Ex Machina – Recenze – 80%

Musím říct, že už dlouho tu nebyla tak inteligentní a sofistikovaná, a přitom komorní a nevýpravná směs sci-fi a thrilleru, jako je Ex Machina. Vedle skvěle budovaného příběhu, vypilovaných dialogů, výtečných herců a sugestivního poselství je pozoruhodný navíc ten fakt, že jde o režisérský autorský debut Alexe Garlanda, zkušeného britského scénáristy filmů 28 dní poté, Sunshine nebo Dredd.

Rychle a zběsile 7 (Fast & Furious 7) – Recenze – 70%

Dom (Vin Diesel) a Brian (Paul Walker) zabili v Rychle a zběsile 6 zločince Owena Shawa a nyní se budou muset vypořádat s jeho o dost tužším, šílenějším a po pomstě prahnoucím starším bratrem, nekompromisním zabijákem Deckardem (Jason Statham). Nejprve je ale třeba dát dohromady starou partu, unést ze zajetí sexy hackerku, dostat se na megapárty v Dubaji a okrást saudského prince, setřást všechny ostatní zabijáky, které tím na sebe poštvou, a oplatit tím službičku lídrovi jakési tajné organizace (Kurt Russel), který jim nabídl spolupráci, zatímco agent Hobbs (Dwayne „The Rock“ Johnson) leží v nemocnici se zlomenou rukou a čeká na svou příležitost…

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Cesta naděje (The Water Diviner) – Recenze – 50%

Australský farmář Joshua Connor, jenž se specializuje na hledání vody pomocí virgulí, ztratil během první světové války tři syny, kteří bojovali bok po boku na straně Británie proti Osmanské říši (dnešnímu Turecku), konkrétně v bitvě u Galipoli. Po smrti své zarmoucené a zlomené ženy se Joshua rozhodne vydat se do Istanbulu, dopravit se na bývalé válečné území a pokusit se tam své potomky nalézt…

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Druhý báječný hotel Marigold (The Second Best Exotic Marigold Hotel) – Recenze – 60%

Nejprve by se asi slušelo připomenout, o čemže byla čtyři roky stará britská komedie Báječný hotel Marigold. Šlo v ní o skupinku důchodců z Anglie, kteří se seznámili na letišti na cestě do Indie (a hrála je elita britského herectví – Judi Dench, Bill Nighy, Maggie Smith, Tom Wilkinson…), a až na místě zjistili, že hotel Marigold, kde měli být ubytováni, není úplně dostavěný a zařízený. Prožívali pak různé štrapáce s excentrickým a přehnaně zmatkujícím majitelem hotelu (Dev Patel), řešili vztahy, rekapitulovali uplynulý život a plánovali budoucnost, poznávali indickou kulturu a nakonec se jim v Indii zalíbilo natolik, že se řada z nich rozhodla zůstat v hotelu natrvalo.

Zdroj fotek: cinemart.cz

Píseň moře (Song of the Sea) – Recenze – 80%

Píseň moře byla nominovaná na Oscara za nejlepší animovaný film a nyní doputovala i do našich kin, přičemž se jedná o jeden z nejnetradičnějších animáků poslední doby v české distribuci. Pochází totiž z Irska a je do značné míry inspirovaná keltskou mytologií.

Podobně na tom byl i předchozí animovaný film režiséra Tomma Moorea, na cenu Akademie též nominovaný debut s názvem Brendan a tajemství Kellsu. Ten byl ale dospělejší, příběhově složitější a vyjadřoval se ke střetu křesťanské a pohanské kultury, zatímco Píseň moře je přímočařejší, cílí i na menší děti a je obecně jednodušší. Přesto však může působit pro leckoho zmatečně a neuchopitelně, je v ní totiž spousta postav z irských legend, které Češi samozřejmě většinou neznají. Podstatné množství prvků v Písni moře vám tím pádem bude připadat nové a nevídané, bez ohledu na to, jestli se v tom množství kuriózních jmen a názvů budete ztrácet, nebo ne.

 

Zdroj fotek: pisenmore.cz

Rezistence (Insurgent) – Recenze – 30%

Především asi nemá smysl, abyste chodili na film Rezistence, pokud jste neviděli loňskou Divergenci. Rezistence na ni totiž plynule navazuje (jde o adaptaci druhého dílu knižní trilogie), tudíž celkem logicky kašle na jakoukoli expozici a od prvních sekund na vás zbrkle hrne všemožná jména a názvy, ve kterých se bez znalosti předchozích událostí absolutně nebudete mít šanci během těch dvou hodin alespoň částečně zorientovat.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Gunman: Muž na odstřel (The Gunman) – Recenze – 40%

Jim Terrier (Sean Penn) je bývalý člen skupiny nájemných zabijáků, který před lety v Kongu zastřelil důležitého tamního ministra, načež musel uniknout ze země a nechat za sebou bez rozloučení milovanou manželku. Nyní je zpět v Kongu, pracuje pro humanitární organizaci, surfuje a vrtá studny. Jednoho dne mu začnou jít po krku najatí vrazi, které Jim zabije, ale musí zjistit, kdo za útokem stojí. Odcestuje proto do Evropy, kde se nacházejí roztroušení po různých velkoměstech jeho bývalí kolegové, z nichž jeden se po Jimově útěku oženil s jeho ženou. Jim zjišťuje potřebné informace a postupně dává dohromady díly skládanky, vypořádává se s bolestmi hlavy a přitom uniká dalším a dalším zabijákům.

