Slovenský film natočený ve spolupráci s ČR podle stejnojmenné, dva
roky staré knižní předlohy, podle scénáře od autorů knihy, v režii debutujícího
režiséra.
Prakticky jde o satiru na reklamní kampaně, manipulaci s veřejností,
politiku, média, boháče a reklamní agentury. Majitelem jedné takové je dravý podnikatel
Adam Lambert (patrně hlavní hrdina), který dostane zakázku zviditelnit v nadcházejících
prezidentských volbách naprosto neznámého člověka. Lambert se ale rozhodne
udělat z něj přímo prezidenta…
Co vás trkne už od prvních sekund filmu, je jeho vizuální styl. Co se
technické a řemeslné realizace týče, tak ta je na poměrně vysoké úrovni,
alespoň co do střihu, kamery či svícení. Kandidát
má relativně zběsilé tempo, díky kterému se divák téměř nemá šanci nudit, pořád
se v něm něco děje a ještě je to díky vizuálu zajímavé na dívání. Místy se
tvůrci dokonce snažili o sekvence podobné stylu Tonyho Scotta nebo Davida
Finchera, ovšem důležité je zvýraznit pojem „místy“. V rámci zbytku filmu totiž
působí tyto scény (např. úvod) jako brutální overkill, kdy se divákovi dostane
v extrémně rychlém střihu značného množství informací, které nestihne ani
pořádně zaznamenat, natož zpracovat. V některých momentech je to až k smíchu
tím, jak je to přehnaně cool za každou cenu.
Je s podivem, že když už si tvůrci dali takovou práci v některých
technických aspektech, tak v jiných ohledech je Kandidát velmi zanedbaný. Např. Lambert, kterého hraje slovenský herec
Marek Majeský, je nadabován do češtiny a zní to opravdu strašně. Velmi strašně.
Jindy zas chvílemi není rozumět, o čem si postavy povídají (např. rozhovor v autě
na začátku filmu).
Politicko-reklamní satira celkem funguje a je inteligentní, ne jako v Ulovit Miliardáře. Způsob, jakým se
snaží zaměstnanci Lambertovy agentury propagovat u slovenského národa
anonymního kandidáta a vytvářet pro něj prezidentskou kampaň, je celkem vtipný
a je z něj poznat, že tvůrci filmu se vyznají v reklamním prostředí.
Oproti tomu je značně nadbytečná souběžná vedlejší dějová linie dvou hackerů,
kteří mají Lamberta a všechny jeho známé napíchnuté (mají mikrofony a skryté
kamery všude, včetně jeho mobilních telefonů a bydliště) a celé dny ho sledují
a nepozorovaně pronásledují. Nejenže symbolizují Velkého bratra a snahu tvůrců kritizovat
přílišné nahlížení do osobního soukromí lidí, ale ještě navíc symbolizují
vztahy mezi Čechy a Slováky (jednoho hraje Slovák Michal Kubovčík, druhého Čech
Michal Dlouhý). Jejich existence ve filmu nemá příliš opodstatnění a jejich
scény nejsou nijak zvlášť zajímavé v jakémkoli smyslu. Pozorují na
monitorech Lamberta a odposlouchávají ho, občas řeknou něco filozofického nebo
nějaký vtip, ale zcela nefungují jako postavy, neexistuje totiž žádná motivace
k tomu, co dělají (proč se schválně uvrhávají do situací, které by je
mohly prozradit, atd.). Navíc zanášejí do filmu nadbytečné motivy, kvůli nimž
pak Kandidát působí jako příliš velké
sousto ukousnuté filmaři, kteří neměli dost zkušeností ani kapacitu na to, aby všechny
ty motivy a témata dokázali pořádně rozvést a dát jim dostatečnou pointu.
Lambert nefunguje moc dobře jako hlavní hrdina, protože to je arogantní a
extrémně nesympatický hajzl s obrovskými ambicemi a ještě mnohem větším
egem. Ženu má bůhví kde a čas tráví hlavně s milenkou z řad svých zaměstnankyň,
přičemž je tak nechutně bohatý, že si může dovolit jen tak kupovat své sekretářce
diamantové náušnice. Zřejmě jde o záměr a i tato postava je satirickým nastavováním
zrcadla vysoce postaveným manažerům, majitelům reklamních agentur apod., ale nebylo
mi příjemné se na takovou postavu dívat.
Jako thriller film nefunguje, protože kriminální zápletka je v něm příliš
neznatelná a upozaděná právě na úkor satiry všeho možného, až by se dalo mluvit
o překombinování, a zároveň je dramaturgicky velmi nedotažená. Kandidát je bizarní a zvláštní film se
strukturou hustého guláše, do kterého se podařilo přimíchat pár zajímavých
myšlenek a pár zajímavých herců. Kdybyste z něj vystřihli náhodnou minutu,
byla by z toho slušná reklama na značkové oblečení/boty/alkohol/mobilní
telefony, jako film ovšem trpí celou řadou závažných nedostatků.
P.S: Na konci závěrečných titulků je
věta, že „Tento film věnoval Fondu české kinematografie částku 10 000 Kč“,
čemuž jsem se zasmál z celého snímku zdaleka nejvíc. A tomu, že v něm hraje
Miloš Zeman.
Žádné komentáře:
Okomentovat