdinou je opět tvrďácký
učitel Zeki, který ale ve skutečnosti není učitel, nýbrž trestaný kriminálník,
co se potřeboval dostat na školním pozemku ke schovanému lupu, a nedopatřením
se tam stal pedagogem. Vyfasoval nejproblémovější třídu na škole, což se
nakonec ukázalo být oboustranně výhodným spojením, neb díky své drsné nátuře a neobvyklému
přístupu k výuce si u neukázněných studentů získal respekt, a nakonec se
ze všech včetně Zekiho stali lepší lidé a našli své místo v životě, nové
přátele, lásku, a tak dále.
Děj Fakjů pane učiteli 2 spočívá
v tom, že Zeki schová jakési kradené diamanty do plyšového medvěda, který
je pak nedopatřením odeslán na charitu do Thajska. Využije tudíž plánu
ředitelky získat grant od ministerstva školství a zorganizuje v Thajsku humanitární
školní pobyt, na nějž vyrazí v doprovodu zhruba osmi žáků. Shodou
okolností se však na stejné místo vydá i skupina studentů z konkurenčního prestižního
gymnázia, které by též na grant rádo dosáhlo…
Zdroj fotek: cinemart.cz |
22. 10. 2015
Amerika – Recenze – 30%
Amerika je celovečerním debutem Jana Foukala, absolventa
katedry dokumentu na FAMU a též hudebníka pod pseudonymem Johannes Benz. Jan
kromě toho i ve filmu hraje jednu ze dvou hlavních postav, a sice sám sebe. Tou
druhou je Barbara Adler, dcera kanadských imigrantů, která přijela do Čech, aby
poznala zemi svých rodičů. Jan se s ní vydá na výlet do českých lesů na Kokořínsko,
přičemž během své několikadenní cesty se setkávají s různými lidmi a
zakouší trampský život v lůnu přírody.
21. 10. 2015
Rosa & Dara a jejich velká dobrodružství – Recenze – 60%
Rosa & Dara je pásmo animovaných filmů pro děti, promítané v kinech,
trvající 62 minut. Sestává z celkem sedmi krátkých filmečků, přičemž ten
nejdelší z nich trvá 25 minut a ostatní mají 2-12 minut. Jeho hlavním
autorem je absolvent FAMU Martin Duda, který stojí za animací a režií čtyř
příběhů, jejichž hlavními hrdinkami jsou malé holčičky-sestry Rosa a Dara,
které jednotlivé filmy i uvádějí. Jejich vyprávění pak doplňují další tři příběhy
s úplně jinými hrdiny a i jinak animované, neb za nimi stojí jiní tvůrci –
vždy ovšem studenti či absolventi oboru animace na FAMU.
18. 10. 2015
Purpurový vrch (Crimson Peak) – Recenze – 60%
Režisér Guillermo del Toro (Faunův
Labyrint, Hellboy) má oproti většině
současných hororových tvůrců tu výhodu, že má obrovskou fantazii, originální
nápady a cit pro výtvarnou extravaganci. Gotický horor Purpurový vrch natočil jako svoji srdcovku, jako vysněný, drahý a
výpravný projekt, na němž se rozhodl dát si záležet. Přesto si ale zjevně nedal
záležet dost, protože vizuálně je snímek sice úchvatný, ale té fantazie a
zejména pak originálních nápadů je v něm až trestuhodně málo. Výsledek je sice
pořád o něco lepší než většina hororů z poslední doby, ale rozhodně není
ani zdaleka tak dobrý, jak dobrý být mohl.
16. 10. 2015
Ztraceni v Mnichově – Recenze – 90%
Tak nějak se přihodilo, že každý nový film Petra Zelenky je událostí, mimo
jiné proto, že se na ně musí dlouho čekat. Poslední dobou se totiž tento
uznávaný režisér a scenárista věnoval hlavně divadelní režii a naposledy se
otřel o celovečerní film v roce 2008, kdy natočil drama Karamazovi. To mu zaslouženě vyneslo Českého
lva za nejlepší film a nejlepší režii (stejně jako v roce 2002 Rok ďábla a pět let předtím Knoflíkáři) a se svým novým počinem má v těchto
kategoriích opět velké šance přinejmenším na nominace. Film Ztraceni v Mnichově je totiž v rámci
domácí tvorby pecka jako prase.
