Milly (Toni Colette) a Jess (Drew Barrymore) jsou nejlepší kamarádky už od
základky. Obě se šťastně vdaly, přičemž Milly žije se svým mužem a dvěma dětmi
v luxusním londýnském bytě, Jess bydlí s tím svým na hausbótu na
Temži a o dítě se neúspěšně snaží. Pak se ale poštěstí a Jess otěhotní. Než se však
stihne s novinkou pochlubit, tak se dozví, že Milly má rakovinu prsu...
Stránky
▼
30. 12. 2015
27. 12. 2015
Padesátka – Recenze – 30%
Celovečerní filmový režijní debut herce a dabingového režiséra Vojty Kotka
s názvem Padesátka vznikl jako
adaptace stejnojmenné divadelní hry, též režírované Vojtou Kotkem, kterou do filmu
převedl její autor Petr Kolečko, jenž loni obdobně adaptoval i svou komedii Zakázané uvolnění (film pak režíroval
Jan Hřebejk). A nebýt toho, že hlavní hrdiny tvoří trojice mužů, kteří si
většinou jen povídají uvnitř horské chaty, tak by ten divadelní základ ani
nebyl moc znát – ony komorní hovory jsou totiž často narušovány různými scénami
odehrávajícími se v exteriérech a retrospektivními flashbacky do
minulosti. Film má slušnou kameru a docela dobrý soundtrack včetně několika přímo
pro film složených písniček Michala Hrůzy a zmíněnou trojici v něm hrají ti
samí herci, co na divadle. Potud prima.
Zdroj fotek: bontonfilm.cz |
24. 12. 2015
Krampus: Táhni k čertu (Krampus) – Recenze – 70%
Postava Krampuse kupodivu není výtvorem šílených scenáristů – tímto jménem
totiž v Německu a v Rakousku nazývají onoho čerta, který doprovází
Mikuláše. A v komediálním hororu s podtitulem Táhni k čertu tato nadpřirozená figura přijde potrestat malého
Maxe, který se proviní tím, že přestane věřit na pohodu Vánoc a roztrhá dopis
pro Santu Clause. Avšak místo toho, aby mu Krampus nadělil uhlí a výhružně zachrastil
řetězem, tak si přijde pro něj i pro celou jeho rodinu, aby je stáhl do pekla…
22. 12. 2015
Králové hor (Brothers of the Wind) – Recenze – 70%
Rodinný neanimovaný film v našich kinech je v podstatě vzácný
úkaz, k němuž dojde do roka tak dvakrát (za poslední dva roky mě napadají
akorát Bella a Sebastián a tuzemské
příspěvky Pojedeme k moři a Jak jsem hráli čáru). Králové hor jsou rakouští a vyprávějí o
přátelství chlapce a orla.
Mladý Lucas žije se svým tátou (Tobias Moretti) na samotě v horách,
jejich vztah je však od loňské smrti Lucasovy matky poněkud napjatý. Zakřiknutý
klučina proto tráví hodně času v přírodě, aby unikl ze společnosti
zarmouceného otce. Jednoho dne najde z hnízda vypadlé orlí mládě. Začne se
o něj tajně starat, v čemž mu pomůže hodný hajný (Jean Reno). Spolu pak
orla krmí, starají se o něj a učí ho létat a lovit, přičemž mezi dravcem a
Lucasem vznikne silné přátelské pouto. Jak ale orel roste a dospívá, tak se
blíží den, kdy ho bude třeba vypustit zpět na svobodu do divočiny…
21. 12. 2015
Milenci těch druhých (Sleeping with Other People) – Recenze – 40%
Jake a Lainey (Jason Sudeikis a Alison Brie) se spolu na vysoké škole
vyspali a pro oba to tehdy bylo jejich „poprvé“. Pak se jejich cesty rozdělily.
Po deseti letech se však znovu setkávají a zjišťují, že se jim ve vztazích
nedaří – Jake je přelétavý sukničkář a Lainey se horkotěžko vzpamatovává
z rozchodu s ženatým milencem, na němž je chorobně závislá. Domluví
se, že se stanou důvěrnými platonickými přáteli, kteří spolu nebudou spát, ale budou
se intimně svěřovat se svými milostnými problémy a navzájem si radit. Co
myslíte, JAK TO ASI MŮŽE DOPADNOUT???
17. 12. 2015
Star Wars: Síla se probouzí (Star Wars: Epizode VII – The Force Awakens) – Recenze – 90%
V historii kinematografie asi neexistuje větší a kultovnější filmová
sága s početnější fanouškovskou základnou, než Star Wars. Její sedmý díl tím pádem patří nejen k nejočekávanějším
filmům roku, ale i k těm, o něž se dalo nejvíce bát. Ani vynikající volba
režiséra padnuvší na J.J. Abramse, který s obrovským úspěchem rebootoval Star Trek, nepřesvědčila všechny, a
noční můry v podobě Mickeyho Mouse se světelným mečem nezahnala. Zveřejněné
trailery nicméně navrátily úsměv do tváří milionů a po dnešní premiéře si snad
mohou už všichni definitivně oddechnout a vítězoslavně zajásat.
