Díra u Hanušovic - Recenze - 60%

Díra u Hanušovic je filmovým režijním debutem herce a divadelního režiséra Miroslava Krobota, který do něj coby umělecký ředitel Dejvického divadla obsadil většinu jeho herců. Děj filmu (nebo spíš do sebe poskládané dějové střípky) se odehrává v současnosti v zapadlé vísce na Jesenicku (anglický název filmu je Nowhere in Moravia), poblíž obce Hanušovice, kde žije asi patnáct lidí, jejichž osudy se snímek zabývá:

• V jedné chalupě žije matka (Johanna Tesařová) se dvěma dcerami, Marunou a Jarunou. Jaruna (Lenka Krobotová) pracuje ve městě jako zdravotní sestřička a mámě obvazuje oteklé nohy, zatímco Maruna (Tatiana Vilhelmová) dělá domácí práce a výčepní v hospodě. A souloží se starostou (Ivan Trojan). A občas i s někým jiným. Ale s mladým hrobníkem, který ji miluje (Jaroslav Plesl), souložit nechce.

• V jiné chalupě spolu na jedné hromadě žijí tři lidé (Simona Babčáková, David Novotný, Hynek Čermák). Dva z nich jsou manželé a ten třetí je nějak navíc.

• Dva klempíři (Lukáš Latinák a Ján Kožuch) opravují spolu s hrobníkem střechu kostela.

• Bezdomovec Smraďoch (Martin Myšička) občas zajde do hospody otrávit ovzduší, ohřívá si ruce s kamarády bezdomovci u hořícího barelu, ale jinak nic nedělá.

• Sklerotický děda, který chodí všude pozdě, což ho činí čistě komickou figurkou.

• Dva až tři statisti v hospodě, případně na pohřbech, plus kazatel.

Oficiálním žánrem filmu je drama/komedie, ale tu komedii berte hodně s rezervou. Řada elementů a situací v něm je sice komická (s hořkou příchutí), ale vyvolá maximálně letmé pobavení nebo škubnutí koutky. Rozhodně to není žádná řachanda, u které byste se smáli nahlas. Trochu to připomíná film Mistři, pokud si tedy odmyslíte zápletku se sázením, hokejový šampionát a fantazijní prvek v podobě halucinací Jana Budaře.

Díra u Hanušovic nemá žádný jednotný děj. Jde jen o slepenec situací, které se obyvatelům malinkaté vísky přihodily zhruba v období jednoho týdne. Onen popis postav o dva odstavce výš je zároveň popisem většiny zápletek. Jediné dva větší příběhové celky, ke kterým v průběhu filmu dojde, tu popisovat nebudu, abych vám nezkazil překvapení. Z většiny nadhozených situací ale častokrát nic nevyplyne a ani vyplynout nemá. Např. dojde k jisté tragické události, o které si lidé ve vesnici řeknou, že je tedy opravdu tragická, a dál už o ní nemluví a ani se jí nic zásadního neovlivní. Kdyby k ní nedošlo, bylo by to jedno, film by byl jen o šest minut kratší. Jiný příklad - starosta se snaží ulovit jelena, ale během celého filmu se mu to nepodaří. Také staví dům, ale nedá se s jistotou prohlásit, že ho někdy vůbec dostaví. Jakého chlapa si nakonec Maruna vybere, je také ponecháno otevřené.

Nejen vcelku obvyklé zápletky, ale i tempo snímku a kamera podtrhují minimalismus a banalitu moravské vesnice a odrážejí v sobě klid a loudavý životní styl jejích obyvatel, kteří nemají důvod kamkoli spěchat a mají kořeny zapuštěné v přírodě a v kraji, ve kterém vyrůstali. Kamera je v drtivé většině záběrů statická a nehybná, což vede k pořizování dlouhých záběrů, ve kterých se mnohdy nestane nic kromě toho, že např. někdo dlouze přežvykuje sousto chleba, nebo se mlčky dívá na televizi. Pokud chcete jít na nový český film o svérázných obyvatelích jedné vesnice proto, abyste si odpočinuli, pak je Díra u Hanušovic tou pravou volbou. Ale jestli jste trochu unavení, tak riskujete, že většinu promítání prospíte.

Miroslavu Krobotovi se zcela evidentně podařilo beze zbytku realizovat jeho jasnou vizi, což dokládá jeho tvůrčí a režisérské schopnosti. Nicméně nejde o vizi zrovna dvakrát zábavnou, záměr zachytit ve filmu atmosféru zapadlých koutů Jesenicka totiž nestačí na celovečerní film. Kdyby byl ve filmu namísto dějových fragmentů i nějaký jednotící a celistvý příběh, bylo by to rozhodně ku prospěchu.

Ve filmu zazní pár vět německy, ale české titulky obsaženy nejsou. Ještě že na projekci ve Varech na festivalu byl film promítán s titulky anglickými, jinak by mi asi nedocvakly všechny souvislosti... V běžných kinech se ale podobné výsady nedočkáte. Pak je tu problém se zvukem - občas není rozumět replikám herců. Všichni mluví moravským nářečím (a není to směšné), to ale není příčinou. Opět mi byly nápomocné anglické titulky, bez nich bych pravděpodobně přišel o smysl několika vtipů a nadávek.

Herci jsou bezvadní a nemám k nim absolutně žádné výhrady. Kromě dvou až tří kratičkých hádek se od nich také nevyžadovaly žádné extrémní či exaltované kreace, takže podávají takové příjemné, vcelku standardní, ale zato realistické a přirozené výkony. Ivan Trojan je zarostlý a je to zvláštní pocit vidět ho s vousy.

Z filmu budou zklamaní nejvíce ti, kteří se těšili na zábavnou českou komedii a domnívali se, že budou slzet smíchy. Nebo ti, co čekali dramatický příběh s příměsí humoru a s pevně danou dějovou strukturou. Díra u Hanušovic je spíš o pocitech, o obyčejných lidech, kteří si žijí své životy pěkně v klídku a sní si své skromné sny, a o atmosféře prostředí, ve kterém se film odehrává. Jde o realistický pohled do mikrosvěta jedné vesničky a zároveň o autorské vyjádření Miroslava Krobota, který si svým prvním vlastním filmem ostudu rozhodně neudělal. Leč jistou míru zklamání zakrýt nelze.