Dva roky stará německá komedie Fakjů
pane učiteli se stala slušným hitem (a navíc byla docela dobrá a vtipná),
tudíž není divu, že přichází její pokračování. Hlavním hrdinou je opět tvrďácký
učitel Zeki, který ale ve skutečnosti není učitel, nýbrž trestaný kriminálník,
co se potřeboval dostat na školním pozemku ke schovanému lupu, a nedopatřením
se tam stal pedagogem. Vyfasoval nejproblémovější třídu na škole, což se
nakonec ukázalo být oboustranně výhodným spojením, neb díky své drsné nátuře a neobvyklému
přístupu k výuce si u neukázněných studentů získal respekt, a nakonec se
ze všech včetně Zekiho stali lepší lidé a našli své místo v životě, nové
přátele, lásku, a tak dále.
Děj Fakjů pane učiteli 2 spočívá
v tom, že Zeki schová jakési kradené diamanty do plyšového medvěda, který
je pak nedopatřením odeslán na charitu do Thajska. Využije tudíž plánu
ředitelky získat grant od ministerstva školství a zorganizuje v Thajsku humanitární
školní pobyt, na nějž vyrazí v doprovodu zhruba osmi žáků. Shodou
okolností se však na stejné místo vydá i skupina studentů z konkurenčního prestižního
gymnázia, které by též na grant rádo dosáhlo…
Zdroj fotek: cinemart.cz |
Dobrá zpráva je, že za vznikem filmu stojí ti samí tvůrci a hrají v něm
ti samí herci, takže pokud se vám líbila jednička, bude se vám s velkou pravděpodobností
líbit i dvojka (otázka pak zní, jak moc). Styl humoru je totiž v podstatě identický,
složení klíčových postav zůstalo zachováno a zápletka je opět skrz naskrz zcela
dementní (včetně dokonale nesmyslných zvratů). Jediná výrazná změna spočívá v tom,
že hrdinové přesídlili ze školních lavic do mnohem větší exotiky.
Naopak špatná zpráva je, že roztomilá a sexy zrzavá učitelka Lisi v podání
Karoline Herfurth tentokrát bohužel nikam nejede a její výskyt ve filmu je tím
pádem značně omezen. A žáci putující se Zekim na výlet jsou oproti jedničce ještě
o něco větší dementi.
Jinak skutečně nemá smysl zabývat se rozebíráním příběhu, protože v něm
není nouze o scény, jako je ta, v níž Zekiho svěřenci ukradnou na pláži před
zraky jeho majitele motorový člun, což posléze vede k jeho absolutní
destrukci v plamenech, a děj jde dál, aniž by z toho vzešel pro
hrdiny filmu jakýkoli postih. Ve stínu toho jsou bezpředmětné i debaty o tom,
jak se německému scenáristovi a režisérovi Boru Dagtekinovi, jenž je původem
Turek, daří zavléct tento aspekt do svých snímků.
O něco zajímavější by bylo zamyslet se nad tím, jak je ve filmu prezentováno
samotné Thajsko. To je zastoupeno celkem jednou pláží a přilehlým okolím,
skladem drog, skladem charitativních darů, jedním barem, jednou divokou řekou,
dvěma opicemi a asi tuctem thajských dětí, které jsou členy lupičského gangu. A
osiřelým potomkům tragických obětí tsunami samozřejmě uděláte největší radost
tím, že je vezmete na jídlo do McDonald´s…
Řemeslně je Fakjů pane učiteli 2 nicméně
natočeno velmi solidně a jistou rukou. Herci jsou do svých rolí velmi dobře
vybraní a film má docela dynamické tempo a slušně ubíhá, i když má skoro dvě
hodiny. Děj je sice vyloženě strašný, ale nijak zvlášť to nevadí, protože
středobodem zájmu jsou hlavně izolované legrační scénky a hlášky. S tím se
pak pojí dvě věci – za prvé je téměř k nesnesení jakákoli pasáž, v níž
se tvůrci místo humoru pokoušejí o vážné emoce, seriózní debaty o rodičovské
lásce a rýpání se v psychologii postav, a za druhé jde film do kin česky
dabovaný, přičemž řada složitějších slovních gagů patrně ztratila ledacos ze
své vtipnosti. Spousta legrace pramení často i z toho, jakou dikcí herci
své party pronášejí (alespoň v předchozím filmu tomu tak bylo), což jde v češtině
bohužel také úplně stranou.
Fakjů pane učiteli 2 je tedy o trošku horší než jednička, ale pořád je
to docela dobrá a srandovní komedie, kterou lze doporučit, pokud máte náladu na
něco odpočinkového a nenáročného. A pokud vám nevadí vulgární humor a vtipy točící
se kolem vystřelování ping-pongových míčků z vagíny…
Žádné komentáře:
Okomentovat