Papoušci Blu a Perla žijí se svými kamarády a se třemi potomky v Riu de
Janeiru, kde shodou okolností zahlédnou v televizi reportáž, ve které dva
vědci objeví v amazonském pralese další zástupce jejich druhu (první film
byl založený na tom, že byli dva poslední na celém světě). Rozhodnou se proto
odletět do Amazonie a pomoci jim hledat. Samozřejmě naleznou obrovskou kolonii,
Perla se shledá se svým otcem, společnými silami zatnou tipec magnátovi, který
v pralese kácí stromy, a ještě vyzrají nad zlým papouškem kakadu z jedničky,
jenž se chce hlavnímu hrdinovi pomstít.
Z technického hlediska není filmu co vytknout. Animace je bezchybná,
přelety kamery nad Riem nebo v džungli jsou energické a svižné, obraz
hraje všemi barvami (ve 3D výrazně ztlumenými) a po výtvarné stránce je Rio 2 okouzlující. O to víc zamrzí, že
všechen ten tvůrčí potenciál a schopnosti animátorů byly vloženy do nefunkčního
příběhu a zpatlány narychlo do nekoherentního celku.
Děj pozůstává z několika menších podzápletek, které jsou všechny brutálně
předvídatelné. V podstatě mi bylo po prvních pěti minutách filmu jasné,
jakým směrem se bude odvíjet, a na jaké vedlejší dějové linky v něm pravděpodobně
přijde řada. Jakmile se na scéně objeví Perlin fešácký a mimořádně schopný
kamarád z dětství, byl jsem si na sto procent jistý, že Blu (který je
domestikovaný, zvyklý létat s GPS a čistit si zobák elektrickým kartáčkem
a na zákony drsné džungle není stavěný) se bude celý film ztrapňovat, aby nakonec
předvedl cosi hrdinského, výrazně tak stoupl v očích své družky a udělal
dojem na jejího otce. V tom filmu zkrátka není absolutně nic, co by
dokázalo překvapit nebo působit novým dojmem. Všechno jsme to viděli nejen v jiných
animovaných filmech, ale dokonce i v jiných animovaných filmech téhož
studia. Samozřejmě je to především film o tom, že rodina je základ a že by
všichni měli držet při sobě a mít rádi přírodu, ale kromě toho by takový film
třeba mohl mít i zajímavý děj nebo alespoň funkční humor. Rio 2 nemá ani jedno. Příběhově je totiž
zcela vyprázdněné a většina legrace v něm vyplývá z toho, že někdo
křepčí, padá a křičí.
Samozřejmě je v něm také spousta postav. Naprosto všechny se u mě
pohybovaly na stupnici od „nevadí mi“ (hlavně ty, co zůstaly z jedničky)
až po „neuvěřitelně mě otravují“ (především ty nové). Se zmíněným papouškem kakadu
se například celou dobu tahají tancující mravenečník a jedovatá zpívající žába,
která je do papouška zamilovaná. Jejich výstupy pro mě byly utrpením a ani v sále
přítomné děti se u nich nebavily tolik jako u těch starých a osvědčených
(a z toho co jsem slyšel, tak se mnohé z nich domnívaly, že Rio je
jméno toho hlavního papouška).
Když už jsme u těch písniček, tak český dabing je celkem v pořádku,
nicméně překlad songů mi přišel velice zvláštní. Písničky se totiž příliš nerýmovaly
a místy se skládaly z vět, které postrádaly logický smysl (v zájmu toho,
aby tam alespoň občas nějaký ten rým byl).
Celkem na mě tento film působil, jako by se jeho tvůrci pokusili co
nejvěrněji zkopírovat jedničku za účelem vydělat co nejvíc peněz, přičemž se vůbec
nepokusili udělat třeba něco jinak nebo něčím vybočovat a bylo jim jedno,
jestli bude výsledek dobrý nebo zábavný, neboť rodiče s dětmi na to půjdou
stejně tak jako tak, protože to je barevné a hýbá se to a je tam tancující
mravenečník. Je to sériový produkt, jenž je svým fádním dějem a zásadním
nedostatkem invence a kvalitního humoru pohřben do kategorie podprůměrných a nenápaditých
animáků, na které si za půl roku už nikdo ani nevzpomene.
Žádné komentáře:
Okomentovat