Základní premisa je strašná:
- Ona je čarovně krásná a inteligentní dívka z vážené
bohaté rodiny s lékařskou tradicí, kterou během čtyř let na střední
škole za celou dobu neoslovil jediný kluk (!!!). Plánuje jít na vysokou
školu a na léto má domluvenou pracovní stáž.
- On je pohledný, slušně vychovaný a sympatický
svalovec, do dalších studií se nehrne, chce pomáhat otci v autodílně.
Onu dívku tajně miluje od prváku, ale styděl se jí to říct a poprvé za
celé ty roky ji osloví až v úplně poslední den školy, kdy oba jako
čerství absolventi svírají diplomy a podepisují si ročenky.
Stačí pár slov, pár vzájemných pohledů a je z toho láska jako trám. Nicméně
dívčin otec vztahu nepřeje, protože podle něj má jeho dcera na víc, než na
chudého automechanika.
Ještě je třeba zmínit, že oba 17-18leté milence hrají 24-25letí herci (Alex
Pettyfer a Gabriella Wilde). U ní to tolik poznat není, ale on tedy na osmnáct
rozhodně nevypadá.
Romantické drama Nekonečná láska vzniklo
podle stejnojmenné knižní předlohy, která byla už jednou celovečerně zfilmovaná
v roce 1981 (Francem Zeffirellim s Tomem Cruisem ve vedlejší roličce).
Nové zpracování se ale od románu i od předchozího filmu výrazně liší. Ty totiž
obsahovaly mnohem dramatičtější prvky – smrt, žhářství, psychiatrickou léčebnu
a vězení – zatímco v podání režisérky a scénáristky Shany Feste se jedná o
naprosto neškodnou letní romanci pro náctiletá děvčata, u které se dojmou a
pobrečí si. Když budou hodně naivní.
Zcela však selhává snaha přetavit nemoderní a otřepaný příběh do současných
reálií. Děj je plný těch nejtrapnějších a nejobvyklejších klišé (místy
působí skoro až jako parodie), je zoufale neaktuální a jeho hrdinové odpovídají
spíš postavám ze třicet let staré harlekýnky než teenagerům ze současného filmu
(byť romanticky přeslazeného). Jedinou známkou novosti je občasné používání
mobilních telefonů a náhodná zmínka o facebooku na začátku filmu – jakmile však
mají oba zamilovaní zakázáno se fyzicky stýkat (nařízení přísného otce), je to
pro ně nepředstavitelná agónie, protože nemají jak jeden druhého kontaktovat. Kam
najednou ty mobily a sociální sítě zmizely? Proč je osud hlavního hrdiny najednou
závislý na tom, jestli se podaří odeslat přes poštu rukou psaný dopis?
Také je trochu zvláštní, že zhruba v polovině filmu se z otce
hlavní hrdinky (do té doby poměrně smířlivého a klidného) znenadání vyklube nebezpečný
psychopat, který přítele své dcery systematicky terorizuje a snaží se ho zničit.
Do toho přibudou různé dementní náhody, tragické události, kostlivci ve skříni
a nešťastná nedorozumění, takže už tak dost přihlouplá story se stane ještě víc
dementní a předvídatelnou. Alespoň se v ní ale díky tomu pořád něco děje a
postavy neustále řeší různé krize a konflikty, takže jsem se u druhé poloviny
filmu nenudil tolik jako u té první, která mi připadala spíš jako na čtyřicet
minut natažený videoklip k nějaké pomalé romantické písničce.
Herci přitom většinou nejsou špatní a zachraňují, co se dá, po technické
stránce film není odbytý a jeho režisérka je zcela evidentně schopná a
talentovaná. Nicméně se obávám, že ať už by byla jakkoli schopná a talentovaná,
tak z tohoto námětu, dialogů a děje by zkrátka dobrý film nesložila.
Z toho by totiž dobrý film nesložil nikdo.
To, že nepatřím do skupiny cílových diváků, bohužel nelze moc zohlednit.
Existuje totiž nemalé množství romantických filmů určených primárně pro ženy a
dívky, ze kterých jsem byl nadšen, nebo se mi přinejmenším hodně líbily. Namátkou
mě napadá třeba Zápisník jedné lásky,
Navždy spolu, Lásce na stopě, Ďábel nosí
Pradu, Wimbledon, Láska nebeská…
Žádné komentáře:
Okomentovat