15. 10. 2015
Legendy zločinu (Legend) – Recenze – 60%
Hlavními hrdiny dramatu Legendy
zločinu jsou bratři-dvojčata Ronald a Reggie Krayovi, gangsteři, kteří v 60.
letech ovládali podsvětí v severní části Londýna (přinejmenším). Film,
inspirovaný skutečnými událostmi a nefiktivní literární předlohou Johna
Pearsona, se odehrává v průběhu zhruba deseti let, v období jejich největšího
věhlasu. Snímek režíroval Brian Helgeland (Odplata,
Příběh rytíře) a oba sourozence v něm
ztvárnil Tom Hardy.
7. 10. 2015
Pan – Recenze – 50%
Petr Pan spisovatele Jamese M. Barrieho vypráví o tom, jak
se dospívající dívka Wendy dostane se svými bratry a s Petrem Panem, létajícím
chlapcem, který se rozhodl nedospět, do fantaskní Země Nezemě, kde spolu bojují
s piráty a s kapitánem Hookem. Jde o jednu z nejslavnějších dětských knížek
v anglosaském světě vůbec a je populární i mezi dospělými – je totiž na
dětskou literaturu poměrně hustá a drsná a víceméně jde o psychologickou
analýzu puberty. Relativně známá je i původní divadelní hra, nicméně diváci
mají ve všeobecném povědomí spíš filmové adaptace, v čele s animovanou
verzí od Disneyho, Hookem od Stevena
Spielberga a Petrem Panem z roku
2003 (který jako jediný z nich poměrně věrně zachoval děj i atmosféru knižní
předlohy).
Wilsonov – Recenze – 20%
Wilsonov je s přehledem jedním z nejhorších letošních
českých filmů. Přesto, že se na jeho natočení podíleli tvůrci, kteří už mají za
sebou ledacos kvalitního, a že v něm hrají herci, kteří jsou za jiných
okolností schopni velmi dobrých hereckých výkonů. Navíc byl zřejmě na české
poměry dost drahý, což je ve výsledku dost smutné.
Děj je velmi volně inspirován stejnojmennou goticky – hororovou povídkou
spisovatele Michala Hvoreckého, jenž je částečně podložena skutečnými událostmi,
kdy se krátce po skončení první světové války v roce 1918 představitelé
Bratislavy rozhodli prohlásit ji nezávislým městem, které pojmenovali na počest
tehdejšího amerického prezidenta Woodrowa Wilsona jednoduše Wilsonov (nicméně hned
roku 1919 se Bratislava stala součástí Československa). Povídka je pak o tom,
že ve Wilsonově začne řádit neznámý vrah/bestie, tudíž je zavolán na pomoc
americký detektiv Aaron Food (ve filmu ho hraje Jiří Macháček).
Filmaři však vážně míněnou a atmosférickou povídku přetvořili v parodii
na gotické horory (nebo na co vlastně), do níž přidělali jednak romantickou linii
mezi policejním čekatelem a mladou Židovkou (Vojta Dyk a Táňa Pauhofová),
celou řadu vtipů na téma negři a Židi a dále zápletku točící se kolem toho, že starosta
Wilsonova (Richard Stanke) chce město připojit k USA coby jejich 49. stát
(tehdy měly USA jen 48 států).
4. 10. 2015
Laputa – Recenze – 40%
Drama Laputa je celovečerním režijním
debutem Jakuba Šmída a zároveň celovečerním scenáristickým debutem Lucie
Bokšteflové (oba absolvovali FAMU a pracovali spolu už na studentském
povídkovém filmu Praho, má lásko).
Název Laputa je jednak symbolicky inspirován
stejnojmenným levitujícím ostrovem z Gulliverových
cest a jednak jde o název kavárny, v níž ve filmu pracuje hlavní
hrdinka Johanka v podání Terezy Voříškové.
2. 10. 2015
Mládí (Youth) – Recenze – 80%
Italský režisér Paolo Sorrentino je nazýván novým Fellinim, což je sice odvážné,
leč výstižné srovnání. Před dvěma roky okouzlil mnohé diváky i oscarovou porotu
Velkou nádherou, opulentní mozaikou o
úpadku současné společnosti reflektovaném prostřednictvím římské intelektuální
smetánky, která byla právem přirovnávána k Felliniho Sladkému životu. Jeho nejnovější počin Mládí se veze na trochu podobné vlně, ale přitom vypráví o mnohem
univerzálnějších tématech, což jej činí divácky přístupnějším, o čemž svědčí i
Cena diváků z festivalu v Karlových Varech.
