Focus – Recenze – 40%

Americký snímek Focus (od tvůrců I Love You Phillip Morris či Bláznivá, zatracená láska) je komedií o podvodnících, přičemž tím nejprotřelejším z nich, který má na svědomí početnou organizovanou partu profesionálních kapsářů a šejdířů, je Nicky (Will Smith). Avšak mnohem víc prostoru než samotným podvodům je věnováno budování romantického vztahu hlavního hrdiny s pohlednou lupičkou Jess (Margot Robbie). Film se pak dělí na dvě části:

1)    V té první se Nicky holedbá, že nikdy nedělá „velké podfuky“ a vysvětluje, jak zasvětil své lupičské umění profesionálnímu kradení peněženek, šperků, hodinek a kreditních karet. Jeho obratnost se projeví při několika drobných akcích, kterých se zúčastní i nadšená a neméně schopná Jess. Když si oba dost nahrabou, tak Nicky zariskuje a provede s nakradenými penězi zcela nesmyslný ultra-mega-super podfuk, čímž svůj zisk několikrát znásobí. Že je to v rozporu s tím, co tvrdil na začátku, se neřeší. Každopádně pak dá Jess sbohem, tudíž se ukáže, že ten slibně se rozvíjející vztah mezi nimi celou dobu bral jako pracovní, okořeněný trochou nezávazného blbnutí. Následuje titulek „O tři roky později“.

2)     Nicky je na volné noze a na mizině, tudíž se nechá najmout u majitele stáje Formule 1, aby se vydával za jeho mechanika a následně prodal falešnou kopii speciálně upraveného vítězného motoru lačné konkurenci. Znovu se setkává s Jess, která je shodou okolností přítelkyní/milenkou jeho zaměstnavatele a tajně se s ní začne scházet, protože oba cítí, že mezi nimi i po těch třech letech pořád něco je. No a pak se ukáže, že všichni podvedli všechny v obrovském maxi-hyper-extra podfuku na třetí.

Ghoul – Recenze – 60%

Tři američtí amatérští filmaři se vydávají na Ukrajinu, aby tam natočili pilotní díl dokumentárního seriálu o kanibalismu. V doprovodu svérázného průvodce, jeho sexy překladatelky a podezřelé vědmy/čarodějnice se ubytují v polorozpadlém stavení uprostřed strašidelného lesa, které patří údajnému masovému vrahovi Borisovi (se kterým se osobně setkají a on jim s příslibem rozhovoru ochotně půjčí klíče). Tam se jim náhodou podaří vyvolat ducha Andreje Čikatila – zvráceného kanibala, jenž během svého života zabil přes padesát obětí. Ten je v prokletém domě uvězní a začne je psychicky i fyzicky terorizovat…

 

Zdroj fotek: bioscop.cz

Teorie všeho (The Theory of Everything) – Recenze – 70%

Na Oscara za nejlepší film nominované drama Teorie všeho vypráví o životě Stephena Hawkinga – o tom, jak bojoval o život, jak přišel ke kolečkovému křeslu, jak se oženil a jak se snažil přijít na znění fyzikální rovnice, která by řešila všechny zákony vesmíru současně.

Snímek je zároveň adaptací autobiografické knihy, kterou napsala Hawkingova bývalá manželka Jane, a tudíž není divu, že právě jejich vztahu se film věnuje zdaleka ze všeho nejvíc a všechno ostatní je v něm jen okrajové. Tudíž pokud se zajímáte o Hawkingův výzkum nebo o detaily ohledně jeho onemocnění, tak tady na nic nového nenarazíte – film obsahuje jen nezbytný základ, aby se vůbec dalo mluvit o Hawkingovi, a víceméně předpokládá, že toho pána s hlasovým emulátorem zabudovaným v jezdícím křesílku znáte.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

The Oscars 2015 - Výsledky Oscarů

Nejlepší film

                Americký sniper

                Birdman

                Grandhotel Budapešť

                Chlapectví

                Kód Enigmy

                Selma

                Teorie všeho

                Whiplash

Nejlepší režie

                Alejandro Gonzáles Iñárritu (Birdman)

                Bennett Miller (Hon na lišku)

                Morten Tyldum (Kód Enigmy)

                Richard Linklater (Chlapectví)

                Wes Anderson (Grandhotel Budapešť)

Český lev 2015 - vítězové

NEJLEPŠÍ FILM

                Cesta ven

                Díra u Hanušovic

                Fair Play

                Pojedeme k moři

                Tři bratři

NEJLEPŠÍ REŽIE

                Andrea Sedláčková (Fair Play)

                Jan Svěrák (Tři bratři)

                Jiří Mádl (Pojedeme k moři)

                Miroslav Krobot (Díra u Hanušovic)

                Petr Václav (Cesta ven)

Danielův svět – Recenze – 70%

Český dokument Danielův svět získal loni Cenu diváků na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě, nedávno byl s úspěchem promítán na filmovém festivalu v Berlíně a nyní se dočkal i distribuce v kinech. Tím jeho cesta po tuzemsku i po zahraničí ale zdaleka nekončí. Přitom jde o humanistický portrét mladého vysokoškolského studenta Daniela, nadějného samotářského spisovatele. Tak proč to pozdvižení?

Daniel je totiž pedofil. Je mu pětadvacet a je zamilovaný. Objektem jeho lásky ale není spolužačka z ročníku, nýbrž sedmiletý syn jeho známých, kteří o Danielově sexuální orientaci vědí a nechávají ho, aby si s jejich potomkem hrál, protože vědí, že mu neublíží.

 

Zdroj fotek: artcam.cz

Kobry a užovky – Recenze – 80%

Režisér Jan Prušinovský je mezi diváky známý především díky seriálu Okresní přebor a jeho stejnojmennému celovečernímu prequelu s podtitulem Poslední zápas Pepíka Hnátka a v poslední době i díky televiznímu seriálu Čtvrtá hvězda, jenž natáčel spolu s Miroslavem Krobotem. V souvislosti s jeho novým filmem Kobry a užovky by se však hodilo připomenout spíše jeho tvorbu na epizodách dramatických minisérií Soukromé pasti a Nevinné lži, v nichž se pro humor muselo chodit daleko. Kobry a užovky jsou totiž nejlepším českým dramatem ze současnosti za poslední léta a nedivil bych se, kdyby udělaly slušnou kariéru v zahraničí a na zahraničních festivalech.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Padesát odstínů šedi (Fifty Shades of Grey) – Recenze – 30%

Padesát odstínů šedi asi není třeba sáhodlouze představovat. Knižní trilogie se stala fenoménem a jedním z nejdiskutovanějších bestsellerů posledních let a nemenší ohlas nyní budí i filmová adaptace jejího prvního dílu, která měla už dávno před premiérou zajištěno, že vzhledem ke svému rozpočtu 40 milionů dolarů si s přehledem vydělá nejen na sebe, ale i na následující dvě pokračování, kterým se jistojistě v budoucnu nevyhneme.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Zvonilka a tvor Netvor (Tinker Bell and the Legend of the Neverbeast)– Recenze – 60%

Animovaná série o Zvonilce a jejích vílích kamarádkách ze světa Petra Pana vzniká ve studiích Walta Disneyho coby vedlejší produkt, který neaspiruje na Oscarové nominace tak jako Ledové království nebo Velká šestka, nemá ambice tolik prorazit, je levnější, o něco jednodušeji animovaný a v USA ani nejde do kin. U nás se však vílí dobrodružství relativně chytla, a přestože první díly putovaly také rovnou na DVD, tak poslední tři filmy se do kino distribuce dostaly.

