Přeludy jsou americkým hororem režiséra Kevina Greuterta, o němž stačí
vědět jen to, že natočil poslední dva díly série Saw a loňský horor Jessabelle,
z čehož se dá předem ledacos usuzovat.
Hlavní hrdinkou je těhotná Eveleigh (Isla Fisher), která se přestěhuje se
svým manželem na vinici, aby tu začala žít nový život rok poté, co vyvázla
z ošklivé autonehody. V domě překvapivě začne strašit, ale vzhledem
k tomu, že Eveleigh je jediná, kdo je toho strašení svědkem, tak jí nikdo
nevěří (samozřejmě ani manžel) a všichni připisují její vidiny halucinacím
způsobeným post-traumatickým šokem a těhotenskou přecitlivělostí. Zbytek si
pravděpodobně domyslíte. Kromě závěru, který je kupodivu o něco zajímavější a
zábavnější, než byste možná čekali.
Po celou dobu jde nicméně o takový ten typ úplně nejnudnějšího,
nejstandardnějšího, nejobvyklejšího a nejzbytečnějšího hororu o strašidelném
domě, který tentokrát ovšem není moc strašidelný, a to samotné strašení také
není jinak zvlášť děsivé – prakticky spočívá ve zjevování se tajemné postavy
s kapucí, v hlasitých zvucích a samovolně se odsouvajících židlích.
Nic nového pod sluncem a navíc v nedostatečném množství a intenzitě.
Natočené to není moc dobře a scénář je dost hrozný. Spousta dialogů je
vyloženě strašná a hrdinové také nejsou kdovíjak sympatičtí. Některé vedlejší
postavy přitom ztvárnili poměrně známí seriáloví herci – Eva Longoria (Zoufalé manželky) a Jim Parsons (Teorie velkého třesku). Oba jsou
přítomni ale jen sporadicky.
Popravdě, je to docela bída. Výjimku tvoří finále, kdy začnou věci do sebe
zapadat o trochu lépe, než by se dalo předpokládat, takže máte šanci, že
alespoň na chvíli zbystříte a začnete se zabývat tím, co se to na tom plátně
vlastně děje. Že by vám ale ono rozuzlení a pointa začaly připadat napínavé
nebo děsivé, pravděpodobně nehrozí. Mně například přišlo veškeré dění
v závěrečné čtvrthodině hrozně legrační. Což by se u seriózně pojatého
hororu nemělo stát.
Žádné komentáře:
Okomentovat