Need for Speed – Recenze – 40%

Fanoušci herní série Need for Speed se dočkali – na motivy jejich oblíbené videohry vznikl celovečerní film, ve kterém si přijdou na zběsilé honičky a užijí si do sytosti adrenalinovou akci s luxusními automobily. Ke hře založené na neustálém ježdění a budování závodní kariéry hráče ale bylo potřeba vymyslet příběh, který nebyl ve světě Need for Speed doteď potřeba. Příběh, který bohužel selhává ve snaze být něčím víc než nudnou vatou.

Automechanik a příležitostný závodník Tobey (Aaron Paul, známý především ze seriálu Breaking Bad) je v rodném městečku konfrontován s profesionálním závodníkem Dinem, kterého nemá rád (a který randí s jeho ex-přítelkyní). Dají si spolu závod, při němž zemře Tobeyho kamarád. Dino je díky svým známostem osvobozen a do vězení jde nespravedlivě odsouzený Tobey, přísahající pomstu. Po dvou letech je propuštěn, a odhodlán vyhrát prestižní ilegální závod, jehož se zúčastní také Dino, vyráží spolu s přáteli na cestu přes USA, přičemž ho doprovází krásná zástupkyně sběratele aut, který Tobeymu půjčí pro cestu na závod i pro závod samotný upravený Ford Mustang…

Děj je samozřejmě dementní, otřepaný, hloupý, plný neuvěřitelných náhod a shod okolností a jeho hrdinové se chovají jako naprostí idioti. Ovšem nevyčítám mu to. Dokud je jeho jediným účelem plnit funkci záminky pro efektní závodění, tak od něj neočekávám, že bude realisticky zobrazovat prostředí ilegálních závodů nebo fungování americké policie. Problém je v tom, že tvůrci filmu se velice snažili o to, aby to realisticky působilo. Obsadili ne moc známé herce, natáčeli s minimálním počtem počítačových triků (údajně jsou všechna ve filmu použitá auta skutečná, jen místy jsou to makety, avšak nikoli triky) a doufali, že jim z toho vyleze civilní akční thriller. Což opravdu nevylezl.

Nabízí se srovnání se sérií Rychle a zběsile, která v pátém a šestém díle na realističnost zcela rezignovala, extrémně přestřelila akční scény a stala se tak okamžitě neskonale zábavnější, protože ta nadsázka a absurdní šílenost skvěle sedly ke zvolené stylizaci. Need for Speed má podobnou stylizaci, ale chybí jí ta nadsázka a šílenost. Tváří se velmi seriózně a z hlediska akce nepředvede nic víc, než co s auty dokázali kaskadéři za volantem. Připomíná spíš Rychle a zběsile 2 a 3, které se také snažily být jakžtakž seriózní a jsou kvůli tomu považovány za nejhorší díly série. Přesto byly alespoň vizuálně zajímavé a prvoplánově efektní, v čemž Need for Speed, které se snaží cílit na ještě o něco mladší diváky, viditelně pokulhává (žádný pot dopadající na kapotu lesknoucí se v západu slunce, žádné prsaté krásky v upnutých šortkách, žádné cool hlášky, žádný nabušený hiphop na soundtracku).

Ke cti skoro debutujícího režiséra Scotta Waugha slouží fakt, že akční honičky a závodní scény mají celkem šťávu a švih, jsou přehledné a i přes zmíněný nedostatek čehokoli okázale velkolepého či přestřeleného docela zábavné (největší extrém spočívá v tankování za jízdy a v zavěšení auta na armádní vrtulník).  To je ale také to jediné, co se Waughovi povedlo, tudíž všechno ostatní se utápí v beznadějné nezajímavosti a všednosti. Postavy jsou neuvěřitelně ploché a nejenže nepředvádějí v jakémkoli ohledu zajímavý herecký výkon, ale navíc ani nejsou dostatečně cool. Hlavní hrdina je ve srovnání s testosteronem napěchovaným charismatem Vina Diesela či Dwayna Johnsona tuctový frajírek a jeho parta je složená z nýmandů, z nichž jeden pořád žvýká párátko, jeden se rád svléká a jeden je legrační černoch, který ale v průběhu celého filmu neřekne jediný funkční vtip. Hlavní hrdinka je relativně sympatická a chemie mezi ní a hlavním hrdinou překvapivě funguje (hrají spolu i v romantickém dramatu Dlouhá cesta dolů, které bude mít premiéru za měsíc). Michael Keaton v roli pořadatele finálního závodu má spíš bizarní cameo.

Je s podivem, že místo nadupaného filmu o závodění přišla do kin více než dvě hodiny trvající road movie s tím nejobvyklejším příběhem o odplatě a s nejobyčejnější romantickou zápletkou. Závody jsou tu jen troje a spolu se sem tam nějakou honičkou zabírají maximálně třetinu filmu. Nic, co bych čekal od adaptace závodní hry. Kvůli totální předvídatelnosti děje je navíc poměrně nudná zejména v první polovině, kde se pomalu víc mluví, než jezdí. Druhá půlka už je slibnější, zejména díky frekventovanějšímu výskytu akčních scén, přesto ale pořád neobsahuje ani humor, ani napětí. Mezi dojmy z Need for Speed tak převládá spíš rozmrzelost a zklamání.

P.S. Překládat výraz „bitch“ jako „zm*d“ v mládeži přístupném filmu mi nepřijde zrovna dvakrát vhodné.