Husí kůže je původně nesmírně populární série hororových knížek
pro děti od amerického spisovatele Roberta Lawrence Stinea, o jejíž adaptování
na filmové plátno se pokoušel před rokem 2000 už Tim Burton. Z natáčení tehdy
ale sešlo, mimo jiné proto, že se filmaři nedokázali rozhodnout, který z více
než šedesáti románů by vlastně chtěli adaptovat. Tvůrci dobrodružného fantasy
filmu Husí kůže to vyřešili tak, že v něm
smíchali do sebe ty knížky všechny, přičemž jedním z hlavních hrdinů je
přímo jejich autor.
 |
| Zdroj fotek: falcon.cz |
Film tedy od začátku sleduje zhruba sedmnáctiletého teenagera Zacha, jak se
zabydluje se svou mámou v novém domě na malém městě, přičemž se okamžitě zakouká
do pohledné sousedky Hanny, která žije se svým popudlivým otcem (Jack Black). Zach
netuší, že jejím otcem je spisovatel R. L. Stine, který má dobrý důvod držet si
lidi dál od svého pozemku. Když se jednoho večera Zach vplíží do jeho domu
(podezřívá ho, že svou dceru vězní a týrá), objeví tam rukopisy jeho románů,
zamčené na zámek. Jeden z nich (vyprávějící o strašlivém sněžném muži) otevře
a světe div se, z knížky najednou vyleze skutečný sněžný muž, probourá se ven
z domu a uteče neznámo kam.
Ukáže se, že Stineovy rukopisy jsou kouzelné, a že v nich jsou jeho fantazijní
výtvory zachycené pod zámkem, aby neutekly a nezačaly terorizovat svět. Jediná šance,
jak se zbavit uprchlé příšery, je přidržet knihu v dostatečné blízkosti od ní, aby
ji to nasálo zpátky (což je předvedeno na tom sněžném muži). Jenže z jiné knížky
pak unikne oživlá břichomluvecká loutka, ukradne všechny ostatní rukopisy a
začne je postupně otevírat a následně pálit, aby se uniklá monstra nedala jak lapit.
Po přibližně pětadvacetiminutovém úvodu se tedy odstartuje sled
honiček, v nichž je čtveřice hrdinů (Stine, Hanna, Zach a jeho otravný
kamarád) neustále na útěku před nějakými potvorami (vlkodlak, obří kudlanka, zákeřní
sádroví trpaslíci…), přičemž sem tam se vyskytne napínavá scéna, občas
někdo zažertuje, tu a tam někdo dostane svou první pusu a místy monstra někoho
zmrazí (žádné zabíjení, je to film pro děti).
Především se na výsledném filmu dost podepsala ona snaha natlačit do něj skutečně
všechna monstra (kterých je mnoho desítek), což nutně vedlo k tomu, že naprostá
většina z nich stráví na plátně do pěti vteřin (jeden společný záběr v celém
filmu) a těch, co se předvedou alespoň na pár minut, je pouze asi osm. Působí
to dost překombinovaně a přebytečně, asi jako kdyby Sněhurka bydlela s padesáti
trpaslíky, ale většina z nich se vyjma jedné pětivteřinové scény vůbec
neobjevila.
Vůbec celý film je hrozivě překombinovaný, protože do sebe splétá víc
motivů, než dokáže rozplést, a víc postav, než by bylo nutné. Skutečně vtipný a
zábavný je přitom pouze Jack Black, který zvládá komediální grimasy levou zadní,
ale všichni ostatní jsou v lepším případě nevýrazní (Zacha a Hannu hrají
docela sympatičtí mladí herci, ale to je tak všechno), v horším případě
nesnesitelní (rádoby komické vedlejší postavy, konkrétně Zachova nesympatická ukecaná
teta a jeho ustrašený kreténský spolužák s předkusem, který bohužel
ústřední trojici doprovází na každém kroku).