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Popelka (Cinderella) – Recenze – 60%

Filmem Zloba – Královna černé magie se loni studio Disney úspěšně pokusilo oprášit pohádku o Šípkové Růžence a vtisknout jí háv moderní a vizuálně našlapané podívané. Nyní se o to samé snaží s Popelkou. Zatímco však Zloba byla poněkud netradičně a zároveň inovativně vyprávěna z pohledu hlavní záporné postavy a její převedení do formátu velkorozpočtové hollywoodské podívané, naslouchající požadavkům současného publika, z ní udělalo digitálními triky přecpané fantasy, Popelka je pohádkou v tom úplně nejklasičtějším slova smyslu. To se týká i děje a stylu vyprávění, tudíž pokud jste už někdy pohádku o Popelce slyšeli, tak tento nový film vás pravděpodobně z hlediska příběhu nijak nepřekvapí – zvlášť pokud znáte animovanou Disneyho verzi z roku 1950.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Vzkříšení démona (The Lazarus Effect) – Recenze – 40%

Originální název amerického hororu Vzkříšení démona odkazuje na Svatého Lazara, jenž byl, jak se tvrdí v Novém zákoně, zázračně oživen Ježíšem čtyři dny po své smrti. Po něčem podobném prahnou hrdinové tohoto filmu – je jimi skupinka zhruba pěti vědců vyvíjejících chemické sérum, jenž by mělo být schopné přivést mrtvé zpět k životu (třeba když v nemocnici na operačním sále zemře pacient). Úspěšně tuto látku otestují na mrtvém psovi a opájí se svým úspěchem, přestože se ten pes po pár dnech začne chovat hodně divně.

Zlom nastane v okamžiku, kdy při dalším pokusu na jiném psovi elektrický proud zabije vedoucí projektu Zoe (Olivia Wilde) a její partner Frank (Mark Duplass) se rozhodne použít sérum přímo na ní. Sice ji tím zachrání, ale Zoe už není jako dřív. Nejen že jí zčernají duhovky, získá schopnost telepatie a telekineze a začnou ji sžírat děsivé vidiny a traumata, ale navíc začne své kolegy postupně zabíjet. Spolu s ní totiž bylo oživeno nepředstavitelné zlo pocházející z pekel…

 

Zdroj fotek: bontonfilm.cz

Čarovný les (Into the Woods) – Recenze – 40%

Čarovný les je filmovou adaptací broadwayského muzikálu, jehož celý děj probíhá v jednom rozsáhlém hvozdu a splétá do sebe čtveřici známých pohádek – Popelku, Červenou Karkulku, Lociku a Jacka a fazole. Jednotlivé postavy těchto pohádek se pak porůznu v lese potkávají, navzájem si ovlivňují své osudy a současně přitom zpívají. Oproti divadelní předloze je filmový Čarovný les velmi výpravný, se spoustou digitálních triků, s omračující přehlídkou hvězd současného stříbrného plátna a s režií Roba Marshalla (Chicago, Gejša).

Nejenže se pohádky proplétají, ale navíc jsou obepnuty jednotícím příběhem, v němž jakýsi pekař a jeho žena chtějí dítě, ale musí kvůli tomu prolomit rodinnou kletbu, v čemž jim může pomoci ta čarodějnice, která ji na ni kdysi dávno seslala. Aby se jí to povedlo, musí namíchat lektvar vydojený z krávy, která sežrala červenou pláštěnku, vlasy barvy kukuřice a zlatý střevíček. Ha, ha, ha.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Chappie – Recenze – 60%

Jihoafrický režisér Neill Blomkamp, po jehož nesmírně výrazném a mimořádně povedeném debutu District 9 si fanoušci sci-fi vytvořili obrovské nároky a přehnaná očekávání na jeho další filmy, což se promítlo na obecně chladnějším přijetí již nákladnějšího a ambicióznějšího (a méně zdařilého) Elysia, nyní natočil svůj třetí film s názvem Chappie. Ten sdílí se svými dvěma předchůdci mnoho společných prvků, takže i kdybyste nevěděli, že jeho autorem je Blomkamp, tak byste to pravděpodobně poznali. Opět jde totiž o špinavou a drsnou sci-fi, která je vizuálně a technicky pojatá velmi podobně jako District 9 či Elysium, stejně jako District 9 se odehrává v blízké budoucnosti v Jihoafrické Republice, také se v ní objevují postavy stylizovaných gangsterů s bizarními účesy a tetováními a je podobná i co do designu zbraní a technologií a do poněkud benevolentnějšího postoje vůči násilí a vulgaritám.

