První díl hudební komedie s názvem Ladíme!,
vyprávějící o dívčí vokální skupině a jejích svérázných členkách, herečka
Elizabeth Banks pouze produkovala, zatímco v případě tohoto pokračování se
dokonce poprvé ujala režie (když nepočítám jednu její čtyřminutovou epizodku
z filmu Mládeži nepřístupno).
Scénáristka Kay Cannon ale zůstala a spolu s ní i celé herecké obsazení,
tudíž se film nese ve velmi podobném duchu jako jednička. V jistých
ohledech je lepší, v jiných zas horší. Celkový dojem z něj je ale víceméně
stejný (tedy podprůměrný) a i tentokrát si dovolím tvrdit, že je to zaviněno
hlavně nezkušeností osoby na režisérské židli (jedničku totiž taktéž natáčel
debutující režisér a také to tehdy nezvládl).
Co se zlepšilo, jsou pěvecká/taneční čísla. Vzhledem k tomu, že na
začátku filmu hrdinky zpívají pro prezidenta Obamu a nakonec to dotáhnou až na
mistrovství světa, tak je jedině v pořádku, že jejich vystoupení mají
odpovídající profesionální choreografii, že nikdo nezpívá falešně, že jsou
všechny aktérky dokonale pohybově i hlasově sladěné, že mají drahé kostýmy,
perfektní účesy a líčení a tu a tam i nějaké vizuální efekty v rukávu. Je
to poměrně výrazný posun oproti prvnímu dílu, kde všechno to zpívání, tancování
a napodobování hudebních nástrojů na pusu připomínalo o trochu lepší školní
besídku. Nyní jsou tyto výstupy na úrovni toho lepšího z televizních
talentových soutěží, s tou výhodou, že jsou samozřejmě lépe natočené a
sestříhané, takže přinejmenším nadšenci do skupinového zpěvu a tance si přijdou
na své. Na druhou stranu, lepší než v posledních dílech taneční série Let´s Dance ty choreografie rozhodně
nejsou.
Film Ladíme 2 by však chtěl být
hlavně komedií a v tom bohužel zoufale selhává. Jeho vtipy totiž ve
většině případů nefungují, jsou značně přízemní a působí v lepším případě
vyčpěle a rozpačitě, v horším případě trapně. A ty, které aspoň trošku
fungují, jsou přesně zkopírované z jedničky. Elizabeth Banks nedělá
problémy řemeslná stránka režie, vizuálně film hezky vypadá a spousta scén má
dostatečný švih, nicméně z hlediska komediálního je snímek režírován velmi
tupě – za skoro každým pokusem o hlášku nebo vtipnou průpovídku (tedy asi za
každou třetí větou) následuje dvousekundová pauzička na smích, aby publikum mělo
čas se pořádně vysmát a nehrozilo, že kvůli té přemíře veselí propásnou
následující dialog. Nicméně vzhledem k minimální úspěšnosti gagů se tyto
pauzičky automaticky přeměňují na trapná ticha. Navíc ta nutnost upozorňovat
diváka na to, kdy by se měl smát, je tak otravná, že lepší by byl i umělý
smích. Film navíc kombinuje spoustu typů humoru, které se k sobě moc
nehodí:
- Rebel Wilson dělající humory kolem toho, jak je tlustá (což je), roztrhávající si kalhoty a nemotorně padající ze schodů.
- Dvojice politicky nekorektních moderátorů (John Michael Higgins a Elizabeth Banks), která si libuje v sexistických a sexuálních narážkách a v rasových a genderových stereotypech. Pravděpodobně jsou manželé, ale taky se mi to možná jen zdálo.
- Vykulená Asiatka, jejíž jedinou úlohou ve filmu je sem tam říct úplně mimo mísu nějakou bizarní větu, nad kterou se všichni pozastaví. Zdárně jí sekunduje jakási imigrantka, která zas má neustálou potřebu říkat věci, jimiž naznačuje, že má za sebou drsný a nepříjemný život. Jinak jsou ale obě vlastně zbytečné.
- Jistý mladík, co se snaží dvořit spolužačce, ale kvůli své roztomilé neohrabanosti a nezkušenosti jen nesrozumitelně huhlá a jeho podivné kouzelnické triky, jimiž se pokouší ohromit, nevycházejí.
- Majitel hudebního vydavatelství, který komanduje svého neschopného zaměstnance – hipstera (ten jediný je opravdu místy vtipný).
Problém tedy není v tom, že by ve filmu bylo málo pokusů o humor. Těch
je tu totiž požehnaně. Problém je, že je nikdo nedokáže patřičně prodat, že velmi
slabá režie je ubije a potlačí, a že nejvtipnější scénou z celého filmu je
tudíž ta, v níž tucet dívek nocuje v jednom stanu a sborově zpívá
jedné z nich, která za stanem vykonává velkou potřebu, aby jí to šlo lépe
a příjemněji.
Děj je tak slabý a předvídatelný a plný tolika klišé, že by snad bylo lépe
říct, že žádný není. Jak skončí snaha dívek o poražení německých soupeřů a získání
titulu mistryň světa, je jasné ještě dřív, než film začne. Zápletka točící se
kolem toho, že si hlavní hrdinka začala za zády skupiny budovat kariéru
v hudebním vydavatelství, je průzračnější než ta nejčistší studánka. Jedinou
vzpruhou teoreticky mohla být nová posila v podobě Hailee Steinfeld,
kterou dívky nadšeně přijmou mezi sebe – její příběhový oblouk však skončí asi
po deseti minutách a po zbytek filmu je využívána už jen jako rekvizita,
případně jako prostředník pro pointy jiných vedlejších podzápletek. Alespoň je
ale její romantická linie, byť vyznívající do prázdna, docela příjemná, což se
nedá říct o té druhé, jejímiž protagonisty jsou pohledný a talentovaný playboy a
Rebel Wilson.
Skoro to vypadá, jako by si tvůrci mysleli, že sice točí stupiditu, ale že to nevadí, protože se to zaplácne hezkými hudebními a tanečními čísly, pohlednými herečkami, polštářovými bitvami, dynamickou hudbou a pár drobnostmi pro fanoušky (camea hereček z předešlého dílu, nová variace na Cup Song). Mimochodem, použité písničky celkem často vtipně komentují děj, případně ho dokonce posouvají, leč v titulcích nejsou přeložené, takže neanglisté z toho nic mít nebudou.
Také je dost iritující, že všechny členky skupiny jsou zároveň studentkami
vysoké školy, a že školu bez problémů úspěšně dokončí, přestože film neobsahuje
ani vteřinu záběrů, v nichž by se kterákoli z nich učila nebo chodila
na přednášky. Ještě aby, když na svá vystoupení trénují mnoho hodin každý den.
Pak ale nechápu, proč musely jet uprostřed filmu do přírody na teambuilding za
tím účelem, „aby se stmelily a našly k sobě cestu“. No, třeba alespoň
herečky prožily hezký víkend…
Jediným pozitivem (skoro dvouhodinového!) filmu je tak kromě umně
realizovaných a vizuálně líbivých vystoupení akorát Anna Kendrick v hlavní
roli, ne snad kvůli hereckému výkonu, ale díky roztomilým kukučům. Jinak jako
hudebně-taneční film Ladíme 2
v pohodě obstojí, komedie je to ale strašná.
Žádné komentáře:
Okomentovat