Aferim! – Recenze – 70%

Aferim! (rumunsky zvolání Bravo!) je rumunskou černobílou westernovou (nebo spíš easternovou) road movie, odehrávající se na Valašsku v roce 1835. Pro ty, co se nezalekli hned první věty a zbaběle neprchli, následuje za odměnu děj: dva četníci (otec se synem) se vydávají na koních po stopách zběhlého cikána, co utekl ze služeb svého pána a údajně souložil s jeho ženou. Na své cestě potkávají svérázné postavičky všech možných vlastností, povolání, ras a náboženství. Asi v polovině filmu cikána dopadnou, pak s ním jedou zpátky a pak to nějak skončí.

 

Zdroj fotek: artcam.cz

Marťan (The Martian) – Recenze – 80%

Po Marsu se prochází první lidská posádka astronautů a sbírá data a vzorky. Jejich misi však naruší písečná bouře, která je donutí planetu po pár dnech předčasně opustit. Navíc musejí nechat za sebou tělo astronauta Marka, kterého v nastalém chaosu smetl kus utrženého satelitu a vítr ho odnesl s protrženým skafandrem neznámo kam, takže ho zbytek výpravy považuje za mrtvého. Jenže pak se Mark probudí, sice zraněný, ale živý. Dobelhá se na základnu, kde se ošetří, spočítá si omezené zásoby jídla a vody a začne přemýšlet, jak kontaktovat inženýry v NASA a uvědomit je o svém přežití.

Že je Mark naživu, se v NASA každopádně dozví ještě předtím, než k onomu kontaktu dojde (satelity zachytí pohyb nějakého vozítka), a naplánují, jak k němu dostat zásoby, jež by mu vydržely dostatečně dlouho, než se k němu vypraví záchranná mise. Jídlo by ale do té doby Markovi na Marsu stejně nevystačilo, takže si tam začne v extrémních podmínkách improvizovaně vyrábět vodu a pěstovat brambory.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Marguerite – Recenze – 60%

Zajímavé je, že tento francouzský film je inspirován osudy Američanky Florence Foster Jenkins, která se ve čtyřicátých letech minulého století proslavila díky svému příšernému hlasu jako „královna kraválu“, přičemž ale jeho hlavní hrdinka se jmenuje Marguerite Dumont, je Francouzka a žije ve Francii v letech dvacátých. Ale tak co.

Děj je každopádně o tom, že Marguerite je hraběnka, která miluje hudbu a operu a sama dokonce občas zpívá pro úzkou komunitu svých zámožných přátel a přátel svého manžela. Pointa je v tom, že zpívá hrozně, ale opravdu hrozně falešně („krákorá“ by byl asi nejvýstižnější termín), leč neuvědomuje si to. Její posluchači ji přitom neustále přesvědčují o opaku, protože nechtějí ranit její city, ale za zády se jí posmívají. Do tuhého začne jít ve chvíli, kdy Marguerite stoupne sebevědomí natolik, že se rozhodne zorganizovat vlastní divadelní recitál a zpívat před veřejným publikem…

 

Zdroj fotek: artcam.cz, © Larry Horricks

Straight Outta Compton – Recenze – 70%

Název hudebního životopisného dramatu Straight Outta Compton odkazuje k prvnímu albu černošské rapperské skupiny N. W. A. (Niggas With Attitude), která položila v roce 1988 svými songy základy gangsta rapu a zapsala se zlatým písmem do historie hip-hopu. Rappeři Eazy-E, Dr. Dre a Ice Cube tehdy ve svých drsných textech nekompromisně reflektovali své dojmy ze života na sociálně znevýhodněném předměstí kalifornského Comptonu, rozhořčení z rasové diskriminace a pohrdání autoritami, zejména pak nepřiměřeně reagující policií.



Zdroj fotek: cinemart.cz

Everest – Recenze – 60%

Drama Everest, pyšnící se hvězdným obsazením, je natočené podle skutečné události, kdy několik horolezců nalezlo v roce 1996 smrt při slézání nejvyšší hory světa, když je těsně pod vrcholem zastihla sněhová bouře. Základem pro jeho vznik se stala dvojice autobiografických knih jejich přeživších spolulezců. Rozhodně však doporučuji si o té tragické události nic nečíst, pokud o ní nic nevíte, a těšíte se na film. Jakmile si přečtete, kdo tam nahoře tenkrát zemřel a kdo přežil, tak se výrazně ochudíte o různé zajímavé zvraty.
 



Zdroj fotek: cinemart.cz

Labyrint: Zkoušky ohněm (Maze Runner: Scorch Trials) – Recenze – 50%

Druhý díl filmové adaptace populární knižní trilogie navazuje plynule na díl předchozí, v němž bylo několik desítek náctiletých chlapců spolu s jedinou dívkou vrženo z neznámých důvodů doprostřed obřího bludiště, kde společně setrvávali tak dlouho, dokud se z něj skupinka odvážlivců nepokusila nalézt cestu ven. Což se podařilo.

Příběh dvojky začíná tím, že přeživší hrdinové zjistí, že tajuplná organizace, která je po jejich útěku z bludiště pochytala s příslibem pomoci, je ve skutečnosti zlá společnost s názvem Z.L.S.N., v angličtině W.C.K.D. (opravdu příhodný název), která z nich chce bez dovolení vysávat protilátku na šířící se virovou epidemii. Rozhodnou se tudíž utéct a vyhledat členy jakéhosi rebelského odboje, jenž se ukrývá daleko v horách, a je potřeba k němu dojít přes vyprahlou poušť.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

American Ultra – Recenze – 40%

American Ultra je americký film, jenž je v kinech propagován tímto plakátem:

Zdroj fotek: forumfilm.cz

Potíž je v tom, že ačkoli se na plakátu píše „akční komedie“, tak mi to jako komedie vůbec nepřišlo. Prakticky jsem se ani jednou nezasmál, maximálně mi zhruba dvakrát zacukaly koutky. Nejde přitom o to, že by vtipy v American Ultra byly slabé. Ony tam totiž skoro žádné nejsou. Spíš mi to připadalo jako akční thriller s několika zábavně přestřelenými akčními scénami a komediálně stylizovanými postavami, jejichž potenciál však zůstal nevytěžen.

Kurýr: Restart (The Transporter Refueled) – Recenze – 20%

O akční sérii Kurýr s Jasonem Stathamem v hlavní roli si můžete myslet, co chcete, ale faktem je, že ten Statham tam byl dost cool, a díky němu šlo filmu sem tam odpustit neskrývanou debilitu scénáře, nevalné digitální triky i ne moc přesvědčivé herecké výkony vedlejších postav.

Problém tohoto restartu (jak název napovídá) tkví mimo jiné v tom, že se musel obejít bez Stathama. Hlavní roli profesionálního řidiče, co odveze kohokoli kamkoli, po něm přebral téměř neznámý Ed Skrein, který mu bohužel nesahá ani po namakané kotníky. Nemá charisma, je nevýrazný, neumí hrát a vypadá jako plastový panák z reklamy na pánské obleky, co se pět rán po sobě zapomněl holit. Kromě toho je Kurýr: Restart z hlediska scénáře a dialogů ještě o dost horší než původní trilogie a režijně také není o co stát (natočil ho Francouz Camille Delamarre, který pro Luca Bessona režíroval Doupě, remake jednoho z jeho starších filmů). Mimochodem, Luc Besson tento film produkoval, stejně jako všechny ostatní Kurýry, a podílel se i na psaní scénáře. Zjevně narazil na nějaké nové drogy.

 

Zdroj fotek: bioscop.cz