Píseň moře byla nominovaná na Oscara za nejlepší animovaný
film a nyní doputovala i do našich kin, přičemž se jedná o jeden z nejnetradičnějších
animáků poslední doby v české distribuci. Pochází totiž z Irska a je
do značné míry inspirovaná keltskou mytologií.
Podobně na tom byl i předchozí animovaný film režiséra Tomma Moorea, na
cenu Akademie též nominovaný debut s názvem Brendan a tajemství Kellsu. Ten byl ale dospělejší, příběhově
složitější a vyjadřoval se ke střetu křesťanské a pohanské kultury, zatímco Píseň moře je přímočařejší, cílí i na
menší děti a je obecně jednodušší. Přesto však může působit pro leckoho
zmatečně a neuchopitelně, je v ní totiž spousta postav z irských legend,
které Češi samozřejmě většinou neznají. Podstatné množství prvků v Písni moře vám tím pádem bude připadat nové
a nevídané, bez ohledu na to, jestli se v tom množství kuriózních jmen a názvů
budete ztrácet, nebo ne.
 |
| Zdroj fotek: pisenmore.cz |
Už námět působí zvláštně – jde v něm o zhruba desetiletého chlapce Bena
a jeho němou sestřičku Saoirse , kteří žijí s otcem, zkormouceným smrtí
své ženy, na samotě v majáku. Zásadní informace spočívá v tom, že ta
malá holčička je stejně jako její matka ve skutečnosti selkie – tulení víla
schopná brát na sebe lidskou podobu. Děj je pak o tom, že obě děti jsou proti
své vůli odvezeny do města, ale utečou a vydávají se na pouť domů. Přitom
potkávají nejrůznější bytosti z mýtů a pohádek, mnohé z nich zkamenělé.
Zaklela je totiž soví čarodějnice Macha a zachránit je může jen Saoirse, když
včas zazpívá píseň moře. Do té doby je ale potřeba nalézt pro ni tulení kožich…
Ještě pozoruhodnější než příběh nebo jeho provázání s irským folklorem
je ale výtvarná stránka snímku, který je animovaný tradičním způsobem, ručně,
ve 2D. Prakticky jakékoli náhodné políčko z filmu by mohlo sloužit jako
přenádherný obraz, hodný pověšení na stěnu v obýváku. Samotná animace (pohyby
postav) je na tom už o něco hůř, nicméně výtvarné pojetí a stylizace hrdinů i
jednotlivých prostředí, ve kterých se příběh odehrává, je uhrančivá. A obdobně
jako u Brendana a tajemství Kellsu i Píseň moře je plná různých kroucenin, komplikovaných
křivek, spirálek a jednoduché obrazové symboliky. Z audiovizuálního hlediska
je to čiré potěšení.
Co do vyprávění děje je to však o něco složitější. Film má pomalejší
rozjezd a opravdu začne až ve chvíli, kdy jsou děti odvezeny a začne jejich odysea.
I poté film postupuje rozvláčně a poeticky, což je dobře, protože si
budete moct vychutnat všemožné drobné detaily a snovou, pohádkovou atmosféru, po
čase se však omrzí struktura snímku spočívající v tom, že hrdinové narazí
na nějakou bytost, prohodí s ní pár slov a pokračují dál, k další bytosti.
Zdaleka nejpůsobivějších je pak posledních patnáct minut, během nichž Píseň moře vygraduje do takřka epického a
dojemného finále.
Je nutno ocenit, že distribuční společnost Aerofilms si dala záležet i na českém
dabingu (nicméně v kinech poběží i originální verze s titulky). Dabing
v tomto případě dopadl oproti standardu nadmíru dobře, hlasy se hodí k postavám,
neničí atmosféru originálu a písničky netrhají uši. Chválím.
Žádné komentáře:
Okomentovat