Od posledního animovaného filmu o svérázných obyvatelích malé galské
vesničky, popíjejících kouzelný lektvar, jenž jim dodává nadlidskou sílu, díky
čemuž chrabře odolávají nátlaku římského impéria, uběhlo již devět let. Tehdy
byl ještě snímek s názvem Asterix
a Vikingové vytvářen ruční 2D animací, zatímco nejnovější adaptace
s podtitulem Sídliště bohů, se
už nepříliš překvapivě dočkala třetího rozměru. Pokrok se prostě zastavit nedá.
Divočáci jsou sice chlupatější a Obelix macatější, přesto Asterixovi klasická
animace slušela víc. Na druhou stranu, pořád je to lepší než bizarně ujeté
hrané filmy, kterým se zejména v případě posledních dvou kousků (Asterix a Olympijské hry, Asterix ve službách Jejího Veličenstva)
podařilo odkaz francouzských autorů původních komiksů Goscinnyho a Uderza
provléct smrdutou stokou.
 |
| Zdroj fotek: bioscop.cz |
Příběh je o tom, jak se tentokrát Caesar rozhodne okolo vzpurné vesničky
vykácet les, postavit sídliště a nastěhovat do něj Římany, což povede
k automatické asimilaci barbarských Galů a tedy k veni, vidi, vici.
Protože původní komiks je z dějového hlediska relativně úsporný, tak se
tvůrci rozhodli film natáhnout a jeho příběh vygradovat do něčeho mnohem
velkolepějšího, což je jedině dobře (film odpovídá obsahu předlohy tak do
třetiny a zbytek je zcela výplodem filmařů). Oproti komiksu tak dojde
k postavení čtyř obřích budov namísto jedné malé, Caesar přijede na
návštěvu na slavnostní otevření, Obelix ztratí svou sílu a je uvězněn a drtivá
většina Galů skutečně nasákne civilizovaným životním stylem a přerodí se
v Římany. Mimo jiné. Chválím tvůrce, že měli odvahu přijít s něčím
takovým.
I ta animace mě nakonec příjemně překvapila, protože byla výrazně lepší,
než jsem čekal (tedy srovnatelná s americkou produkcí vyjma Disneyho a
Pixaru). Zcela zbytečné je ovšem 3D, které je téměř neznatelné, a tudíž jsem na
něj zapomněl a zpětně si uvědomil, že projekce byla ve 3D, až když jsem při
odchodu odevzdával brýle. Naopak jsem ocenil nadčasovost námětu a různé
satirické aspekty filmu (cestovní ruch, dělnické odbory, stavba sídlišť), které
působí až překvapivě současně, přestože komiksová předloha pochází ze začátku
70. let.
Film má i vydařené tempo, takže nenudí. Paradoxně jsem se však víc bavil u
první třetiny, kterou jsem znal z komiksu, než u zbytku, který byl nový a
originální. Děj je sice zběsilý a pořád se v něm něco děje, ale aby
tomu tak mohlo být, tak skoro všechny postavy v mžiku přijdou o čitelné
motivace ke svým činům a začnou se chovat jako vyšinutí blázni, případně jako
hloupí idioti. Vývoj hlavní zápletky začne trpět značným množstvím děr
(například se několik Římanů přidá na stranu Galů) a vše se na konci vyřeší až
podezřele jednoduše.
Na počet zapamatovatelných vtipů je Sídliště
bohů kupodivu relativně chudé a dává přednost zábavě plynoucí z maniakálního
děje před zábavou plynoucí z verbálního humoru. Přesto je té legrace
docela dost a vzhledem k délce pod hodinu a půl je i poměrně nahuštěná.
Mezi nezapomenutelné klasiky typu 12
úkolů pro Asterixe nebo Asterix
v Británii bohužel Asterixe:
Sídliště bohů dost dobře řadit nelze, ostudu této sérii však rozhodně
nedělá.
Žádné komentáře:
Okomentovat