11. 6. 2014

Všechny cesty vedou do hrobu (A Million Ways to Die in the West) – Recenze – 60%

Albert (Seth MacFarlane) je chudý farmář a pasáček ovcí. Život na Divokém západě ho už tak dost štve, a aby toho nebylo málo, tak se s ním rozejde jeho přítelkyně Louise (Amanda Seyfried), která ho má za neschopného losera. Do městečka se vzápětí přistěhuje sličná kovbojka Anna (Charlize Theron), která zde chce začít nový život, pokud možno co nejdál od svého muže, nejhrozivějšího pistolníka v okolí (Liam Neeson).

Anna se Albertovi nabídne, že mu pomůže naučit se střílet, aby měl alespoň mizivou šanci získat přízeň své milé zpět, a to v nadcházejícím souboji s jejím novým nápadníkem, bohatým majitelem obchodu s potřebami na udržování knírů (Neil Patrick Harris). Zbytek si pravděpodobně dokážete domyslet sami…

Všechny cesty vedou do hrobu (A Million Ways to Die in the West) – Recenze

Jde o druhý celovečerní film Setha MacFarlanea (tvůrce Family Guye), který předloni debutoval úspěšnou komedií Méďa. Na svůj nový film získal ještě více slavných hereckých jmen, ještě více peněz, podílel se na jeho scénáři, spoluprodukoval ho a obsadil se v něm do hlavní role. A nedokázal to bohužel ukočírovat tak, jak by bylo potřeba.

Především Všechny cesty vedou do hrobu není parodií na westerny, jak by se mohlo zdát. A není to ani komediální western. Jde o čistokrevnou americkou, mládeži nepřístupnou, vulgární komedii, která se shodou okolností odehrává na Divokém západě a využívá westernové prvky (včetně stylového orchestrálního soudtracku), ale žánr jako takový neparoduje (maximálně v některých velmi izolovaných segmentech). Většina postav se spolu baví současně, své dialogy hojně prokládá sprosťárnami, film obsahuje popkulturní narážky a westernové prostředí tu slouží jako kulisa pro vtipy toho nejhrubšího zrna.

Největším problémem filmu je jeho zoufalá nekonzistentnost. MacFarlane se patrně opil myšlenkou, že všechno co řekne, bude vyvolávat salvy smíchu, ale bohužel se jakžtakž trefil tak v padesáti procentech případů. Ve filmu jsou jednak naprosto vynikající vtipy (nejméně tři), dále pak vtipy slušné, vtipy průměrné (těch je nejvíc), vtipy nefungující, vtipy neuvěřitelně nefungující a vtipy uboze trapné (např. extrémně dlouhá scéna se střevním průjmem a s následným detailním záběrem na vyprodukovaný obsah). Občas MacFarlane spoléhá na to, že už jenom pouhá přítomnost sprostého slova udělá dialog vtipným – což mu však v reálu nevychází. A často dojde i na scény, ve kterých se nevyskytuje absolutně žádný humor a divák má přitom cítit nějaké opravdové emoce, dojetí nebo strach o hrdiny. A to žalostně nefunguje.

Všechny cesty vedou do hrobu (A Million Ways to Die in the West) – Recenze

Spousta humoru se samozřejmě točí i kolem sexu a dojde i na scény se spermatem či s obřím ovčím penisem. Nahota ale kupodivu žádná (kromě zadku Liama Neesona). Také se dočkáte několika brutálních scén (s utrhanými končetinami například) a zhulené halucinogenní sekvence s levitujícími ovcemi a s kondorem s obřími varlaty. Je to takový mišmaš všeho možného, co se dá nastrkat do komedie nevhodné pro mládež do patnácti let, nicméně je to v silném kontrastu s občasnou snahou MacFarlanea hrát na serióznější notu.

Příběh není příliš funkční, protože je ohraný a předvídatelný (romantická linie v této podobě je jedno velké klišé a závěrečná konfrontace hlavního hrdiny se záporákem jakbysmet). Liam Neeson není využit k ničemu vtipnému – jeho postava se ukáže jen pár minut na začátku, načež na víc jak hodinu filmu zmizí z děje a objeví se zas až na konci. A po celou dobu hraje svou roli smrtelně vážně. Vtipné to není.

Dojem kazí i ten fakt, že si nikdo nedělal příliš starosti s návazností scén. V jednu chvíli se hlavní hrdina porve v baru a výsledkem je sedmicentimetrová krvavá tržná rána. Další den se vzbudí a nemá ani jizvičku. V jiné scéně jde Anna na tancovačku v obřích šatech, vyztužených masivní železnou kostrou (a je okolo toho dělán humor). Následně bez problému tančí, jezdí na koni, případně sedí na židli – zkrátka dělá věci, které by s takovou kovovou konstrukcí dělala asi těžko. Sice to jsou de facto detaily, ale když se něco takového ve filmu objeví, působí to jako pěst na oko.

Všechny cesty vedou do hrobu (A Million Ways to Die in the West) – Recenze

Za zmínku ovšem stojí Giovanni Ribisi a Sarah Silverman ve vedlejších rolích, jejichž postavy spolu vedou romantický a ctnostný láskyplný vztah (navzájem se jeden pro druhého šetří, takže ulehnutí do společného lože plánují až na svatební noc), přičemž ona pracuje jako prostitutka v salonu, kde střídá patnáct mužů denně. Je to originální a dostatečně komediálně vytěžené.

Je škoda té neuvěřitelné rozpolcenosti, značného množství nefungujícího humoru a nekonzistentnosti v tónu filmu. Délka je také přehnaná, skoro dvě hodiny je prostě na komedii příliš. Uvažoval jsem nad padesáti procenty, ale vzhledem k těm asi třem naprosto geniálním vtipům a faktu, že jsem se několikrát smál nahlas (což se nestává běžně), musím jít s hodnocením o trochu výš.


Žádné komentáře:

Okomentovat