Jake a Lainey (Jason Sudeikis a Alison Brie) se spolu na vysoké škole
vyspali a pro oba to tehdy bylo jejich „poprvé“. Pak se jejich cesty rozdělily.
Po deseti letech se však znovu setkávají a zjišťují, že se jim ve vztazích
nedaří – Jake je přelétavý sukničkář a Lainey se horkotěžko vzpamatovává
z rozchodu s ženatým milencem, na němž je chorobně závislá. Domluví
se, že se stanou důvěrnými platonickými přáteli, kteří spolu nebudou spát, ale budou
se intimně svěřovat se svými milostnými problémy a navzájem si radit. Co
myslíte, JAK TO ASI MŮŽE DOPADNOUT???
Pokud vás tahle otázka napadla, tak jste pravděpodobně v životě
neviděli jedinou romantickou komedii. Jinak byste si vzpomněli na Kamarád taky rád, Hlavně nezávazně, Když Harry
potkal Sally, či na stovky dalších snímků, které se zabývaly stejným tématem,
mnohdy lépe. Rozdíl v případě Milenců
těch druhých tkví v tom, že jde o komedii mládeži nepřístupnou,
protože se v ní mluví o sexu opravdu otevřeně a dialogy jsou velmi sprosté.
O dobrý film však nejde. Jakým zázrakem to dotáhl do pozice zakončovacího filmu
na festivalu v Karlových Varech, je pro mě záhada.
Především mi totiž hlavní hrdinové nepřišli příliš sympatičtí, tudíž jsem
se nedonutil jim moc fandit a bylo mi celkem jedno, jestli k sobě nakonec
tu cestu najdou, což mi ostatně bylo jasné hned od počátku. Jason Sudeikis ani
Alison Brie sice nehrají špatně, sem tam se jim podaří zaimprovizovat něco
vtipného a jiskření mezi nimi také funguje celkem slušně, ale jejich postavy
jsou napsané hrozně. On se hned na začátku ukáže jako arogantní grázlík, když podvede
svou přítelkyni s její nejlepší kamarádkou a pak se pokusí hodit vinu na
ni (a přijde mu to jako normální věc, které se evidentně dopouští běžně). Ona
je zas malý uzlíček nervů a stačí jí vidět jméno svého milého na displeji
vyzvánějícího telefonu, aby dostala téměř epileptický záchvat.
Oba hrdinové jsou zároveň dost velcí sociopati a mají vážné psychické
problémy, takže není jasné, co by na nich někomu mělo připadat ještě vtipné, a
co už ne. Komediální stránka filmu se tu s občasnými ambicemi o něco
psychologičtějšího a závažnějšího nepříjemně tříští a nefunguje pomalu ani
jedno z toho.
Film si napsala a režírovala pětatřicetiletá Američanka Leslye Headland,
jejíž příšerný komediální debut Holky na
tahu bych byl radši neviděl. Milenci
těch druhých jsou sice o dost lepší, ale to neznamená, že to stačí. Do
komediálního či romantického žánru nepřinášejí nic nového, staré téma
zpracovávají pomocí velkého množství okoukaných klišé, vyloženě vtipní jsou jen
sporadicky a i jinak jsou celkem snadno zapomenutelní a nevýrazní. Navíc mají
takovou tu přístupnost, že se v nich může explicitně mluvit o sexu a
používat ty nejvulgárnější výrazy, ale když už v nich někdo souloží, tak
jedině oblečený, nebo maximálně se tu někdo ukáže ve spodním prádle. Ale nedej
bože, aby se někde třeba mihla bradavka, nebo něco ještě skandálnějšího.
Žádné komentáře:
Okomentovat