Jeho hrdiny jsou hudební skladatel a dirigent na penzi Fred (Michael Caine)
a vysloužilý filmový režisér Mick (Harvey Keitel), kteří coby dávní přátelé společně
relaxují v luxusním lázeňském hotelu ve švýcarských Alpách. Fred tu
podstupuje léčebné kúry spolu se svou dcerou (Rachel Weisz), zatímco Micka
doprovází kohorta mladých scenáristů, kteří mu pomáhají se scénářem k jeho
poslednímu filmu. Vedlejší postavy tvoří několik dalších svérázných hostů a
lázeňský personál.
29. 9. 2015
Aferim! – Recenze – 70%
Aferim! (rumunsky zvolání Bravo!) je rumunskou černobílou
westernovou (nebo spíš easternovou) road movie, odehrávající se na Valašsku
v roce 1835. Pro ty, co se nezalekli hned první věty a zbaběle neprchli,
následuje za odměnu děj: dva četníci (otec se synem) se vydávají na koních po
stopách zběhlého cikána, co utekl ze služeb svého pána a údajně souložil
s jeho ženou. Na své cestě potkávají svérázné postavičky všech možných
vlastností, povolání, ras a náboženství. Asi v polovině filmu cikána dopadnou,
pak s ním jedou zpátky a pak to nějak skončí.
25. 9. 2015
Marťan (The Martian) – Recenze – 80%
Po Marsu se prochází první lidská posádka astronautů a sbírá data a vzorky.
Jejich misi však naruší písečná bouře, která je donutí planetu po pár dnech předčasně
opustit. Navíc musejí nechat za sebou tělo astronauta Marka, kterého v nastalém
chaosu smetl kus utrženého satelitu a vítr ho odnesl s protrženým skafandrem
neznámo kam, takže ho zbytek výpravy považuje za mrtvého. Jenže pak se Mark
probudí, sice zraněný, ale živý. Dobelhá se na základnu, kde se ošetří, spočítá
si omezené zásoby jídla a vody a začne přemýšlet, jak kontaktovat inženýry
v NASA a uvědomit je o svém přežití.
Že je Mark naživu, se v NASA každopádně dozví ještě předtím, než k onomu
kontaktu dojde (satelity zachytí pohyb nějakého vozítka), a naplánují, jak k němu
dostat zásoby, jež by mu vydržely dostatečně dlouho, než se k němu vypraví
záchranná mise. Jídlo by ale do té doby Markovi na Marsu stejně nevystačilo,
takže si tam začne v extrémních podmínkách improvizovaně vyrábět vodu a
pěstovat brambory.
23. 9. 2015
Marguerite – Recenze – 60%
Zajímavé je, že tento francouzský film je inspirován osudy Američanky
Florence Foster Jenkins, která se ve čtyřicátých letech minulého století proslavila
díky svému příšernému hlasu jako „královna kraválu“, přičemž ale jeho hlavní hrdinka
se jmenuje Marguerite Dumont, je Francouzka a žije ve Francii v letech dvacátých.
Ale tak co.
Děj je každopádně o tom, že Marguerite je hraběnka, která miluje hudbu a
operu a sama dokonce občas zpívá pro úzkou komunitu svých zámožných přátel a
přátel svého manžela. Pointa je v tom, že zpívá hrozně, ale opravdu hrozně
falešně („krákorá“ by byl asi nejvýstižnější termín), leč neuvědomuje si to. Její
posluchači ji přitom neustále přesvědčují o opaku, protože nechtějí ranit její
city, ale za zády se jí posmívají. Do tuhého začne jít ve chvíli, kdy
Marguerite stoupne sebevědomí natolik, že se rozhodne zorganizovat vlastní
divadelní recitál a zpívat před veřejným publikem…
20. 9. 2015
Straight Outta Compton – Recenze – 70%
Název hudebního životopisného dramatu Straight
Outta Compton odkazuje k prvnímu albu černošské rapperské skupiny N. W.
A. (Niggas With Attitude), která položila v roce 1988 svými songy základy
gangsta rapu a zapsala se zlatým písmem do historie hip-hopu. Rappeři Eazy-E,
Dr. Dre a Ice Cube tehdy ve svých drsných textech nekompromisně reflektovali své
dojmy ze života na sociálně znevýhodněném předměstí kalifornského Comptonu,
rozhořčení z rasové diskriminace a pohrdání autoritami, zejména pak nepřiměřeně
reagující policií.
19. 9. 2015
Everest – Recenze – 60%
Drama Everest, pyšnící se
hvězdným obsazením, je natočené podle skutečné události, kdy několik horolezců
nalezlo v roce 1996 smrt při slézání nejvyšší hory světa, když je těsně
pod vrcholem zastihla sněhová bouře. Základem pro jeho vznik se stala dvojice
autobiografických knih jejich přeživších spolulezců. Rozhodně však doporučuji si
o té tragické události nic nečíst, pokud o ní nic nevíte, a těšíte se na film. Jakmile
si přečtete, kdo tam nahoře tenkrát zemřel a kdo přežil, tak se výrazně ochudíte
o různé zajímavé zvraty.
