Wilsonov je s přehledem jedním z nejhorších letošních
českých filmů. Přesto, že se na jeho natočení podíleli tvůrci, kteří už mají za
sebou ledacos kvalitního, a že v něm hrají herci, kteří jsou za jiných
okolností schopni velmi dobrých hereckých výkonů. Navíc byl zřejmě na české
poměry dost drahý, což je ve výsledku dost smutné.
Děj je velmi volně inspirován stejnojmennou goticky – hororovou povídkou
spisovatele Michala Hvoreckého, jenž je částečně podložena skutečnými událostmi,
kdy se krátce po skončení první světové války v roce 1918 představitelé
Bratislavy rozhodli prohlásit ji nezávislým městem, které pojmenovali na počest
tehdejšího amerického prezidenta Woodrowa Wilsona jednoduše Wilsonov (nicméně hned
roku 1919 se Bratislava stala součástí Československa). Povídka je pak o tom,
že ve Wilsonově začne řádit neznámý vrah/bestie, tudíž je zavolán na pomoc
americký detektiv Aaron Food (ve filmu ho hraje Jiří Macháček).
Filmaři však vážně míněnou a atmosférickou povídku přetvořili v parodii
na gotické horory (nebo na co vlastně), do níž přidělali jednak romantickou linii
mezi policejním čekatelem a mladou Židovkou (Vojta Dyk a Táňa Pauhofová),
celou řadu vtipů na téma negři a Židi a dále zápletku točící se kolem toho, že starosta
Wilsonova (Richard Stanke) chce město připojit k USA coby jejich 49. stát
(tehdy měly USA jen 48 států).
Těžko říct, co se v průběhu natáčení semlelo, že finálním produktem je
tak příšerný paskvil. Když režisér Tomáš Mašín natočil před šesti lety působivé
a poměrně povedené 3 sezóny v pekle,
tak by tehdy asi nikoho nenapadlo, že jeho další snímek dopadne takhle. Scénáře
Marka Epsteina zas sice nelze ani vzdáleně nazývat skvostnými, ale něco tak
strašného jako Wilsonov dosud
nezplodil (za předpokladu, že výsledná podoba filmu alespoň trochu odpovídá
scénáři). Celková odbytost projektu (vyjma působivé výpravy a jiných production
values) vyvolává dojem, jakoby tvůrci film natočili čistě jen kvůli penězům a
bylo jim úplně jedno, co z toho nakonec vyleze. Z jak úplně jiného
světa pak působí jejich často opakovaná vyjádření, že Wilsonov se snaží připomínat staré parodické krimi komedie, jako Adéla ještě nevečeřela. Pokud Wilsonov něco připomíná, tak jedině snad
o dost horší variaci na Mazaného Filipa
kříženého s Kameňákem, který
Adélu vyhulil a měl po ní dost špatný trip.
Jde totiž o film opravdu vzácně nepodařený snad ve všech možných ohledech. Je
vrcholně nekonzistentní, nesmyslný, buranský, mimořádně špatně napsaný a
režírovaný, zoufale nevtipný, hloupý, rasistický, sexistický, šovinistický a
antisemický. Jeho hlavním hrdinou je arogantní hulvát, jehož charakter čítá
všechny výše zmíněné vlastnosti, ve vedlejších rolích tu máme neschopného
břídila a nadrženou blbou pannu a všelijaké další karikatury, které nejsou ani
omylem sympatické, a těžko si k nim divák vytvoří jakékoli pouto.
Tím nechci říct, že nemůže existovat dobrý film, který bude obsahovat kupříkladu
rasistické nebo sexistické vtipy. Jistě může (Borat, Diktátor…), ale musí být
dobře natočený, dobře zahraný a ty vtipy musí být dobře napsané, přičemž Wilsonov nesplňuje ani jedno, a o to víc
to pak bolí. Wilsonov dokonce ani většinou
neobsahuje ony vtipy – on totiž obsahuje jen pointy těch vtipů, které pak, absolutně
vytržené z kontextu, výrazně ztrácejí na smyslu i na vtipnosti.
Asi nejlépe vystihuje celkovou atmosféru filmu tato scénka: Macháček a Dyk
jsou znenadání zavoláni k případu Židovky (Pauhofová), kterou údajně
posedl démon. Dorazí na místo a spatří dotyčnou ženu, jak se kroutí v křečích,
různě sebou škube, teče jí pěna z pusy a vykřikuje „Pode! Pode! Pode!“.
Macháček okamžitě usoudí, že jde o typické příznaky posednutí jakýmsi
babylónským démonem a složí dohromady obří nástavec na vrták vyrobený z kříže,
na němž byl ukřižován Ježíš Kristus (!), a který nosí pro podobné případy
neustále u sebe (vrták i nástavec) v objemné truhlici. Pak řekne, že je
třeba posedlé přetnout míchu, načež jí začne vrtákem vrtat do břicha (!). Než k tomu
však dojde, tak se ukáže, že žena ve skutečnosti posedlá nebyla, celou dobu se
jen snažila říct „Podejte mi prosím vodu!“ a zmítala sebou proto, že měla
halucinace, neb se předávkovala prášky, které jí doktor předepsal na
předovulační agresivitu (!).
