Želvy Ninja jsou fenoménem, na kterém na přelomu osmdesátých a
devadesátých let (u nás s mírným zpožděním) vyrůstala řada dětí, jež
hltaly animovaný seriál o obojživelných zmutovaných ochráncích New Yorku přilepené
na televizních obrazovkách. Fanoušky mají přitom chrabří želví bojovníci i mezi
nemalou populací dospělých – za vznikem seriálu stojí původní undergroundový
drsný komiks, jehož okrunýřovaní hrdinové měli k vzornému chování a rychlošípáckým
heslům daleko. Po vzoru animovaného seriálu (který měl několik pokračování) se
svezla i řada celovečerních filmů, v nichž titulní želvy Michelangela,
Donatella, Leonarda a Raphaela hráli živí herci nasoukaní do latexových kostýmů
a výsledek byl… bizarní. V roce 2007 se i do našich kin dostal animovaný
film, který už jednou provždy stanovil, že pokud se někdo v budoucnu bude
pokoušet natočit celovečerní film s Želvami Ninja, tak jedině za pomoci
počítačové animace. A přesně o to se nyní pokusil Jonathan Liebesman, režisér Světové invaze a Hněvu titánů, v produkci Michaela Baye.
 |
| Zdroj: Cinemart |
Že film produkoval mimo jiné Michael Bay, se pozná i podle toho, že jedním
ze záporáků je robotický transformující se mecha-ninja. A že v hlavní (lidské)
roli špulí rty Megan Fox.
Na filmu patrně pracovala spousta lidí, která chová původní seriál ve svém
srdci, a které se podařilo film přizpůsobit jak těm, kteří s Želvami nikdy
do styku nepřišli (je věnováno dost času vysvětlování, že Želvy Ninja vznikly v genetické
laboratoři a vyrůstaly v kanálech, kde trénovaly bojová umění pod vedením
zmutované krysy), tak fanouškům. Nechybí obvyklé propriety, jako je fetiš na
pizzu, jízda na skateboardu a vykřikovaní „Cowabunga!“, a také se vracejí staří
známí – kromě zvídavé reportérky April (která byla i v sedm let starém
animáku) i záporák jménem Trhač. Titulní čtveřice hrdinů se pak chová a
vyjadřuje přesně jako v původním seriálu – jsou praštění, různě se
popichují, dělají různé polotrapné puberťácké vtipy a narážky a vůbec mluví
jako američtí teenageři, přičemž se ale navíc zdařile ohánějí katanou i nunčaky
a vypadají spíš jako wrestleři nebo jako kulturisti. Nicméně jsou dostatečně
zábavní a při pohledu na ně fanoušek nostalgicky zaplesá. Úsměv mu však zamrzne
při zjištění, že jeho oblíbení hrdinové se nachomýtli do filmu, který je
spotřební zábavou cílenou na desetileté chlapce.
Příběh je tradiční blábol založený na tom, že někdo zlý plánuje zamořit
celé město (a poté celý svět) otráveným plynem a sklízet obrovské peníze za
nabízení protilátky, takže jedinou šancí na překažení jeho úmyslů jsou
maskovaní hrdinové, kteří žijí ve stínech skryti zrakům běžných lidí, a tak
dále. Že bude zápletka dementní, se dalo čekat (ostatně, jde o film, jehož
hrdinové jsou obří zmutované mluvící ninja želvy). Bohužel i v průběhu jejího
vyprávění dochází na pravidelné bázi k častým logickým kiksům, které pak
zbytečně upoutávají divákovu pozornost, nutí ho přemýšlet nad jejich
nesmyslností a znemožňují mu patřičně si vychutnat např. akční scény (i když
ta, ve které se z nekonečně dlouhého zasněženého srázu řítí kamion a
několik aut, mezi kterými želváci proklouzávají po krunýřích, je opravdu
bezchybná a úžasná). Každou chvíli totiž dojde k tomu, že kupříkladu želvy
vyrazí za mohutného křiku ven z výtahu, načež se ocitnou na střeše výškové
budovy, kde široko daleko žádný výtah není. Nebo že záporák uprostřed
rozhodujícího souboje úplně nemotivovaně odvrátí od hlavních hrdinů zrak (asi
na minutu a půl), čímž pádem jim poskytne dostatek času k olízání ran a k domluvení
strategie. Nebo že by se štíhlá a křehká reportérka opravdu dokázala udržet na z výšky
tří set metrů padající kovové konstrukci, na které dělá problémy se udržet
čtyřem mutantům, obaleným mohutnými svaly?
Dále je tu problém s tím, co se v animovaném celovečeráku ani v televizních
seriálech nevyskytovalo, a to jsou živí herci. Megan Fox opravdu NENÍ dobrá
herečka. Do filmů ji obsazují proto, že vypadá jako modelka z reklamy na
make-up a jako hlavní hrdinka vlhkých snů průměrného amerického teenagera,
nikoli proto, že by někdy podávala dobrý herecký výkon. Parťáka jí dělá o
šestnáct let starší Will Arnet (mimořádně necharismatický) v roli kameramana,
který se snaží reportérku April v podání Megan s opakovanými neúspěchy
sbalit. Jeho neustálé zoufalé pokusy a slovní neobratnost asi měly vyznít
komicky a vtipně, leč vyznívají spíš smutně. Nejlepší je nakonec asi William
Fichtner jako bývalý vědec, který fušuje do politiky a stará se o bezpečí města
(v oficiální synopsi distributor tvrdí, že Fichtner hraje Trhače, což není
pravda).
Český dabing sice není vyloženě špatný, avšak filmu rozhodně nepřidává. Želvy Ninjové prostě v češtině nezní
dostatečně cool a obávám se, že větu „Oh my God, so you are… Teenage Mutant
Ninja Turtles!“, vyslovenou ústy šokované hlavní hrdinky, nelze pronést v doslovném
českém překladu tak, aby přitom nezněla nechtěně směšně.
Želvy Ninja rozhodně nejsou chytrým filmem, nevolají po
násobném zhlédnutí (kromě zmíněné scény se zasněženým srázem) a ani nejsou
kdovíjak zábavné – pravděpodobně by jim slušela ještě větší přepálenost ve všem
a větší množství nadhledu, když už nedokážou zaujmout po stránce scénáristické.
Příběh je mdlý a zaměnitelný se spoustou dalších, v nichž také na jedné
straně stojí výrazní a sympatičtí hlavní hrdinové a na straně druhé nevýrazní a hloupě
uvažující záporáci, zaslepení svými plány na ovládnutí světa (jeden z nich
se asi čtvrt hodiny před koncem filmu najednou zničehonic přestane objevovat a
jeho osud zůstane nevyřešen). A přestože dětem (především klukům) od sedmi do
dvanácti let se budou želváci patrně líbit o dost víc, starší diváci dají
přednost nadsazenějším G.I.Joe,
promyšlenějším superhrdinským filmům od Marvelu, případně výbušnějším Transformers.
Žádné komentáře:
Okomentovat