14. 9. 2015
Labyrint: Zkoušky ohněm (Maze Runner: Scorch Trials) – Recenze – 50%
Druhý díl filmové adaptace populární knižní trilogie navazuje plynule na
díl předchozí, v němž bylo několik desítek náctiletých chlapců spolu
s jedinou dívkou vrženo z neznámých důvodů doprostřed obřího bludiště,
kde společně setrvávali tak dlouho, dokud se z něj skupinka odvážlivců nepokusila
nalézt cestu ven. Což se podařilo.
Příběh dvojky začíná tím, že přeživší hrdinové zjistí, že tajuplná
organizace, která je po jejich útěku z bludiště pochytala s příslibem
pomoci, je ve skutečnosti zlá společnost s názvem Z.L.S.N., v angličtině
W.C.K.D. (opravdu příhodný název), která z nich chce bez dovolení vysávat
protilátku na šířící se virovou epidemii. Rozhodnou se tudíž utéct a vyhledat členy
jakéhosi rebelského odboje, jenž se ukrývá daleko v horách, a je potřeba
k němu dojít přes vyprahlou poušť.
12. 9. 2015
American Ultra – Recenze – 40%
American Ultra je americký film, jenž je v kinech propagován
tímto plakátem:
Zdroj fotek: forumfilm.cz |
Potíž je v tom, že ačkoli se na plakátu píše „akční komedie“, tak mi
to jako komedie vůbec nepřišlo. Prakticky jsem se ani jednou nezasmál,
maximálně mi zhruba dvakrát zacukaly koutky. Nejde přitom o to, že by vtipy v American
Ultra byly slabé. Ony tam totiž skoro žádné nejsou. Spíš mi to připadalo jako akční
thriller s několika zábavně přestřelenými akčními scénami a komediálně
stylizovanými postavami, jejichž potenciál však zůstal nevytěžen.
3. 9. 2015
Kurýr: Restart (The Transporter Refueled) – Recenze – 20%
O akční sérii Kurýr s Jasonem
Stathamem v hlavní roli si můžete myslet, co chcete, ale faktem je, že ten
Statham tam byl dost cool, a díky němu šlo filmu sem tam odpustit neskrývanou debilitu
scénáře, nevalné digitální triky i ne moc přesvědčivé herecké výkony vedlejších
postav.
Problém tohoto restartu (jak název napovídá) tkví mimo jiné v tom, že
se musel obejít bez Stathama. Hlavní roli profesionálního řidiče, co odveze
kohokoli kamkoli, po něm přebral téměř neznámý Ed Skrein, který mu bohužel
nesahá ani po namakané kotníky. Nemá charisma, je nevýrazný, neumí hrát a vypadá
jako plastový panák z reklamy na pánské obleky, co se pět rán po sobě
zapomněl holit. Kromě toho je Kurýr:
Restart z hlediska scénáře a dialogů ještě o dost horší než původní
trilogie a režijně také není o co stát (natočil ho Francouz Camille Delamarre,
který pro Luca Bessona režíroval Doupě,
remake jednoho z jeho starších filmů). Mimochodem, Luc Besson tento film
produkoval, stejně jako všechny ostatní Kurýry,
a podílel se i na psaní scénáře. Zjevně narazil na nějaké nové drogy.
28. 8. 2015
Pride – Recenze – 70%
Těžko říct jestli je to náhoda, nebo záměrný tah distributora, že k nám
jen pár týdnů po skončení Prague Pride doputoval do kin zrovna tento film,
oslavující hnutí za práva gayů a lesbiček. Jde o britské sociální drama/komedii
odehrávající se v osmdesátých letech za stávky horníků během úřadování Margaret
Thatcher a vyprávějící příběh založený na skutečných událostech, kdy se skupina
homosexuálních Londýňanů rozhodla pořádat na podporu horníků veřejné finanční
sbírky. Protože však horníci o podporu od takové skupiny nestáli, odhodlali se jejich
příznivci oslovit jednu konkrétní velšskou vesnici a pokusit se udat vybrané
peníze tam.
