Kingsman: Tajná služba (Kingsman: The Secret Service) – Recenze – 100%

Ne nadarmo je Matthew Vaughn, režisér filmů Po krk v extázi, Kick-Ass, Hvězdný prach a X-Men: První třída, jedním z mých nejoblíbenějších režisérů. Zatím totiž nenatočil jediný špatný film, ba ani průměrný. Všechny jsou přinejmenším silně nadprůměrné, v lepším případě hraničí s dokonalostí. Jsou chytré, sofistikované, nesmírně zábavné, brilantně napsané, vždy i skvěle obsazené a Vaughn to všechno umí natočit tak, že si prostě nemůžete pomoct a se slinou táhnoucí se z koutku úst hltáte každičkou vteřinu a každý střih a každou větu a každou drobounkou nuanci v hereckém výkonu úplně všech. Často mají jeho filmy i perfektní gradaci příběhu, překvapivé a smysluplně působící dějové zvraty, napínavé a přehledné akční scény a dokonce i emoce a psychologie postav fungují jedna báseň. A to samé platí ve vrchovaté míře i pro snímek Kingsman: Tajná služba, jenž vypráví o tajné britské organizaci, jejíž agenti jsou výkvětem moderní špionáže, ovládají ty nejlepší technologie a nastolují ve světě pořádek.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Nelze si přitom nevzpomenout na bondovky – Kingsman s nimi sdílí námět a přiznaně je cituje, ale dělá to inteligentně a po svém. Je dravější, drzejší a lépe napsaný než např. poslední Bondova dobrodružství s Danielem Craigem. Je agresivnější, dynamičtější a zábavnější, přitom mu ale nechybí naprosto přirozené a uvěřitelné postavy. Je maximálně současný a funguje plně v souladu s tím, jak já si představuji vývoj moderního mainstreamového filmu, jehož hlavním cílem je bavit. Zatímco bondovky zamrzly v konzervativní sféře „realistického“ špionážního filmu, tak svět Kingsmana je šílený, zběsilý, barevný, nesmírně stylizovaný a nekonečně cool. Tady se někdo rozhodl pohrát si s pravidly žánru a dal si na tom opravdu záležet.

Hlavním hrdinou je obyčejný mladík Eggsy z nuzného londýnského předměstí (Taron Egerton), za nímž se jednoho dne staví elegantní gentleman Harry (Colin Firth), jemuž Eggsyho otec kdysi zachránil život, a nabídne mu možnost stát se super-agentem v přísně tajné nevládní špionské organizaci, ve které Harry působí jako jeden z nejelitnějších a nejzkušenějších, a která si po nedávné smrti jiného agenta může dovolit přijmout nováčka. Eggsy přijme, a coby jeden z adeptů na uvolněnou pozici musí projít náročným eliminačním výcvikem, který může mít jen jediného vítěze.

Mezitím si Harry a další agenti (šéf organizace Michael Caine a odborník přes nové technologie Mark Strong) lámou hlavu s tím, jaké ďábelské plány má asi za lubem šišlající internetový miliardář Richmond Valentine (Samuel L. Jackson), když začne široké veřejnosti po celém světě nabízet zdarma sim karty s voláním a zprávami s nulovými poplatky a nic za to nechce. Současně sledujeme Richmonda, jak plánuje jakési mega-spiknutí na nejvyšší úrovni, aniž bychom však tušili, v čem to spiknutí vězí. A když se to konečně dozvíme, tak je to tedy pořádná pecka…

Je poměrně roztomilé, že ona tajná organizace se maskuje za luxusní krejčovský salon, zakládá si na gentlemanské tradici a její členové mají přezdívky podle rytířů kulatého stolu (Firth je Galahad, Caine samozřejmě Artuš, Mark Strong Merlin a z vítěze výcviku bude nový Lancelot), ale přitom je nesmírně progresivní, používá nejlepší možné technologie, o jakých se lidstvu nesnilo (kromě tabletů, tam už totiž lidstvo svět špionáže dohnalo), a její členové si v ničem nezadají s agenty z Mission Impossible. A je moc hezky vymyšlené, jak ta organizace vznikla.

Velice příjemnou skutečností je, že Matthew Vaughn si šel tvrdě za svým ve snaze natočit film nezávisle a moci si v něm dovolit to, co by si u studií za normálních okolností dovolit nemohl, a tím posunul celou záležitost na zcela novou úroveň. Kingsman je totiž dost podobně nekompromisní, krvavý a překvapivě brutální jako Kick-Ass, ne-li víc. Jeho humor je často velmi nekorektní, zápletka a její vyvrcholení je děsivá ve své aktuálnosti a přímočarosti a akce je řádně šťavnatá, rozhodně ne chudá na vybuchující hlavy, střelbu pistolí do obličeje na krátké vzdálenosti a krvavé masakry, v nichž jsou lidé propichováni nejrůznějšími předměty, případně svisle půleni katanami, které má padouchova zabijácká asistentka místo nohou. Takže je jasné, že konzervativnější diváci se sníženým prahem citlivosti se na tento film rozhodně nepohrnou, leda by si ho kvůli Firthovi spletli s Královou řečí 2. Ale všem ostatním ho vřele doporučuji bez jakýchkoli námitek.

Málem bych zapomněl zmínit, že ta akce je po celou dobu dokonale přehledná, výborně sestříhaná a má výtečnou choreografii. Colin Firth v ní působí jako ultimativní borec, který strká nějakého Bonda do kapsy. Akčních scén přitom není dvakrát mnoho, ale když už jsou, tak stojí za to.

Kingsman je ale bravurní zábavou i v těch chvílích, kdy jeho tempo mírně zvolní a někdo začne něco vysvětlovat, nebo si s někým povídat. Je to díky režii, scénáři a hercům, že v průběhu sledování filmu takřka neexistuje šance, že by se někdo nudil. Vaughn si dává záležet na každém detailu, prošpikoval svůj film drobnými odkazy a vtípky a smontoval to do sebe tak, že to sedne v naprosto každém ohledu. Nádherně vede herce a dostává z nich přesně to, co z jejich hrdinů činí postavy s uvěřitelnou emocionální hloubkou, jenž ve filmech tohoto žánru nebývá úplnou samozřejmostí. Hrdinové jsou inteligentní a sympatičtí lidé, se kterými je jednoduché soucítit a fandit jim, protože je dobře definováno to, co se odehrává v jejich nitru, je to srozumitelné, a ti herci to ještě k tomu umějí skvěle zahrát. Je téměř neuvěřitelné, že se Vaughnovi podařilo vytěžit tolik emocí a seriózního dojemného dramatu z filmu, o kterém se bude psát především jako o zběsilém, našlapaném a humorem překypujícím ohňostroji střelené zábavy.

Prostě je to nářez a zároveň nesmírně kvalitně odvedený a promyšlený kus inteligentní filmařiny. Tleskám.