Škatuláci (Boxtrolls) – Recenze – 50%

Animovaný a v našich kinech česky dabovaný americký film Škatuláci je adaptací populární britské knížky Here be Monsters! (děj je ale PODSTATNĚ změněný). Stojí za ním ti samí animátoři, kteří stvořili snímky Norman a duchové nebo Koralína a svět za tajnými dveřmi a i tento jejich nový počin je vytvořený pomocí ruční animace. Drobné úpravy v počítači a digitální triky byste sice samozřejmě našli, ale základem je opravdu čistá, poctivá a klasická ruční práce. Až si skoro říkám, proč se s tím ti animátoři vůbec pracně patlají, když pak svůj talent a schopnosti propůjčí relativně obyčejnému a předvídatelnému příběhu, který je vlastně pouhou variací na již mnohokrát viděné, zvlášť když by stejného efektu docílili v počítačích mnohem pohodlněji. Na druhou stranu je potřeba je za to chválit, díky nim klasická animace ještě nevymřela. A asi je to taky prostě baví (což závěr filmu potvrzuje).

Hlavním hrdinou je zhruba desetiletý chlapec, který žije v blíže nespecifikovaném městečku Sýrečkov. Jenže nežije mezi lidmi na povrchu, nýbrž v podzemí ve společenství tzv. Škatuláků, legračních skřítků, respektive trollů, kteří jsou oděni pouze do krabic. Dostal se k nim před lety za nevyjasněných okolností a byl jimi vychován. Jsou neškodní a hraví, nicméně lidi je nenávidí a bojí se jich, protože o nich kolují nepravdivé kruté legendy, že jsou zlými monstry, co požírají malé děti. V městečku panuje noční zákaz vycházení a je založena organizace na likvidaci Škatuláků, kterou vede slizký pan Chňapák. Škatuláků ubývá a hlavní hrdina se vydá na povrch přijít tomu všemu na kloub. Potká se tam s dcerkou pana starosty a… Zbytek si pravděpodobně domyslíte.

Po vizuální stránce je film skvostný a dotažený do nejmenšího detailu. Příběh je ale bohužel až příliš ohraný a stereotypní – především kvůli tomu působí Škatuláci hrozně obyčejně a ve výsledku nevýrazně, oproti třeba takové Mrtvé nevěstě Tima Burtona (od jiných tvůrců), Noční můry před Vánoci (od zakladatele studia, které Škatuláky natočilo), nebo již zmíněné Koralíně. Svět, ve kterém se film odehrává, je barvitý a nápaditý a mohlo by se v něm odehrávat ledacos, nicméně to, co se v něm nakonec odehrává, je v lepším případě nezajímavé a chatrné, v horším případě nudné a nesmyslné. Většina postav se chová zcela chaoticky a náhodně, aniž by to mělo jakoukoli souvislost s čímkoli. Často je jejich chování navíc za hranicí dětského filmu (hlavní záporák je transvestita, jeho hloupí poskokové vedou filozofické debaty o rozlišení dobra a zla a starosta městečka dává přednost degustacím sýrů před schvalováním návrhu o výstavbě škol a nemocnic).

Z hlediska příběhu jsou Škatuláci vlastně spíš podprůměrní a zoufale nedotažení. Co je částečně zachraňuje, je jejich technické zpracování. A zdaleka nejlepší je na nich až posledních 60 sekund.