Jim Terrier (Sean Penn) je bývalý člen skupiny nájemných zabijáků, který
před lety v Kongu zastřelil důležitého tamního ministra, načež musel
uniknout ze země a nechat za sebou bez rozloučení milovanou manželku. Nyní je
zpět v Kongu, pracuje pro humanitární organizaci, surfuje a vrtá studny.
Jednoho dne mu začnou jít po krku najatí vrazi, které Jim zabije, ale musí
zjistit, kdo za útokem stojí. Odcestuje proto do Evropy, kde se nacházejí
roztroušení po různých velkoměstech jeho bývalí kolegové, z nichž jeden se
po Jimově útěku oženil s jeho ženou. Jim zjišťuje potřebné informace a
postupně dává dohromady díly skládanky, vypořádává se s bolestmi hlavy a
přitom uniká dalším a dalším zabijákům.
 |
| Zdroj fotek: bontonfilm.cz |
Podstatné jsou dvě věci – Gunman
vznikl podle románové předlohy ze začátku 80. let a jeho režisérem je Francouz
Pierre Morel (96 hodin, Bez soucitu). Film pak je zvláštním mixem
dvou různých přístupů. Jednak vypadá a svým námětem a průběhem děje částečně i
působí jako krimi thrillery z minulých desetiletí (což je dáno předlohou)
a zároveň by chtěl být našlapanou a trošku inteligentnější, sofistikovanější a
politicky angažovanější variací na 96
hodin (což je dáno režisérem), ale není dostatečně dobře napsaný a
zrežírovaný, aby ve spojitosti s ním ta inteligence, sofistikovanost a
angažovanost byly věrohodné a vůbec k něčemu.
Pierre Morel se navíc evidentně mohl přetrhnout, aby se mu z Seana Penna
podařilo udělat nekompromisní a drsňáckou akční hvězdu podobně jako dříve z Liama
Neesona a Sean Penn se mohl přetrhnout taky, protože Gunmana částečně produkoval a zřejmě mu šlo o to samé. Naštěstí je
dobrý herec a uhraje ledacos, ale na akčního hrdinu Neesonova formátu prostě
nemá, nehledě na to, že jeho postava není ani tak dobře napsaná jako ta z 96 hodin, ani není tak cool, ani tak
syrově přímočará, a zápletka ve stylu „unesli mi milovanou dceru/manželku
a já si pro ni teď půjdu přes mrtvoly“ není dost vytěžená, neboť oproti 96 hodinám na ní neleží těžiště příběhu.
To leží v tom, že hlavní hrdina musí odhalit, kdo tahá za nitky, kdo koho
podrazil, kdo na koho ušil boudu a kdo ho chtěl nechat zabít.
Když už, tak Gunman připomíná
výrazně horší pokračování 96 hodin s podtituly
Odplata a Zúčtování. I tam ale byl Liam Neeson pořád o dost větší frajer a
jeho postava pořád výrazně sympatičtější než ta Pennova. Gunman má ale zas lepší herce ve vedlejších rolích (Javier Bardem,
Ray Winstone), technicky je lépe natočený a nedopouští se tolik logických
lapsů. Říkal jsem si, že by se mohl líbit starším divákům, kteří pamatují
thrillery ze sedmdesátých let a kriminálky z let osmdesátých (i vzhledem k velmi
malému počtu akčních scén – v celém filmu jsou asi tři), ti ale zas
neocení brutální scény v podobě např. vystřeleného mozku nebo explicitně
zabíraného podříznutého hrdla.
Gunman: Muž na odstřel je ze všeho nejvíc hlavně strašlivě nevýrazný a
zcela zbytečný. Při jeho sledování v kině se sice vyloženě nudit nebudete,
ale už deset minut po odchodu ze sálu vám bude dělat problém poskládat si
zpětně jeho děj. A po týdnu už si ani nevzpomenete, o čem to vlastně bylo.
Žádné komentáře:
Okomentovat