Neutečeš (It Follows) – Recenze – 60%

Americký horor Neutečeš (který je druhým filmem režiséra a scénáristy Davida Roberta Mitchella) funguje na nesmírně působivém námětu, který je děsivý už sám o sobě, a ani nemusíte film vidět, stačí slyšet o principu, na kterém je vystavěn, a už vám běhá mráz po zádech. Tak jako hlavní hrdince, pohledné teenagerce Jay, která se jednoho dne od svého přítele nakazí během sexu pohlavně přenosnou kletbou, načež se jí začne zjevovat jakýsi duch/zombie (pro zjednodušení mu budu říkat Bubák), který se ji snaží zabít.

Americký sniper (American Sniper) – Recenze – 80%

Všechna čest. Clintu Eastwoodovi táhne na pětaosmdesát a přitom stále točí takovéto filmy, jenž se hrdě ucházejí o Oscarové nominace a působí profesionálněji a řemeslně zdařileji než snímky od výrazně mladších filmařů. Americký sniper drží velmi dobře pohromadě, je režírovaný nadstandardně dobře, má strhující tempo, je napínavý, výtečně zahraný a v ničem si nezadá například s tematicky podobnými filmy od Kathryn Bigelow, jako jsou Smrt čeká všude či 30 minut po půlnoci.

 

Zdroj fotek: warnerbros.cz

Vybíjená – Recenze – 30%

Českou komedii Vybíjená, natočenou podle stejnojmenného románu Michala Viewegha, režíroval Petr Nikolaev (Příběh kmotra, Lidice, Kousek nebe…), který se s Vieweghovou látkou setkal už při natáčení Báječných let pod psa, svého tehdejšího celovečerního debutu.

Centrem dění je ve Vybíjené (která se ve filmu hraje asi 30 vteřin) sraz spolužáků gymnázia po pětadvaceti letech, na stejném místě, kde tehdy slavili úspěšnou maturitu. Večírek plný klábosení a popíjení alkoholu se nese ve znamení sentimentálního vzpomínání na staré časy, bilancování uplynulých let, hojení dávných šrámů a posmutnělých povzdechů nad ztraceným mládím. Celé to svým vyzněním a atmosférou dost připomíná Sněženky a machry po 25 letech, ale jako kdyby nikdy neexistovali první Sněženky a machři.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Svatý Mikuláš – Recenze – 40%

Je to skutečně velice bizarní shoda okolností, že týden po uvedení filmu Ghoul přichází do naší distribuce další český found footage horor. Jmenuje se Svatý Mikuláš a je opravdu hodně podobný kanadskému snímku Grave Encounters. Skupina studentů FAMU se v něm vydává natočit svůj absolventský dokument do opuštěné psychiatrické léčebny, v níž údajně dodnes straší duchové mučených pacientů. Jediná noc jim stačí na to, aby zjistili, že ty povídačky jsou pravdivé…

Asterix: Sídliště bohů (Astérix: Le domaine des dieux) – Recenze – 60%

Od posledního animovaného filmu o svérázných obyvatelích malé galské vesničky, popíjejících kouzelný lektvar, jenž jim dodává nadlidskou sílu, díky čemuž chrabře odolávají nátlaku římského impéria, uběhlo již devět let. Tehdy byl ještě snímek s názvem Asterix a Vikingové vytvářen ruční 2D animací, zatímco nejnovější adaptace s podtitulem Sídliště bohů, se už nepříliš překvapivě dočkala třetího rozměru. Pokrok se prostě zastavit nedá. Divočáci jsou sice chlupatější a Obelix macatější, přesto Asterixovi klasická animace slušela víc. Na druhou stranu, pořád je to lepší než bizarně ujeté hrané filmy, kterým se zejména v případě posledních dvou kousků (Asterix a Olympijské hry, Asterix ve službách Jejího Veličenstva) podařilo odkaz francouzských autorů původních komiksů Goscinnyho a Uderza provléct smrdutou stokou.

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Divočina (Wild) – Recenze – 60%

Americké drama Divočina (neplést se stejnojmenným animákem z roku 2006) je inspirováno skutečným osudem žijící Američanky Cheryl Strayed a její autobiografickou knihou, v níž popisuje, jak se v šestadvaceti letech vydala na 1100 mil (1770 km) dlouhou túru po Pacific Crest Trail, což je nesmírně dlouhá stezka, táhnoucí se přes tři americké státy, nekonečné lesy, poušť i zasněžené hory. Proč? Protože v té době prožívala něco jako životní krizi a tohle jí přišlo jako dobrý nápad…

Film pak pozůstává z toho, jak se hlavní hrdinka úporně plahočí s obří krosnou na zádech, což je každou chvíli prostříháváno s flashbacky z jejího dřívějšího života, v nichž je postupně odkrýváno, co ji přinutilo hodit všechno a všechny za hlavu a vydat se na tři měsíce pochodovat do lůna přírody. Tedy například to, že se rozvedla, že byla závislá na heroinu, a že jí matka zemřela na rakovinu. Mimo jiné.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz