Především je zajímavé, že fantasy Sedmý
syn, vzniklou v mezinárodní koprodukci USA, Kanady, Velké Británie a
Číny, natočil původem uzbekistánský režisér Sergej Bodrov, tvůrce filmů jako Kavkazský zajatec nebo Mongol – Čingischán. V novinářských
materiálech se píše, že „producenti byli nadšení z jeho originálního
přístupu k žánru fantasy“, nicméně pokud si od evropského režiséra
slibovali něco podobně zásadního a vizuálně podmanivého, jako bylo na poli komiksových
adaptací Wanted od Timura
Bekmambetova, tak bohužel šlápli vedle. Sedmý
syn totiž v porovnání s jinými nedávnými filmovými fantasy ničím
zvláštním nevybočuje a spíš se mezi nimi svou nevýrazností a obyčejností ztrácí.
Jde o adaptaci prvního dílu knižní série britského spisovatele Josepha
Delaneyho, která vyšla i u nás pod názvem Učeň lovce duchů. Avšak pokud mohu věřit obsahu na Wikipedii, tak jde
o adaptaci velmi volnou. Děj filmu se odehrává ve fantazijní zemi inspirované
středověkem, kterou sužují různá monstra, přízraky a duchové. Nejmocnější jsou
však čarodějnice ovládající černou magii a jejich vražední služebníci.
Hlavním hrdinou je mladík Tom Ward (hraje ho Ben Barnes alias princ Kaspian
z Letopisů Narnie), farmářský
synek se šesti bratry a s nulovými bojovými zkušenostmi. Coby nejmladší je
osudově předurčen k tomu, aby doprovázel rytíře Gregoryho (Jeff Bridges)
na jeho toulkách po zemi a stál mu po boku coby učedník v boji proti silám
temnoty. Na zaučení Toma do všech tajů svého řemesla má však Gregory poměrně
málo času – za pár dnů totiž nadejde krvavý úplněk a královna všech čarodějnic
Malkin (Julianne Moore) se pokusí převzít nadvládu nad světem, v čemž je
potřeba jí zabránit…
Velmi silně to připomíná čtyři roky starý Hon na čarodějnice s Nicolasem Cagem a Ronem Perlmanem, jehož
děj se také točil kolem čarodějnic a hlavním hrdinou v něm byl křižácký
rytíř. Výhodou Sedmého syna je, že má
výrazně lepší obsazení (s výjimkou Rona Perlmana, nicméně Jeff Bridges má v Sedmém synovi nějakého znetvořeného
pomocníka, který vypadá jako Perlman ve Jménu
růže) a nabízí víc vizuálních lákadel v podobě digitálních draků,
přízraků a mega-krtků.
Nejsilnější stránkou filmu je nepříliš překvapivě Jeff Bridges, který hraje
vděčnou postavu rázovitého sympaťáka opředeného legendami a s naplněnou placatkou
vždy po ruce, tudíž něco podobného jako v Opravdové kuráži. Občas udělá něco efektního, místy pohodí hlášku, sem
tam něco roztomile zažvatlá. A nehraje špatně, nicméně hraje na doraz seriózně,
patrně nevědomky o tom, v čem že se to ocitl. V každém případě je ale
zábavný dostatečně a to je to, co se počítá.
O dost méně zábavný a zajímavý je hlavní hrdina, který sice tváří v tvář
nebezpečí prokáže odvahu a chrabrost, ale o nějaké hloubce v případě jeho
postavy nemůže být řeč. Nezachraňuje to ani primitivní romantická linie ve
stylu „zamiluji se do první dívky, kterou na svých cestách potkám, shodou okolností
je to čarodějka, to je osud“, ani útržkovité vidiny a halucinace, v nichž Tom
může vidět budoucnost, ale které nejsou v příběhu vůbec k ničemu využity.
Vzhledem k tomu, že jde o první díl něčeho, tak se nám tvůrci logicky
snažili představit onen nový svět, v němž hrdinové žijí. Dost míst ve
filmu tím pádem vypadá tak, že Tom a Gregory putují krajinou, tu a tam na ně
vyběhne něco digitálního, Gregory vysvětlí, oč jde, a už se to ve zbytku filmu
neobjeví. Podobné věci naštěstí plní celkem obstojně funkci nablýskané atrakce,
která na pár vteřin okouzlí a zažene nudu, tudíž to filmu vyčítat nebudu.
Předvídatelný děj a předem předpokládatelné zvraty ale už ano a zejména pak neuspokojivý
závěr, v němž se namísto epického vyvrcholení dočkáte jen několika střetů
jednoho proti jednomu a celá ta záležitost s čarodějnicemi se vyřeší tak
nějak sama od sebe…
Ne všem fantasy se vždy dařilo. Snímky jako Mortal Instruments, Nádherné
bytosti nebo Zlatý kompas byly
adaptacemi prvních dílů knižních sérií, kterými se producenti snažili
odstartovat nové fenomény, ale nepodařilo se, protože nevydělaly dost peněz a
nikdy k nim tím pádem nevznikly pokračování. Nyní se o to pokoušejí se Sedmým synem, který ve srovnání s již
zmíněnými není o nic horší – přinejmenším je slušně technicky natočený, není
nechtěně k smíchu, u většiny postav funguje jejich motivace a námět
rozhodně není k zahození. Celkové zpracování je ale poněkud nemastné neslané,
nevybočující jakýmkoli směrem, neobsahující naprosto nic nového a ne zrovna
oslňující svými kvalitami. Hádám, že i v tomto případě se dalších dílů
dočkáme jen zázrakem…
P.S.: Film jde do kin ve 2D i ve 3D (nic moc). 3D kopie jsou všechny dabované, kromě jediné, která je česky otitulkovaná a poběží v IMAXu.
Žádné komentáře:
Okomentovat