27. 8. 2015
Cesta vzhůru – Recenze – 60%
Cesta vzhůru je dokumentem režiséra, scenáristy a kameramana
Davida Čálka, který v něm představuje portrét horolezce Radka Jaroše, jenž
se coby patnáctý člověk na světě a první Čech vůbec dokázal vyšplhat bez kyslíkové
masky na všech čtrnáct osmitisícových vrcholů světa. Zároveň v něm pořídil
záznam jeho výstupu na velehoru K2, jíž tuto úspěšnou čtrnáctku završil a
vysloužil si tak prestižní Korunu Himalájí.
Radek Jaroš je svým způsobem fascinující osobností a je zajímavé ho ve
filmu pozorovat, ať už dělá nebo říká cokoli. A sledovat partu českých
horolezců, kterak se plahočí sněhem, ledem a kamením na druhou nejvyšší horu
planety, je ještě zajímavější. Bohužel, film se ani zdaleka nevěnuje výhradně
horolezení, neb se zabývá přinejmenším ve stejné míře i samotným Radkem, jeho
motivacemi, pocity a zejména pak jeho rodinnými a partnerskými vztahy. A to už
je zajímavé o dost méně.
25. 8. 2015
Hitman: Agent 47 – Recenze – 40%
V Hitmanovi z roku 2007
byl geneticky upravený nájemný zabiják s potlačenými emocemi a kódovým
označením 47 plnohodnotným hlavním hrdinou, který prchal před Interpolem i
ruskou mafií ve snaze ochránit a pomstít jistou ruskou prostitutku, zlikvidovat
ruského prezidenta a splnit svou misi. V tomto filmu (který ten předchozí
ignoruje) je ale kromě něj přinejmenším stejně důležitá ženská hrdinka jménem Katia
(Hannah Ware), která nejprve pátrá po jakémsi muži (vyjde najevo, že jde o
jejího otce, který navíc před lety celý ten kolotoč s geneticky
modifikovanými agenty vymyslel), načež se ocitne v ohrožení života, neb po
ní začne jít jakýsi zlý syndikát. Krátce poté se seznámí s agentem 47
(Rupert Friend), který se jí rozhodne v jejím pátrání a v boji se syndikátem
pomoci.
21. 8. 2015
Bláznivá dovolená (Vacation) – Recenze – 10%
Bláznivá dovolená je pokračováním stejnojmenné komedie z roku
1983, v níž se tehdy Chevy Chase v roli svérázné hlavy rodiny
Griswoldových rozhodl vzít svou manželku a dvě děti na road trip přes polovinu
USA do zábavního parku Walley World. Z pohodového výletu se však stala procházka
očistcem, během níž musela rodinka namísto stmelování a odpočinku překonávat
řadu překážek a řešit všemožné štrapáce. Film to nebyl bůhvíjak skvělý (některé
jeho pozdější sequely byly lepší), ale dalo se na něj koukat.
Toto pokračování se odehrává 32 let po událostech z jedničky a liší se
hlavně v tom, že se na něj koukat nedá, a to ještě v tom lepším
případě. V horším případě je dost pracné ho přežít a místy je jeho
sledování dokonce vyloženě bolestné a agresivně nepříjemné.
20. 8. 2015
Krycí jméno U.N.C.L.E. (The Man from U.N.C.L.E.) – Recenze – 70%
Akční špionážní komedie Krycí jméno
U.N.C.L.E. režiséra Guye Ritchieho (Podfu(c)k,
Sherlock Holmes) je inspirována
stejnojmenným americkým televizním seriálem o dvojici tajných agentů, vysílaným
v USA v šedesátých letech. Onen akronym U.N.C.L.E. znamená United
Network Command for Law Enforcement, poprvé je ale ve filmu použit asi deset
vteřin před koncem, takže je to vlastně jedno. A ten původní seriál u nás
stejně pravděpodobně nikdo nezná.
Hrdiny snímku, zasazeného do první poloviny 60. let, kdy vrcholí studená
válka, jsou dva agenti. Šarmantní Američan Napoleon Solo (Henry Cavill) pracuje
pro CIA, je profesionál, gentleman a sukničkář. Výbušný a rusky zatvrzelý Sovět
Kuryakin Illya (Armie Hammer), jehož síla paží si v ničem nezadá se silou
jeho národní hrdosti, je zas nejlepším z nejlepších v KGB. Ti dva
jdou zpočátku proti sobě, když se Solo ve východním berlínském bloku pokusí
unést na západ automechaničku Gaby (Alicia Vikander) a Illya mu má akci
překazit. Pak se však ze všech tří stanou parťáci na společné misi – Gabyin
otec totiž někde v Římě pomáhá jakési zločinecké organizaci vytvořit
jadernou bombu, tudíž je potřeba ho najít, bombu odcizit a organizaci
zneškodnit.