V animované trilogii Madagaskar
byla čtveřice tučňáků postavami vedlejšími, přesto se postarala o spoustu
vděčného humoru a často stála i za těmi nejlepšími vtipy. Vysloužila si
samostatný vánoční kraťas, vlastní televizní seriál a nyní má v kinech i
vlastní celovečerní film. Od těch samých tvůrců.
Po vzoru Madagaskaru 3 se duo
režisérů i scénáristé totálně vykašlali na nějakou logiku příběhu, smysl
vyprávění, soudržnost a dodržování fyzikálních zákonů, takže výsledkem je
maniakální groteska plná honiček a bláznivých scének. Příběh je o tom, že
tučňáci Skipper, Kowalski, Rico a Vojín se vloupají do přísně střeženého bunkru
s americkými zlatými rezervami (ochranku uspí plastovým budíkem a dovnitř se
dostanou pomocí country hudby), ale namísto zlatých cihel jim jde o automat na
sýrové křupky. Ten na ně však zaútočí, neboť se v něm skrývá fialová
chobotnice Dan, jehož cílem je ukrást a zneškodnit tučňáky ze zoologických
zahrad po celém světě, a aby mohl svůj ďábelský plán uskutečnit, převléká se za
profesora genetiky (a prochází mu to). Děj se pak přesouvá z USA do
Šanghaje i do Benátek a zpět, k tučňákům se přidá další tajný akční tým (s
polárním medvědem, sněžným vlkem, sněžnou sovou a tuleněm) a končí to tím,
že se v New Yorku střílí z obřího laserového děla poháněného
roztomilostí…
O moc originální děj tedy nejde, avšak nejdůležitější je to, že film je po
celou dobu dostatečně zábavný, a to natolik, že klidně vydrží na vícero
zhlédnutí. Během značného množství akčních scének (jako je ta, kdy tučňáci
vyskočí za letu z letadla a pak přeskakují po vypadlých bednách na letadla
jiná, až se nakonec snesou na zem v nafukovacím hradu) se totiž odehrává
nespočet gagů a vtípků i v druhém plánu a je poměrně těžké tu smršť
hbitého humoru napoprvé kompletně zaregistrovat. Vůbec celý film je od začátku
do konce vyloženě nacpaný nejrůznějšími gagy, uhání jako o život a skoro není
čas se nudit. Pomineme-li občasnou příběhovou zmatečnost a nahodilost
(hraničící s dadaismem), tak je film i dost konzistentní co do stylu a úrovně
vtipů, kterých je opravdu tolik, že ty slabší se mezi nimi ztrácejí.
Na projekci bylo i dost dětí a nezdálo se, že by se nebavily. Nejvíc smíchu
se samozřejmě ozývalo během obligátního padání, zakopávání a mlácení se do
hlavy, na rozdíl od sofistikovanějších vtipů, kdy si tvůrci např. střílí z dokumentaristů
(prolog filmu se odehrává na Antarktidě, kde tučňákům za zadky neustále běhá
štáb s kamerami), kdy víc než děti byli slyšet bavící se dospělí.
Celkově Tučňáci nejsou tak dobří
jako Madagaskar 3, protože ten měl i
přes značnou ztřeštěnost přeci jen lépe vyprávěný a méně předvídatelný děj, ale
zas jsou lepší než Madagaskar 1 a 2. A pobaví spolehlivě. Jsou totiž tak
nabití, že si v nich to svoje najde opravdu každý, děti i dospělí (akorát
epileptici přijdou zkrátka). Mezi animovanými filmy tohoto roku se Tučňáci z Madagaskaru
rozhodně řadí do silného nadprůměru. A proti dabingu tentokrát také nelze nic namítat.
Žádné komentáře:
Okomentovat