Těžko si to lze vysvětlit jinak, než že tvůrci filmu mají úplně pomýlený
smysl pro humor, který je mi naprosto cizí, nebo že ten humor jednoduše
odflákli a něčím ty dialogy prostě zaplnili, aby se neřeklo. Přitom naprostá
většina jejich „humoru“ je v lepším případě nevtipně dadaistická a
nesmyslná, v horším případě urážlivá, avšak v každém případě
primitivní a mnohdy také ohromně WTF. Viz také:
- Američan Food mluví plynule dokonalou češtinou, protože prý měl českou kojnou. Na břiše má vytetovaný velký nápis „God Bless“, jehož smysl mi ušel. Legitimuje se jako agent FBI, přičemž v té době ještě FBI neexistovala. A do Wilsonova dorazí v doprovodu černošského sluhy, kterého „koupil na nádraží ve Vídni, protože v USA už dneska slušnýho negra neseženeš.“
- Zápletka týkající se onoho vraždění je totálně nesmyslná a nepochopitelná (zdá se, že Epstein skutečně neumí napsat smysluplnou kriminální zápletku, viz též Ve stínu a Pohádkář).
- Foodova historka o holičce, která podřezávala své zákazníky, protože předtím třicet let strouhala jablka a od té doby nesnesla pohled na ohryzek.
- Zaměstnanec pitevny jménem Mitt, který se hrdinům představí větou „Mitt, ke smrti nit.“
- Velmi podezřelé střídání dnů a nocí.
- Místa činu, jež na mapě tvoří pravidelný šestiúhelník, které ovšem Food spojí do tvaru židovské hvězdy (a nazývá ji pentagramem), přičemž uprostřed se samozřejmě nachází co? No přece vrahův tajný úkryt.
- Scéna, v níž kolem Fooda projde na wilsonovském náměstí pasáček s vepři, načež Food zahlásí: „Podělaná díra. Tady by se srazil pinďour každýmu.“
- Scéna, v níž Food vleze do hospody, poručí si panáka a ukáže na svého černošského otroka se slovy: „Jemu nalej taky, ať ví, jak se moh mít, kdyby se narodil bílej.“
- Scéna, v níž jeden ze záporáků zmizí z divadelního jeviště velkým propadlem, načež Food při pohledu na propadlo udiveně řekne: „Černá díra.“
- Scéna, v níž někdo náhodou ustřelí zmenšenému modelu Sochy svobody pochodeň tak, že zbylý pahýl velmi věrně připomíná ruku se vztyčeným prostředníčkem.
- Scéna, v níž Food v pitevně zabité dívce nejprve důkladně prohněte ňadra, pak jí vrazí ruku do rozkroku a za doprovodu mlaskavých zvuků prohlásí: „Všechny orgány má na svým místě.“
Problém je v tom, že podobných věcí jsou ve Wilsonově tuny. Vtipné nejsou, smysl nedávají a srovnávat je s Adéla ještě nevečeřela je urážkou
Oldřicha Lipského a Jiřího Brdečky. Analýza toho, co všechno je ve filmu
špatně, by byla dost možná delší než původní Hvoreckého předloha. Snímek působí
dojmem, jako by od začátku vznikal s tím, že českým divákům to stejně bude
jedno, jestli bude kvalitní, protože nakonec stejně schroustají všechno,
protože už mají ze všech těch špatných českých komedií snížený práh
bolesti a hodnotící laťku někde hodně nízko, a ti nejotupělejší se tomu možná i
ze srdce zasmějí a ještě pak film budou hájit v diskuzních fórech před
zlými a nepřejícími kritiky a recenzenty. Ocenit tak lze opravdu jen dobovou
výpravu a to, jak film vizuálně vypadá (což je ale dáno rozpočtem, nikoli
schopnostmi tvůrců) a celkem energickou tepající hudbu, která připomíná soundtrack
Hanse Zimmera ze Sherlocka Holmese.
Zbytek je bohužel k uzoufání.
SPOILERY!!!
Na konci (pokud jsem ho správně pochopil) se odhalí, že onou vraždící
příšerou, která do té doby vypadala dost podobně jako vlkodlak z Amerického vlkodlaka v Paříži, byl
úplně normální člověk v gorilím převleku, který byl tak vysoký proto, že
chodil na chůdách, a nadlidskou sílu měl proto, že si píchal do srdce nějaké
chemikálie. Hlavním záporákem se ukáže být T. G. Masaryk, který to celé spunktoval,
aby mezi lidmi rozšířil strach a mohl snadněji připojit Slovensko i s Wilsonovem
k České Republice. Jeho poskok z řad wilsonovské policie na konci
utone v Dunaji a před potopením zakřičí „Ať žije Československo!“ a z pistole,
s níž po celou dobu všechny ohrožoval, mu vystřelí česká vlaječka. Z Foodova
otroka-negra se nakonec vyklube maďarský investigativní novinář v utajení.
Pak najednou úplně náhodně exploduje divadlo a Aaron Food odjede spolu se
zamilovanými Dykem a Pauhofovou po Dunaji do Casablanky, kde se prý přemnožili
zombies. Fakt.
Není pravda, že Marek Epstein neumí napsat smysluplnou kriminální zápletku, nýbrž je pravda, že Epstein neumí napsat jakoukoliv smysluplnou zápletku.
OdpovědětVymazat