Česká komedie/drama Všiváci jsou
režijním debutem Romana Kašparovského. Neustále prostříhávají mezi třemi
dějovými oblouky:
1) Bývalý voják
z Afghánistánu Ricky (Ondřej Vetchý) má dvě dcery (jednu z nich hraje
Tereza Voříšková), o které se stará jejich babička (Iva Janžurová). Trpí
válečnými traumaty, má problémy s alkoholem, rozsypalo se mu již druhé
manželství, a kam se podívá, tam dluží peníze. Jeho kamarád z boje Olda (Ondřej
Malý) se ho snaží přesvědčit k nějaké loupežné akci.
2) Rickyho bratr
Miki (Jiří Langmajer) je záletný neurochirurg a opilec (také má traumata z minulosti,
kvůli kterým se s bratrem nenávidí). Za zády svého kolegy a nejlepšího
kamaráda (Marek Taclík) souloží s jeho ženou (Tatiana Vilhelmová), která
ho manipulativně zneužívá k ukojení svého sexuálního apetitu.
3) Dva kamarádi
(Kryštof Hádek a Jiří Mádl) se potulují po Praze, kradou, pěstují marihuanu a přátelí
se s Oldou.
Především – Roman Kašparovský má obrovský vizuální talent, umí dát filmu
švih a dynamiku, nedělá mu problém používat rychlé střihy, barevné filtry,
zpomalené záběry jak od Michaela Baye, nezvyklé kamerové úhly, nadupanou hudbu,
vzrušující nahotu a tak dále. Ve filmu hraje spousta vynikajících a slavných
herců (včetně vedlejších roliček) a vypadá to velice draze, přestože rozpočet
vystoupal do výše "pouhých" patnácti milionů. Záběry z Afghánistánu se opravdu
natáčely v Afghánistánu mezi skutečnými vojáky. To všechno je obdivuhodné
a pozoruhodné. Ale to nejdůležitější, tedy o čem ten film nakonec je, to je
hrůza.
Po technické stránce opravdu není moc co vytýkat (kromě toho, že místy není
rozumět, co postavy na plátně říkají, což je velice nepříjemné). Příběh je ale
nesoudržný, nesmyslný, špatně vyprávěný a nepřesvědčivý až hanba. Roman
Kašparovský si scénář psal sám, film natáčel a piloval mnoho let, jeho premiéra
byla dvakrát odložena (původně byla stanovena už na loňský leden!) a
pravděpodobně se v něm nakonec ještě hodně přepisovalo a přestříhávalo.
Když si vezmu, kolik času nad Všiváky
Roman Kašparovský strávil a s jakou vytrvalostí o svůj vysněný projekt
pečoval, o to víc je mi upřímně líto, že výsledkem je politování hodný maglajz.
Jednotlivé střípky ze všech tří příběhových linií (+ tři úrovně flashbacků)
se navzájem prolévají víceméně náhodně a z hlediska dramaturgie selhávají
na celé čáře. Motivace postav k jejich činům prakticky neexistuje, většina
z nich je navíc napsaná velice špatně a chová se nepochopitelně. Skoro všechny
je přitom hrají perfektní herci. Ale co naplat, když skvělý herec předvádí
výborný herecký výkon u postavy, jejíž prapodivné chování si divák nedokáže
racionálně vysvětlit a odůvodnit. Snaží se Olda Rickyho zabít, nebo je to
součást nějakého jeho dementního plánu? Proč s sebou postavy oněch dvou
kamarádů tahají živého králíčka, kterého někomu předtím ukradli? Proč mají všechny
děti ve filmu vši? – Protože se film jmenuje Všiváci? Ehm…
Hrdinové filmu zkrátka nedělají věc A proto, že by to bylo logické a dávalo
to smysl. Oni ji dělají proto, že to mají napsáno ve scénáři, neboť je to ta nejsnazší
možnost, jak se dostat do situace B, ve které je režisér chce mít. Působí to nesympatickým
dojmem, jako by Roman Kašparovský měl rozpracované tři nesouvisející příběhy,
které se pokusil jakžtakž uhňácat do jednoho filmu a docílit mezi nimi nějakého
logického propojení. Ale to propojení je zoufale nefungující a nesmyslné. Dobře
je to vidět v závěrečných patnácti minutách snímku, kdy se příběhová
struktura rozpadá už totálně. Dojde totiž k sérii několika neuvěřitelně trapných
náhod a místo toho, aby do sebe všechna ta ozubená kolečka krásně a přirozeně
zapadla, tak divákovi padá čelist nad tím, jak je to hrozně debilní. Viz. také
scény tohoto typu:
- Tereza Voříšková přichází domů a na podlaze
vidí kaluže krve. U stolu sedí Iva Janžurová s nůžkami v ruce a
říká: "Jsem se probudila a necítila jsem ruku, tak jsem se do ní musela
stříhnout."
- Dva malí kluci si u řeky stopují, jak dlouho
vydří pod vodou se zadrženým dechem. O pět sekund později se najednou
jeden z nich topí pod jezem o deset metrů jinde (ten, co stopoval).
- Dvě mladé dívky souloží s chlapcem.
Chlapec v průběhu soulože zemře. Když to obě slečny zjistí, vyděšeně
vyjeknou, okamžitě utečou z bytu a zcela nahé splašeně utíkají domů
přes noční centrum Prahy.
- Mádl s Hádkem se vloupají do cizího bytu,
kde narazí na králíka. Shodou okolností má Hádek v kapse mrkev.
- Důvod rozkmotření obou bratrů je asi
legitimní, ale jeho realizace ve filmu je příšerná. Nechce se mi
spoilerovat, ale vězte, že to souvisí se značným množstvím neuvěřitelných
shod okolností a náhod.
Nejenže se postavy chovají hloupě a říkají nelogické a smysl nedávající
věci. Ale ony ani nejsou sympatické. Muži jsou násilníci a ožralové, případně
nesvéprávní blázni (výjimkou není ani psychicky labilní mladík bravurně
hrajícího Jiřího Mádla, u něhož k nezákonné a opovržení hodné činnosti
nedojde jen díky tomu, že má fobii na knoflíky) a ženy jsou vylíčeny zas jako pouhé
sexuální symboly, manipulativní mrchy a přiblblé nány (výjimkou je postava
Janžurové, kterážto však jako jediná důchodkyně ve filmu stráví polovinu svých
dialogů přemítáním o tom, jak zanedlouho umře). Všiváci nejsou ani sondou do života válečných veteránů, ani
podobenstvím etického rozkladu současné společnosti, ani vyprávěnkou se
symbolickým poselstvím. Ono totiž není vůbec jasné, čím tedy ve skutečnosti jsou.
Nejsou ani dobrou komedií. Smál jsem se sice dost, ale většinou to bylo u
scén, které asi komické být neměly (třeba když se Ricky obnažuje před svými
dcerami, aby jim předvedl svá tetování). Na drama je zas ve filmu příliš málo
scén, které by fungovaly správně dramaticky, aniž by přitom budily rozpaky a
úšklebky (závěrečné vyvrcholení je opravdu mimořádně strašné).
Svižný vizuál a kvalitní herci jsou jedinými dvěma elementy, které Všiváky vytahují alespoň na úroveň slušného
podprůměru. Což je smutné.
Žádné komentáře:
Okomentovat