Fanoušci herní série Need for Speed se dočkali – na motivy
jejich oblíbené videohry vznikl celovečerní film, ve kterém si přijdou na
zběsilé honičky a užijí si do sytosti adrenalinovou akci s luxusními automobily.
Ke hře založené na neustálém ježdění a budování závodní kariéry hráče ale bylo
potřeba vymyslet příběh, který nebyl ve světě Need for Speed doteď
potřeba. Příběh, který bohužel selhává ve snaze být něčím víc než nudnou vatou.
Automechanik a
příležitostný závodník Tobey (Aaron Paul, známý především ze seriálu Breaking Bad) je v rodném městečku
konfrontován s profesionálním závodníkem Dinem, kterého nemá rád (a který
randí s jeho ex-přítelkyní). Dají si spolu závod, při němž zemře Tobeyho
kamarád. Dino je díky svým známostem osvobozen a do vězení jde nespravedlivě
odsouzený Tobey, přísahající pomstu. Po dvou letech je propuštěn, a odhodlán
vyhrát prestižní ilegální závod, jehož se zúčastní také Dino, vyráží spolu
s přáteli na cestu přes USA, přičemž ho doprovází krásná zástupkyně
sběratele aut, který Tobeymu půjčí pro cestu na závod i pro závod samotný
upravený Ford Mustang…
Děj je samozřejmě
dementní, otřepaný, hloupý, plný neuvěřitelných náhod a shod okolností a jeho
hrdinové se chovají jako naprostí idioti. Ovšem nevyčítám mu to. Dokud je jeho
jediným účelem plnit funkci záminky pro efektní závodění, tak od něj
neočekávám, že bude realisticky zobrazovat prostředí ilegálních závodů nebo
fungování americké policie. Problém je v tom, že tvůrci filmu se velice
snažili o to, aby to realisticky působilo. Obsadili ne moc známé herce,
natáčeli s minimálním počtem počítačových triků (údajně jsou všechna ve
filmu použitá auta skutečná, jen místy jsou to makety, avšak nikoli triky) a
doufali, že jim z toho vyleze civilní akční thriller. Což opravdu
nevylezl.
Nabízí se srovnání se
sérií Rychle a zběsile, která
v pátém a šestém díle na realističnost zcela rezignovala, extrémně
přestřelila akční scény a stala se tak okamžitě neskonale zábavnější, protože
ta nadsázka a absurdní šílenost skvěle sedly ke zvolené stylizaci. Need for Speed má podobnou stylizaci,
ale chybí jí ta nadsázka a šílenost. Tváří se velmi seriózně a z hlediska
akce nepředvede nic víc, než co s auty dokázali kaskadéři za volantem.
Připomíná spíš Rychle a zběsile 2 a 3, které se také snažily být jakžtakž
seriózní a jsou kvůli tomu považovány za nejhorší díly série. Přesto byly
alespoň vizuálně zajímavé a prvoplánově efektní, v čemž Need for Speed, které se snaží cílit na
ještě o něco mladší diváky, viditelně pokulhává (žádný pot dopadající na kapotu
lesknoucí se v západu slunce, žádné prsaté krásky v upnutých
šortkách, žádné cool hlášky, žádný nabušený hiphop na soundtracku).
Ke cti skoro
debutujícího režiséra Scotta Waugha
slouží fakt, že akční honičky a závodní scény mají celkem šťávu a švih, jsou
přehledné a i přes zmíněný nedostatek čehokoli okázale velkolepého či
přestřeleného docela zábavné (největší extrém spočívá v tankování za jízdy
a v zavěšení auta na armádní vrtulník). To je ale také to jediné, co se Waughovi
povedlo, tudíž všechno ostatní se utápí v beznadějné nezajímavosti a
všednosti. Postavy jsou neuvěřitelně ploché a nejenže nepředvádějí
v jakémkoli ohledu zajímavý herecký výkon, ale navíc ani nejsou dostatečně
cool. Hlavní hrdina je ve srovnání s
testosteronem napěchovaným charismatem Vina Diesela či Dwayna Johnsona tuctový
frajírek a jeho parta je složená z nýmandů, z nichž jeden pořád žvýká
párátko, jeden se rád svléká a jeden je legrační černoch, který ale
v průběhu celého filmu neřekne jediný funkční vtip. Hlavní hrdinka je
relativně sympatická a chemie mezi ní a hlavním hrdinou překvapivě funguje
(hrají spolu i v romantickém dramatu Dlouhá
cesta dolů, které bude mít premiéru za měsíc). Michael Keaton v roli
pořadatele finálního závodu má spíš bizarní cameo.
Je s podivem, že
místo nadupaného filmu o závodění přišla do kin více než
dvě hodiny trvající road movie s tím nejobvyklejším příběhem o odplatě a s nejobyčejnější
romantickou zápletkou. Závody jsou tu jen troje a spolu se sem tam nějakou
honičkou zabírají maximálně třetinu filmu. Nic, co bych čekal od adaptace
závodní hry. Kvůli totální předvídatelnosti děje je navíc poměrně nudná zejména
v první polovině, kde se pomalu víc mluví, než jezdí. Druhá půlka už je
slibnější, zejména díky frekventovanějšímu výskytu akčních scén, přesto ale
pořád neobsahuje ani humor, ani napětí. Mezi dojmy z Need for Speed tak převládá spíš rozmrzelost a zklamání.
P.S. Překládat výraz
„bitch“ jako „zm*d“ v mládeži přístupném filmu mi nepřijde zrovna dvakrát
vhodné.
dementní recenze
OdpovědětVymazatTaky názor. I když postrádající argumenty.
Vymazat