Aferim! – Recenze – 70%

Aferim! (rumunsky zvolání Bravo!) je rumunskou černobílou westernovou (nebo spíš easternovou) road movie, odehrávající se na Valašsku v roce 1835. Pro ty, co se nezalekli hned první věty a zbaběle neprchli, následuje za odměnu děj: dva četníci (otec se synem) se vydávají na koních po stopách zběhlého cikána, co utekl ze služeb svého pána a údajně souložil s jeho ženou. Na své cestě potkávají svérázné postavičky všech možných vlastností, povolání, ras a náboženství. Asi v polovině filmu cikána dopadnou, pak s ním jedou zpátky a pak to nějak skončí.

 

Zdroj fotek: artcam.cz

Příběh skutečně není nikterak zásadním prvkem tohoto staromilsky a ležérně natočeného snímku, neb je mimořádně přímočarý, jednoduchý a víceméně i do značné míry předvídatelný. Skoro bych se nebál tvrdit, že neobsahuje byť jediný zvrat. Mnohem podstatnější je totiž atmosféra a prostředí, v němž se odehrává.

Valašsko první poloviny 19. století je územím, kde ženy nemají téměř žádná práva a za nevěrnost jsou posílány do kláštera, přičemž jejich manžel může jejich milenci uříznout penis, když chce, pokud jde o milence dostatečně nízkého postavení. Územím, kde jsou na denním pořádku loupežníci, prostitutky i otroci, přičemž cikán = otrok a naopak. S tím souvisí to, že film je opravdu hodně politicky nekorektní a obsahuje značné množství nejrůznějších peprných a překvapivě vynalézavých nadávek, urážek a průpovídek, které by dnes neměly šanci se ujmout, resp. by v současné kinematografii ani neprošly. Naprostou většinu z nich jsem navíc díky jejich archaičnosti slyšel poprvé, takže jsem měl ironicky radost z toho, jak jsou originální a zábavné.

Většina dialogů ve filmu je tedy skutečně hodně legrační, navíc takovým neobvyklým způsobem, což je způsobeno především autentičností. Filmaři totiž při jejich psaní čerpali z různých dobových materiálů a historických listin, takže z nich dýchá tehdejší lidová slovesnost, a film díky tomu působí skoro až dokumentárně, asi jako byste byli na nějaké hodně vtipné hodině dějepisu, kde by se říkaly výhradně jen ty věci, které se v dějepisu normálně neříkají. Dobová stylizace filmu je samozřejmě také velmi podařená a svůj podíl na celkovém vyznění má i kamera a černobílý obraz.

Jednoznačně nejzábavnější je pasáž, v níž se hrdinové setkají s antisemickým a rasistickým potulným knězem, který jim udělá přednášku o rasových stereotypech (Hebrejci hodně čtou, Řekové hodně mluví, Turci mají hodně manželek, Arabové mají hodně zubů, Němci hodně kouří, Maďaři hodně jedí, Rusové hodně pijí, Angličané hodně přemýšlejí, Francouzi mají rádi módu, Arménové jsou líní, Italové hodně lžou, Srbové hodně podvádějí a cikáni hodně dostávají holí). Čas od času ale dojde i na neverbální humor, vyplývající hlavně z bizarnosti nějaké situace – třeba když otec zaplatí prostitutku nejprve pro svého syna a okamžitě po jejich návratu z nedalekého slamníku i sám pro sebe (tu samou).

Aferim! je o dost divácky přístupnější film, než by se z jeho popisu mohlo na první pohled zdát, zejména pokud holdujete politické nekorektnosti a westernům. Přesto pravděpodobně mnohé zaskočí jeho loudavé tempo a absence jakékoli rozvitější zápletky. Je kvalitně zahraný a dobře režírovaný, nicméně faktem je, že je vystavěný na dialozích a na atmosféře a všechno ostatní už je podružné. Jeho sledování je hodně neobvyklým zážitkem a vidět ho se určitě vyplatí, jestliže tedy budete ochotni přistoupit na jeho styl vyprávění a nestandardní mluvu postav. Avšak uvádět ho do kin je poněkud riskantním tahem…