 

Zdroj fotek: falcon.cz

Žena v černém 2: Anděl smrti (The Woman in Black: Angel of Death) – Recenze – 50%

Možná si pamatujete na nijak zvlášť vydařený duchařský horor Žena v černém, který se do našich kin dostal před třemi roky coby adaptace knižní předlohy britské spisovatelky Susan Hill a zároveň remake staršího televizního filmu z roku 1989. Daniel Radcliffe v něm hrál mladého právníka, jenž přijel vyřizovat pozůstalost zesnulé hraběnky do její honosné polorozpadlé vily, nacházející se na ostrově uprostřed močálů pokrytých hustým závojem mlžného oparu, a musel si přitom poradit s duchem, který v nedaleké vesnici zabíjel děti.

Kingsman: Tajná služba (Kingsman: The Secret Service) – Recenze – 100%

Ne nadarmo je Matthew Vaughn, režisér filmů Po krk v extázi, Kick-Ass, Hvězdný prach a X-Men: První třída, jedním z mých nejoblíbenějších režisérů. Zatím totiž nenatočil jediný špatný film, ba ani průměrný. Všechny jsou přinejmenším silně nadprůměrné, v lepším případě hraničí s dokonalostí. Jsou chytré, sofistikované, nesmírně zábavné, brilantně napsané, vždy i skvěle obsazené a Vaughn to všechno umí natočit tak, že si prostě nemůžete pomoct a se slinou táhnoucí se z koutku úst hltáte každičkou vteřinu a každý střih a každou větu a každou drobounkou nuanci v hereckém výkonu úplně všech. Často mají jeho filmy i perfektní gradaci příběhu, překvapivé a smysluplně působící dějové zvraty, napínavé a přehledné akční scény a dokonce i emoce a psychologie postav fungují jedna báseň. A to samé platí ve vrchovaté míře i pro snímek Kingsman: Tajná služba, jenž vypráví o tajné britské organizaci, jejíž agenti jsou výkvětem moderní špionáže, ovládají ty nejlepší technologie a nastolují ve světě pořádek.

 

Zdroj fotek: cinemart.cz

Jupiter vychází (Jupiter Ascending) – Recenze – 60%

Akční sci-fi sourozenců Wachowských funguje mezi premiérami tohoto týdne jako protipól k filmu Big Eyes. Zatímco Burtonovo drama o přehlížené malířce je takovým malým, jednoduchým a smysluplným filmečkem, jenž má šanci okouzlit i starší generaci diváků zvyklou na pomalejší a klidnější tempo vyprávění, tak Jupiter vychází je megalomanskou, zběsilou, složitou a zcela dementní podívanou založenou na efektech, kterou patřičně ocení převážně teenageři libující si v bezduchých a nablýskaných slátaninách odehrávajících se ve fantaskních intergalaktických světech.

Big Eyes – Recenze – 60%

Margaret Keane je dodnes žijící americká malířka, která se v padesátých a šedesátých letech proslavila po celém světě svými obrazy, na nichž jsou zachyceny děti s obrovskýma očima. Resp. proslavil se jimi její manžel Walter, jenž práci své ženy po dlouhé roky vydával za svou vlastní a připsal si tak všechny zásluhy, o které se s ním Margaret v roce 1970 přela soudně a spor vyhrála. Nyní se o tomto období jejího života rozhodl natočit celovečerní film režisér Tim Burton (který ji už delší dobu obdivuje, má svou vlastní sbírku jejích obrazů a nedá se upřít, že by se jí nenechal inspirovat, přinejmenším ve své animované/loutkové tvorbě).

Whiplash – Recenze – 100%

Je téměř neuvěřitelné, že nejlepší film letošní oscarové sezóny, co jsem zatím měl možnost vidět, režíroval pouze třicetiletý Američan Damien Chazelle, přičemž jde teprve o jeho druhý film v životě, navíc natočený podle vlastního scénáře. Na dramatu Whiplash (název odkazuje na název skladby) v každém případě odvedl naprosto perfektní práci v každém ohledu, takže smekám a píši si ho na seznam lidí, které budu bedlivě sledovat, protože od tohohle člověka se ještě dočkáme velkých věcí. Nebo alespoň v to doufám, protože našlápnuto má tedy pořádně a laťku si nastavil mimořádně vysoko.

 

Zdroj fotek: falcon.cz