Korunu tomu nasazuje opravdu hodně divně gradující děj, během něhož se
začnou hrdinové chovat jako blbci, jen aby z toho mohl vyplynout nějaký
dramatický efekt. Skoro jako kdyby se film na poslední chvíli nějak narychlo
sestříhával nebo se zběsile přepisoval scénář. Závěrečná pointa každopádně
nedává smysl (viz spoilery na konci recenze pro zvědavce).
Na druhou stranu je snímek docela hezky režírován Robem Lettermanem (Příběh žraloka, Gulliverovy cesty), digitální triky jsou podařené, pořád se něco
děje a hraje do toho celkem zdařilá hudba Dannyho Elfmana, takže se alespoň
nedá úplně nudit. Děti to zabaví snadno a dospělí třeba ocení pár sofistikovanějších
vtipů a meta-vtipů, slovní hříčky a komické kreace Jacka Blacka.
Husí kůže z toho vychází vlastně průměrně, jako
rodinná podívaná se ale přesto dá, hlavně kvůli dětem, doporučit. Není sice tak
dobrá jako tematicky příbuzné Jumanji
nebo Zathura, zas je ale o dost lepší
než jakýkoli díl Noci v muzeu.
--------------------------------------------------------SPOILERY---------------------------------------------------------
Aby mohl spasit město a odchytit všechna monstra, musí Stine napsat novou
knihu, v níž musí vystupovat všechna, aby je pak do ní šlo hromadně nasát.
Není nic snazšího – stačí popisovat to, co hrdinové právě prožívají, a připsat
happy end. Nicméně se ukáže, že Hanna ve skutečnosti není Stineovou dcerou, leč
jen dalším ze zhmotněných výtvorů jeho fantazie (a ví to o sobě), takže
pokud by se plán podařil, tak ji ta kniha vysaje spolu s ostatními. Přesně to
se také stane, tudíž příšery jsou nasáty, bohužel včetně Hanny, což všechny
rozesmutní. Další den se však před Zachem objeví Stine a v ruce třímá
zbrusu nový rukopis, jehož hlavní hrdinkou je Hanna – načež znovustvořená Hanna
vykoukne zpoza rohu. Stine rukopis okamžitě demonstrativně spálí, aby jeho
dceru už nikdo nemohl vymazat ze světa, a všichni jsou šťastní. V potitulkové
sekvenci pak jde Stine kolem vitríny se svým psacím strojem a vyjekne hrůzou –
ve svém románu totiž nezapomněl zmínit všechna monstra kromě zlého neviditelného
kluka, a ten právě sedí za strojem a píše na něm novou knihu s názvem „Pomsta
neviditelného kluka“.
Pokud jsem to správně pochopil, tak to funguje tak, že Stine si už od
dětství vymýšlel různé příšery a děsivé imaginární kamarády, s kterými se chtěl
pomstít ostatním dětem, co si z něj dělali legraci. Pak se ale jeho
představy kvůli jakémusi prokletí začaly zhmotňovat, tudíž byl nucen začít o
nich psát knihy na kouzelném psacím stroji, aby je do nich mohl zavírat. To
všechno je ve filmu explicitně zmíněno a většinu z toho popisuje přímo
Stine. Není mi pak ale jasné toto:
- Kdyby na konci filmu Stine ve své knize, obsahující všechna jeho stvoření, záměrně vynechal postavu Hanny, tak by ji tím zachránil před vysátím. Viz ten neviditelný kluk, jehož vynechal omylem.
- Pokud se zhmotňují jen představy a knihy o nich pak slouží jako klece, tak proč se kvůli druhému stvoření Hanny Stine vůbec obtěžoval psát nějakou knihu, jen aby ji pak hned spálil?
- Jsou tedy Hanny na konci dvě? Jedna je v knize uvězněná se spoustou příšer a druhá spokojeně randí se Zachem?
- K čemu je neviditelnému klukovi psát o sobě román, když výsledný produkt ho musí nutně nasát a uvěznit? Pokud tedy nebylo cílem toho kluka nechat se záměrně uvěznit. Rozhodně ale není jasné, proč kvůli tomu Stine tak křičel.
Žádné komentáře:
Okomentovat