13. 12. 2015
Táta nebo máma (Papa ou maman) – Recenze – 80%
Komedie Táta nebo máma se sice
pravděpodobně naší distribuci vyhne (k vidění byla akorát na letošním Festivalu
francouzského filmu), ale i tak o ní píšu, protože stojí za doporučení. Nesmí
vám ale vadit její hodně černý humor, který se pohybuje na hranici morálky a
etiky.
Film Táta nebo máma je totiž
vztyčeným prostředníčkem směrem ke všem vážným dramatům typu Kramerová versus Kramer, kde se
rozvedení rodiče handrkují do krve o to, komu z nich připadnou do péče
jejich děti. Tento film má výchozí situaci stejnou, leč jeho pointa tkví v tom,
že ani jeden z rodičů své děti do péče nechce.
12. 12. 2015
Zbrusu Nový zákon (Le tout nouveau testament) – Recenze – 80%
Jednou z postav ve francouzské komedii Zbrusu Nový zákon, byť okrajovou, je i Ježíš Kristus. Uvedení filmu
do českých kin na Štědrý den je tedy docela trefné, neb si z Ježíšovy poutě na
zemi mírně utahuje a vytváří zábavnou variaci na něj prostřednictvím vyprávění ujetého
příběhu, v němž je hlavní hrdinkou spasitelova mladší sestra jménem Ea.
8. 12. 2015
Láska z Khon Kaen (Rak ti Khon Kaen) – Recenze – 60%
Vlastně je to docela příhodné, že ve stejný den jako nové Star Wars bude mít premiéru i thajský
film režiséra Apichatponga Weerasethakula (Strýček
Búnmí). Pro umělečtěji orientované diváky, kterým příliš nevoní představa
drahého, výpravného, komerčního, trikového a hlučného sci-fi megafilmu,
představuje Láska z Khon Kaen vhodnou
alternativu zcela opačných vlastností – je laciná, nevýpravná, tichá, klidná, jemná,
a až meditativně pomalá.
7. 12. 2015
Room – Recenze – 70%
Hrdiny kanadsko-irského dramatu Room
jsou mladá matka Joy a její pětiletý syn Jack, kteří spolu žijí
v miniaturním bytě, jenž sestává z jediné místnosti o rozloze
přibližně 25m2 a vypadá spíš jako obyvatelná kůlna nebo improvizovaný
přístřešek. Nachází se zde stůl, dvě židle, skříň, televize, postel, vana a
toaleta. Kromě světlíku ve stropě tu nejsou žádná okna a jediné ocelové dveře
jsou zabezpečené číselným zámkem, k němuž Joy nezná kombinaci. Jack tuto
místnost za celých pět let svého života neopustil, takže okolní svět pro něj jakoby
neexistuje. Joy nebyla venku pravděpodobně ještě déle, nepracuje, nic moc
nedělá, jen se stará o Jacka. Jediný další člověk, se kterým přijdou do
kontaktu, je muž jménem Nick, který jim čas od času přinese nějaké potraviny, vitamíny,
případně léky a oblečení.
3. 12. 2015
Love (Love 3D) – Recenze – 60%
Když úvodní statický záběr, v němž se nazí hlavní hrdinové s explicitně
vyvalenými rozkroky navzájem ukájí společnou masturbací, přesáhl bez přerušení minutu
a půl, začal se ze sálu na Festivalu francouzského filmu ozývat z několika
míst tichý smích. Několik jedinců pak během projekce odešlo, ale těžko říct,
jestli proto, že je film neoslovil, že je nudil, nebo že od něj nedostali to,
co čekali.
2. 12. 2015
Tři vzpomínky (Trois souvenirs de ma jeunesse) – Recenze – 50%
V současnosti se zhruba pětačtyřicetiletý Paul vrací po mnoha letech z Tádžikistánu
do rodné Francie, ale na hranicích je zadržen kvůli nesrovnalostem v cestovním
pasu. Je vyslýchán, což ho přiměje ke vzpomínání na své dětství, dospívání, a
na svou životní lásku…
Francouzské psychologicko-romantické drama Tři vzpomínky režiséra Arnauda Desplechina se odehrává převážně v druhé
polovině osmdesátých let, přičemž jeho nadpoloviční většinu tvoří romance
hlavního hrdiny. Jeho dětství je věnováno asi deset minut, dalších dvacet minut
zabírají středoškolská léta a vyprávění o cestě do Ruska a scény ze současnosti
tuto vzpomínkovou retrospektivu obalují jen v úvodu a v závěru. Záměrem
bylo pravděpodobně realisticky vykreslit komplikovaný a vášnivý vztah dvou
mladých lidí, což by se asi povedlo, kdyby film nabídl komplexnější pohled na
postavy a jejich motivace a nezahltil se tolika zbytečnými motivy, z nichž
překvapivě velká spousta vyznívá do prázdna.
Zdroj fotek: artcam.cz |