16. 6. 2014

Knězovy děti (Svecenikova djeca) – Recenze – 70%

Na slunný ostrůvek Dalmácie se přistěhuje nový mladý kněz Fabian (Krešimir Mikić) a okamžitě se zhrozí ze zdejších statistik – úmrtnost je tu totiž mnohem větší než porodnost, která je prakticky nulová. Po čase se k němu přijde vyzpovídat trafikant Petar, jemuž jeho žena tvrdí, že prodáváním kondomů zabíjí lidské bytosti. Fabian mu poradí, aby tedy prezervativy propichoval – živnost mu zůstane a navíc se zbaví viny z hříchu. A zároveň by se tím mohl vyřešit onen nepoměr s porodností. Fabian s Petarem tudíž začnou propichovat všechny kondomy a do svého plánu zasvětí i vesnického lékárníka, který začne místo antikoncepčních pilulek prodávat vitamíny…

Knězovy děti (Svecenikova djeca) – Recenze
 
Tato netradiční chorvatská komedie míchá náboženskou tématiku s lechtivým humorem a nepadá přitom rovnou na hubu, ba naopak jí to až překvapivě hladce prochází. Je totiž velmi dobře natočená a její scénář není primitivně prvoplánový. I při kombinování laciného humoru a vesnické lidové poetiky s relativně sofistikovanými vtipy a kvalitně vypointovanými gagy zůstává poměrně inteligentní, přestože hlavní hrdina je něco mezi neznalým ignorantem, naprostým idiotem a naivním snílkem konajícím veškeré své činy v té nejlepší víře a s nejlepšími úmysly. Podobný popis sedí i na většinu zbývajících postav, které jsou úsměvnými vesnickými figurkami.
 
Vlastně to celkem dost připomíná komedie Zdeňka Trošky. Také tu jsou vysluněné letní lokace, téma vesnice, ve které se všichni navzájem znají, nemravné vtipy, nešťastná nedorozumění, letní střih a uvolněná atmosféra. Rozdíl je však v tom, že Troška tu občasnou sofistikovanost a nápaditost nahrazuje kopanci do rozkroku, sprosťárnami a šklebením. K něčemu takovému se chorvatský režisér Vinko Brešan nesnižuje a místo toho raději rozehrává postupně gradující sérii reakcí a nechtěných vedlejších efektů, které vyvolá Fabianova angažovanost ve snaze zabezpečit pro vesnici dostatek populace. A neváhá přitom vtipně rýpat do katolické církve (návštěva arcibiskupa dá vaší bránici pořádně zabrat).

Knězovy děti (Svecenikova djeca) – Recenze

Na škodu je brnkání na serióznější notu ve druhé polovině filmu, kdy dojde na přetahování vesničanů o nechtěné dítě, dochází k nefalšovaně smutným událostem (úmrtí vedlejších postav) a celý příběh rapidně zvážní. Celé je to pak ve výrazném kontrastu s polovinou první, která připomíná spíš čistě bláznivou komedii, ve které kněz s trafikantem propichují kondomy na šicím stroji, malují si grafy, kdo ve vesnici s kým chodí, špehují vesnického učitele podezřelého s pedofilie a mnou si ruce nad tím, jak se jejich malý ostrůvek dostal do masmédií díky nevysvětlitelnému baby boomu a přilákal jím novou vlnu po dětech lačnících turistů z celého světa.

Takže kolem a kolem, jde o velmi sympatickou a neotřelou letní komedii, která rozhodně stojí za pozornost. Přestože nevyvolává vyloženě salvy smíchu, tak konzistentně úsměvná je dostatečně. Je zvláštní, že jí to do běžné distribuce v kinech trvalo tak dlouho, na loňském karlovarském festivalu se totiž dočkala nebývalého úspěchu.




Žádné komentáře:

Okomentovat