Americké drama Divočina (neplést
se stejnojmenným animákem z roku 2006) je inspirováno skutečným osudem
žijící Američanky Cheryl Strayed a její autobiografickou knihou, v níž
popisuje, jak se v šestadvaceti letech vydala na 1100 mil (1770 km)
dlouhou túru po Pacific Crest Trail, což je nesmírně dlouhá stezka, táhnoucí se
přes tři americké státy, nekonečné lesy, poušť i zasněžené hory. Proč? Protože
v té době prožívala něco jako životní krizi a tohle jí přišlo jako dobrý
nápad…
Film pak pozůstává z toho, jak se hlavní hrdinka úporně plahočí
s obří krosnou na zádech, což je každou chvíli prostříháváno
s flashbacky z jejího dřívějšího života, v nichž je postupně
odkrýváno, co ji přinutilo hodit všechno a všechny za hlavu a vydat se na tři
měsíce pochodovat do lůna přírody. Tedy například to, že se rozvedla, že byla
závislá na heroinu, a že jí matka zemřela na rakovinu. Mimo jiné.
Nevím, jaká je Cheryl Strayed ve skutečnosti. Nicméně hrdinka tohoto filmu
(v podání na Oscara nominované Reese Witherspoon, které na filmu patrně hodně
záleželo, i si ho částečně produkovala) místy působí jako blázen. Je nanejvýš
s podivem, že se odhodlá na tak dlouhou pěší túru, a přitom:
- Teprve den před začátkem pochodu zjistí, že
téměř neuzvedne naditý batoh.
- Neví, které z těch věcí, co si na cestu
zabalila, se jí budou hodit, a které ne.
- Nenapadne ji předem vyzkoušet, jestli funguje
její cestovní plynový vařič.
- Nikdy v životě předtím netábořila a
nikdy nestavěla stan.
- Že jí jsou pohorky malé, si uvědomí až po
padesáti mílích a sedmi puchýřích.
- Hlavně že s sebou táhne tlusté romány
svých oblíbených literárních autorů.
V zájmu objektivity je ještě potřeba dodat, že celý ten výlet není jen
o tom, že by hrdinka pochodovala po panenské krajině a zjišťovala, že to
táboření není zas až taková legrace. Její cesta totiž vede přes nejedno město,
nejedno civilizované stavení a nejeden turistický srub, kam si nejen ona, ale i
další účastníci pochodu (se kterými se průběžně potkává) nechávají posílat
balíky s výbavou a jídlem. Tu a tam se sveze stopem, tu a tam si nakoupí
zásoby v obchodě, tu a tam se vykoupe a vyspí v hotelu. Takže ve
skutečnosti to spíš než jako smrtící výšlap, při němž by si hrdinka fyzicky
sáhla na dno, vykonala tak jakousi formu osobního pokání, duchovní obrody a
našla přitom sama sebe (což je pravděpodobně přesně ten pocit, který tvůrci
chtěli, abyste z filmu měli), působí jako o trochu náročnější vysokohorská
dovolená.
Také je potřeba varovat před jistou mírou kýčovitosti. Když hrdinku začne
po cestě následovat náhodně se objevivší liška, tak se to ještě dá překousnout.
Mírně na hraně jsou různé citáty slavných knižních autorů, které Cheryl
zapisuje do cestovních kronik. Avšak už hodně za hranicí snesitelnosti je
scéna, v níž potká v lese na procházce babičku a malého chlapečka s andělskou
tvářičkou, který jí zničehonic zazpívá písničku. Pokud jste hodně cyničtí, tak
vás to bude dost bolet. Z podobného ranku je neustálé omílání písně El Condor Pasa od Simona a Garfunkela na
soundtracku. Ten song není špatný a jeho zařazení má pro film jistě symbolický
význam, ale když ho slyšíte mnohokrát během filmu, pak si ho ještě několikrát
zabrouká maminka hlavní hrdinky (na Oscara nominovaná Laura Dern) a posléze
zazní ještě při závěrečných titulcích, tak už vám z toho začne hrabat.
Spíš než samotný příběh, který by rád fungovat i na nějaké duchovní či
meditativní úrovni, ale moc mu to nejde, oceníte různé izolované scénky, související
většinou s lidmi z hrdinčiny minulosti, případně s lidmi, které
potkává během své cesty. Moc hezká je epizodka s reportérem, jenž dělá pro
časopisy rozhovory s tuláky, nebo pasáž, v níž Cheryl stráví noc v odlehlém
domě rázovitých manželů. Velice dobré jsou samozřejmě herecké výkony (Reese
Witherspoon ve svých osmatřiceti letech hraje šestadvacetiletou docela obstojně,
nicméně nějaká mladší herečka by se do její role hodila víc) a krásné jsou i
záběry přírody, kterých si užijete dostatek. Je to takový feel-good movie, jenž
by však ještě potřeboval pochytat docela velké množství much.
Žádné komentáře:
Okomentovat