V historii kinematografie asi neexistuje větší a kultovnější filmová
sága s početnější fanouškovskou základnou, než Star Wars. Její sedmý díl tím pádem patří nejen k nejočekávanějším
filmům roku, ale i k těm, o něž se dalo nejvíce bát. Ani vynikající volba
režiséra padnuvší na J.J. Abramse, který s obrovským úspěchem rebootoval Star Trek, nepřesvědčila všechny, a
noční můry v podobě Mickeyho Mouse se světelným mečem nezahnala. Zveřejněné
trailery nicméně navrátily úsměv do tváří milionů a po dnešní premiéře si snad
mohou už všichni definitivně oddechnout a vítězoslavně zajásat.
J.J. Abrams totiž na původní trilogii Star
Wars vyrůstal a je též jejím fanouškem, přičemž na filmu je vidět, že byl
dělaný s láskou a se záměrem spravit hořkou pachuť, kterou v leckterých
divácích zanechala předešlá trilogie prequelová (zejména epizody I a II). Jako
profesionálnímu, zkušenému a kvalitnímu režisérovi, který má obvykle natáčení silně
pod kontrolou, mu navíc byla ponechána značná volnost, a vliv studia Disney,
jenž odkoupilo na filmovou sérii práva, tím pádem není prakticky vůbec znát. Právě
naopak je sedmá epizoda dost temná, tragická, dramatická a ve svém přístupu k trikům
a vizuálu skoro až realistická. A hlavně jde o skvělý film s bravurně vyprávěným
příběhem a pozoruhodnými postavami s patřičnou hloubkou a propracovanými charaktery.
Příběh se odehrává třicet let po událostech z epizody VI, kdy Jediové
dávno vymřeli a spousta obyvatel předaleké galaxie ani nevěří, že vůbec
existovali, a jejich činy považuje za legendy a mýty. Ze zlého Impéria se
vyvinula jakási jeho odnož nazývaná První řád v čele s úhlavním padouchem
Kylo Renem (velkým obdivovatelem Dath Vadera, v jehož šlépějích se snaží
kráčet), proti níž stojí hodný Odboj. Opět tu tedy jde hlavně o boj dobra se
zlem, přičemž příběh kombinuje mnohé motivy z epizod IV – VI a významně z nich
čerpá.
Sedmá epizoda totiž navazuje v tom nejlepším slova smyslu na pojetí,
styl a odkaz původní trilogie, a trilogii prequelovou zdařile ignoruje. To se
týká jak designu vesmírných lodí, kostýmů a rekvizit, tak naprosto bezchybného
řemeslného zpracování, kdy digitální přeplácanost epizod I – III nahradilo
hmatatelnější, věrohodnější a živelnější používání skutečných objektů
(působících správně retro), reálných prostředí a skutečných lidí v maskách.
Digitálních triků je tu samozřejmě také neskutečná hromada, nicméně jsou naprosto
špičkové a mnohdy vám u leckterých scén ani nedojde, že jde o počítačové triky.
Podobnost s původní trilogií je vidět i ve stylu natáčení, v kameře a
střihu (výrazné přechody mezi scénami). Při vší té oldschoolovosti ale Star Wars: Síla se probouzí není výletem
do přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, nýbrž naplněním parametrů současného
velkorozpočtového blockbusteru s mnoha moderními prvky.
Rovnou zapomeňte na cokoli otravně infantilního, lobotomizovaně
romantického, na nudné politické tlachy, i na umělou vykonstruovanost. Naopak se
připravte na značnou dávku nostalgie, cílící prostřednictvím mnoha odkazů a
potkávání starých známých zejména na fanoušky. Scénář Abramse a Lawrence Kasdana
(scenáristy epizod V a VI) je promyšlený, dobře pracuje s motivy,
postavami i jednotlivými zápletkami a dialogy nešustí papírem. J.J. Abrams je
navíc skvělý vypravěč, režíruje neuvěřitelně dravě a zběsile a prakticky nedá
divákovi možnost vydechnout, všechny elementy přitom kočíruje s neuvěřitelným
přehledem a lehkostí. Film je napínavý, dojemný i vtipný na těch správných
místech a ve všech ohledech funguje nesmírně dobře. Akčních scén vlastně není
mnoho, ale stojí za to a jsou dokonale přehledné. Přitom se na plátně od
začátku do konce pořád něco děje a ty dvě a čtvrt hodiny utečou jako voda.
Je třeba počítat s tím, že Star Wars:
Síla se probouzí je ve skutečnosti prvním dílem plánované nové trilogie,
tudíž jeho primárním cílem bylo připravit si živnou půdu pro rozehrání dalších
příběhů a představit nové postavy, což se podařilo nadmíru dobře. Hned dva noví
hlavní hrdinové – Rey, sběračka kovošrotu na pouštní planetě Jakku, a z osidel
Prvního řádu dezertující stormtrooper Finn – jsou oba velmi výrazní, sympatičtí,
nadstandardně dobře zahraní prakticky neznámými herci a moc dobře napsaní. Finn
se v podání černošského herce Johna Boyegy (Útok na věžák) ocitá na hranici mezi odvážným hrdinstvím a záměrnou
komičností, u Rey humor naopak zcela absentuje. Mladá Daisy Ridley je navíc v roli
této silné emancipované hrdinky, která rozhodně nepotřebuje držet za ručičku (což
dává najevo doslova) a naopak si sama troufne i proti přesile, velmi přesvědčivá.
Výživný je i pod maskou skrytý padouch Kylo Ren (Adam Driver), který zas
obratně střídá polohy démonického šílence a tragické figurky v plánech ještě
mocnějšího padoucha.
Kdykoli se však na plátně objeví nějaká povědomá postava, film se posune
ještě o úroveň výš, především emocionálně (nejvíce prostoru dostal Harrison Ford
coby Han Solo, který obstaral i nejlepší hlášky). Z nových vedlejších
postav pak stojí za zmínku Oscar Isaac jako charismatický elitní pilot Odboje,
naopak za nepříliš dobře obsazeného lze považovat Domhnalla Gleesona v roli
vojenského generála Prvního řádu.
Nemám v úmyslu nadávat na to, že nové Star Wars až příliš kopírují ty staré, že se nepokusily o nic
výrazně nového, a že de facto nemají žádný řádný konec, protože to se dalo
čekat. Ono přimknutí ke stylu původní trilogie mi navíc bylo rozhodně
sympatické. Nicméně bych byl radši, kdyby byl film ještě důslednější v budování
osudových momentů a ubral na humoru. Občasné vtípky sice pobaví spolehlivě, ale
ubírají na naléhavosti dramatických situací a na zásadnosti bleskových rozhodnutí,
jež jsou hrdinové nuceni neustále činit. Takhle jde sice o řemeslně dokonalý a
perfektně natočený drahý velkofilm s poutavým příběhem, překvapivými
zvraty, skvělou hudbou Johna Williamse (poslední, kterou stihl složit) i se
vším ostatním, ale do naprosté bombastičnosti mu chybí pár detailů k dotažení.
Každopádně je hezká ta idea, že fanoušci a nadšenci obrali George Lucase
coby původního autora o jeho dílo a přetvořili jej do něčeho lepšího než to, co
točil on sám. Mladá generace diváků, která třeba nemá se starými Star Wars zkušenost, si film užije jako
efektní a konzistentně zábavný velkolepý biják, i když jí třeba nebude docházet
smysl lecjakého pomrkávání, a těm zainteresovaným vystačí Star Wars: Síla se probouzí bohatě i na několikanásobné zhlédnutí.
Čím větší plátno, tím lépe.
Žádné komentáře:
Okomentovat